Reportáže v regionech
Stříbský mlýn
V Ivančicích vás zavedeme k několik stovek let starému mlýnu, kterému tu už odnepaměti říkají Stříbský. Konkrétně od konce 16. století, kdy ho koupil Jan Stříbský z Kružce. Klapání mlýnského kola nás ale nepřivítá. Mlýn totiž jeho současný majitel, sochař Josef Zahradník, proměnil ve svůj ateliér a v galerii. Rodí se tu jeho ocelové plastiky, ale taky další umělecká díla. A dokonce byste tu narazili na scénu ochotnického divadla. My se ale necháme pozvat do ateliéru a budeme sledovat pana Zahradníka při práci. Dozvíme se, že z materiálů ho teď nejvíc láká nerez a taky to, čím se inspiruje a jak vypadá jeho cesta od nápadu k hotovému dílu. A pokud byste chtěli vidět i další kousky ze zdejší dílny, můžete vyrazit třeba do brněnské kostnice nebo na cyklostezku z Brna do Vídně.
Stříbský mlýn
Znojemské podzemí
Už ve středověku vybudovali znojemští obyvatelé pod městem pořádný labyrint chodeb, který sloužil pro uskladnění potravin, ale taky například jako spolehlivý úkryt v době nepokojů. Celý labyrint má délku bezmála třiceti kilometrů, nedávno tu otevřeli tři nové prohlídkové trasy, které jsou rájem zejména pro milovníky adrenalinu. Ponoříte se hluboko pod zem a v předklonu se sunete tmou. Jedním ze zajímavých úseků podzemí je jezuitský vodovod. Nenechte se zmást názvem, vodu do města nikdy nepřiváděl. Odváděl naopak děšťovou z města do Dyje. A nesmíme zapomenout na to, že cestou úzkými a nízkými chodbami narazíte i na několik zajímavých expozic. Jedna se věnuje moravské tradici – vinařství, další pak třeba archeologickým vykopávkám objeveným právě pod Znojmem.
Znojemské podzemí
Špilberk
Dominantu Brna hrad Špilberk zná nejspíš každý z nás. Její historie se začala psát už ve 13. století. O výstavbě rozhodl buď Václav I. nebo Přemysl Otakar II., s jistotou to historici zatím určit nedovedou. A od té doby hrad procházel různými úpravami a proměnami. Těch si užívá dodnes a díky nim se mohou návštěvníci těšit na nové informace i prostory. Nejznámějším obdobím v historii Špilberku je nejspíš doba baroka, kdy sloužil jako vojenská pevnost a bývalo tu taky vězení. Méně známou skutečností je, že o dost dřív býval sídlem moravských markrabat a vládnout se tu učil i Otec vlasti Karel IV. Zavítat můžete i do jižního křídla. Vyrostlo v 18. a 19. století, v tom minulém, za druhé světové války, sloužilo wehrmachtu. A do těchto časů nás vrátí podoba jeho prostor po rozsáhlé rekonstrukci.
Špilberk
Tišnov a okolí
Městečko Tišnov bere většina návštěvníků jižní Moravy jako výchozí bod pro výlety do kouzelné krajiny Českomoravské vrchoviny. My se vás pokusíme přesvědčit, že návštěvu si zaslouží i město samotné a jeho nejbližší okolí. Začít můžeme dávnou historií. Zdejší kraj okouzlil i vdovu po Přemyslu Otakarovi I., českou královnu Konstancii Uherskou. Natolik, že v obci Předklášteří v těsném sousedství Tišnova rozhodla založit klášter pro řeholnice cisterciáckého řádu Porta Coeli neboli Brána nebes. Prostory, které pamatují bezmála osm stovek let, si společně projdeme. Prohlédneme si například gotický portál zdejší baziliky, který patří k nejcennějším stavbám svého druhu ve střední Evropě, kapitulní síň, kde se odehrávalo to nejpodstatnější z dění v klášteře a taky křížovou chodbu, která nemá na Moravě obdoby.
Tišnov a okolí
Rajhradské klášterní sklepy
Spojení Rajhrad, benediktinští mniši a vinná réva bychom v historických pramenech poprvé našli v souvislosti s rokem 1222. Tehdy panovník Přemysl Otakar I. zdejšímu klášteru potvrdil desátek z vinic v Miroslavi. O zhruba sto let později už klášter disponoval vlastními vinohrady. Svatý Benedikt svým bratrům povolil heminu, což naší mluvou znamená zhruba sedmičku, vína denně. Proto se v klášterech víno vždycky vyrábělo. V druhé polovině tím svým prý rajhradští benediktini zásobovali všechny kláštery řádu v českých zemích. Hrozny na zdejších vinicích zrají a v klášterních sklepích se zpracovávají i dnes. Právě je čas vinobraní, tak si o výrobě lahodného moku prozradíme víc. Třeba i to, že zdejší známková vína nesou jména místních světců.