Reportáže v regionech
Vila Stiassni
Nejslavnějším reprezentantem prvorepublikové architektury v Brně je vila Tugendhat. Nicméně my vám představíme další skvost, stavbu, která vyrostla zhruba ve stejném období v Pisáreckém údolí. Vystavět si ji nechala rodina Stiassnych. Patřili ke společenské smetánce, stejně jako Tugendhatovi vlastnili textilku. A chtěli svou moderní a perfektně vybavenou rezidenci. Autorem projektu byl Ernst Wiessner, ale práce to pro něj nebyla jednoduchá, Paní továrníková totiž měla jasnou představu. Vyrůstala v zámeckém prostředí, a tak něco z něj chtěla mít i v novém domově. Stavbu v moderním stylu tak zdobily štuky nebo kazetové stropy. Před vypuknutím války páni domácí Československo opustili. Jejich rezidence pak sloužila jako důstojnické kasino, ale taky v ní nocovaly významné návštěvy města. A pak se dočkala velké rekonstrukce.
Vila Stiassni
Sloupsko–šošůvské jeskyně
K unikátům Moravského krasu patří Sloupsko–šošůvské jeskyně. Sloužily jako útočiště našim pravěkým předkům. První písemnou zmínku o nich bychom ale dohledali až v 17. století. Na konci 19. si je pak mohli prohlédnout první návštěvníci. Do podzemí se vypravíme i my, jen se připravte, že to bude zážitek poměrně neobvyklý. V zimě tu totiž ve tmě nacházejí ideální místo pro odpočinek netopýři. Abychom je nerušili, budeme vybaveni jen čelovkami, takže naše putování bude trochu tajemné. I tak se ale můžete těšit například na krápníky, kterým se říká brčka nebo na prohlídku Pohádkové síně, kterou pro změnu zdobí útvary připomínající vosí báně. A připomeneme si, že co do délky objevených chodeb nemají tyhle jeskyně u nás konkurenci.
Sloupsko–šošůvské jeskyně
Lustry
Snad každý milovník památek se při návštěvě hradů a zámků někdy zastavil u některého z lustrů, které rozjasňují i zdobí nejen reprezentační prostory. Jsou to vzácná díla, která ovšem potřebují taky odbornou péči. Restaurování takových pokladů se věnuje paní Lea Raisová. K téhle práci ji přivedli rodiče. Věnovali se původně velkomoravským šperkům, ale pak jejich um přišel vhod právě při obnovách starých svítidel. Ta první byla z lednického zámku a Leu zaujala natolik, že už u lustrů zůstala. Prozradí nám, co všechno její práce obnáší. Víte, co to kupříkladu je ketlování nebo ověs? Jak se lišilo zdobení lustrů tereziánských a norimberských? Na to všechno se paní restaurátorky zeptáme. A bude nás zajímat i to, co činí každý kousek opravdovým unikátem.
Lustry
Pravoslaví v českých zemích
Víte, že ještě všichni z nás neoslavili Vánoce? Pravoslavní věřící totiž slaví narození Ježíška 25. prosince, ale podle Juliánského kalendáře. Takže vlastně 7. ledna. Mnozí z nich se sice přizpůsobili tradici a nadílku před stromečkem přesunuli do u nás všeobecně známého termínu, ale duchovním svátkem pro ně zůstává ten lednový. Na výstavě, kterou pravoslaví věnovali v Hodoníně, se o tomto vyznání dozvíme podstatně víc. Třeba to, že není ani zdaleka výsadou třeba Ruska nebo Řecka, tedy zemí, se kterými ho my máme spojené. I u nás má svou dlouhou tradici, která začala už s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje. A přestože ji historický vývoj ne vždy přál, své přívržence má v našich zemích dodnes. A má dokonce i svého novodobého hrdinu, který byl dokonce už v minulém století prohlášen za svatého.
Pravoslaví v českých zemích
Betlémy
Betlémy lidé vyrábějí z nejrůznějších materiálů. V Třešti na Vysočině například používají pařezy a taky mechy. Příběh o narození Ježíška tu začali v rodinách ztvárňovat už před dvěma stovkami let. A staví je dodnes. Dokonce jimi městečko proslavili. Návštěvníci si zdejší jesličky jezdí celoročně prohlížet do muzea a ve vánočním čase se pak vydávají na tzv. Betlémskou cestu po domácnostech. Pro Třešť typická podoba betlémů už inspirovala řadu stavitelů v jiných koutech naší země. Jedním z nich je i Tomáš Pavlík z Ivančic. Celý rok učí děti v umělecké škole, před svátky se navíc stává řezbářem. Prozradí nám, co všechno ke své práci potřebuje, jaké používá dřevo a kde shání všechen potřebný materiál. A zajímat nás budou i jednotlivé postavičky.