Reportáže v regionech
Brněnská kostnice
Do Brna se tentokrát vydáme na trochu neobvyklou procházku. Zavítáme do podzemí. První zastávkou bude kostnice před kostelem sv. Jakuba. Poprvé jsme k ní vyrazili před dvěma lety, kdy se pracovalo na jejím zpřístupnění veřejnosti. Co všechno odborníci při těchto pracích ve starých prostorách objevili, to se samozřejmě taky dozvíme. K zajímavostem určitě patřil soubor bezmála třiceti barokních rakví, náhrobní kameny a také třetí komora, která se stala součástí zádušní kaple. Zdejší expozice je po pařížských katakombách druhou největší v Evropě, ale přesto není jediným lákadlem pro výpravu do brněnského podzemí. Vydat se v něm můžete také například na zelný trh. Zastavíme se ve sklepě, který užíval lékař Klemensius a po naučné stezce se necháme provést labyrintem dalších sklepů. A v adventním čase vás do brněnského podzemí pozveme i na nevídaný vánoční trh.
Brněnská kostnice
Vyřezávání ovoce
Napadlo by vás spojení carving a ovoce? Nejspíš ne, přitom toho tahle dvě slova mají hodně společného. Carvingem totiž nemáme na mysli styl lyžování, ale vyřezávání do ovoce nebo zeleniny. Není to žádná novinka, první zmínky prý pocházejí už někdy ze sedmého století z Číny a Thajska. Tímhle způsobem se tehdy zdobily stoly, ale také pravděpodobně uctíval bůh úrody. A dnes se ve vyřezávání ovoce dokonce soutěží. K úspěšným tvůrcům děl, která mají bohužel jen několikadenní trvanlivost, patří Peter Formánek z Vyškova. Dozvíme se něco o soutěžích, o oblíbených surovinách, ale také se podíváme, jak se různé ozdoby do ovoce a zeleniny vyřezávají. Velmi rychle zjistíme, že toho jde vytvořit o hodně víc než oblíbenou dekoraci na Halloween.
Vyřezávání ovoce
Permoníci v Oslavanech
O Rosicko-oslavanském černouhelném revíru jste se možná ve škole učili, i když svou velikostí nemohl Kladenskému ani Ostravsko-karvinskému konkurovat. Přesto bychom mu mohli připsat několik nej… Uhlí se tu našlo ještě o pár let dřív než na severu Moravy, jenže s jeho těžbou to nebylo vůbec jednoduché a taky ho tu nebylo tolik jako kolem Ostravy. Také se tu těžilo v nejhlubší šachtě na černé uhlí v republice. Jmenovala se Jindřich II. a její konečná hloubka dosahovala bezmála patnácti set metrů. A dalším unikátem byla těžní věž se strojem nahoře ve věži. Takové bychom našli v Evropě jen dvě, u nás a v Maďarsku. Horníci už sice revír opustili, ale přesto není opuštěný. Jezdí sem návštěvníci, kteří mohou poznávat zdejší zajímavosti a také při naučné hře hledat permony.
Permoníci v Oslavanech
Znojmo
Zrekonstruovaný železniční viadukt, který vyrostl v době budování severozápadní dráhy, tedy nejkratší cesty z Vídně do Berlína. Městské opevnění, které bylo první překážkou pro rakouské vojáky v době bojů našich králů s jižními sousedy. A pak třeba zámek s pivovarem, ve který se v době baroka proměnil starý hrad. Mimochodem víte, jak přišlo zdejší pivo ke svému jméno Hostan? Dostalo ho po legendárním středověkém sládkovi, který patřil k prvním znojemským měšťanům s právem vařit pivo. To jsou ale jen některé ze zajímavostí, za kterými se vypravíme do Znojma. Můžete tu zavítat také do podzemních chodeb nebo hned do několika muzeí. Své expozice tu má například Jihomoravské muzeum a potěšit se v jednom z nejvýznamnějších měst Moravy mohou i milovníci starých automobilů, motocyklů nebo kol.
Znojmo
Mandloňová stezka
Rozlehlé vinohrady, sady plně meruněk, to všechno byste asi na jihu Moravy čekali. My vás ale zavedeme mezi mandloně. Ty se totiž už v polovině minulého století zabydlely v Hustopečích. V době největšího rozmachu tu plody dávalo až padesát tisíc mandloní, roční sklizeň činila kolem 250 tun mandlí. Ty pak v čokoládovnách a dalších výrobách navazovaly dovozové zboží. Sklizně byste se mohli zúčastnit v září až říjnu, kdy byste také mohli zblízka vidět plody mandloně podobné meruňkám nebo broskvím, z nichž se získává cenná pecka. Nejkrásnější pohled na sady je ale prý na počátku jara, kdy stromy kvetou. O tuhle podívanou zájemci málem přišli, protože pěstování mandlí bylo jako neefektivní zrušeno a sady začaly chátrat. Poslední stovky mandlí pak zachránili Hustopečští a dokonce založili mandloňovou stezku.