Reportáže v regionech
Blatnická velikonoční vajíčka
Při našich toulkách po vlastech českých jsme už poznali nejrůznější způsoby zdobení velikonočních vajec. Tentokrát se vypravíme za Marií Čihákovou, která nám ukáže, jak vypadají kraslice blatnické a samozřejmě nám taky předvede, jak se tahle paráda rodí. Sama se věnovala malování vnorovských vzorů, pak ale objevila tradiční velikonoční vajíčka blatnická, a protože je místní patriotka, pustila se do jejich tvorby. Její důležitou pomůckou je vosk, který přijde při práci ke slovu hned několikrát. A pak samozřejmě barvy. Oblíbená je růžová, zelená a taky modrá. Svůj kumšt předává paní Marie dceři a vnučce, které ji doprovázejí i na různé jarmarky a slávy se svátky spojené. Pokud byste nádheru, která vzniká pod jejich rukama, chtěli vidět na vlastní oči, máte šanci.
Blatnická velikonoční vajíčka
Židlochovice
Do Židlochovic nedaleko Brna se vypravíme na prohlídku památek, ale především na procházku okolní malebnou krajinou. Protéká jí řeka Svratka, právě tady najdeme nejzachovalejší část jejího toku. V jeho blízkosti se líbí ohroženým druhům rostlin i živočichů. Krásný rozhled po tomhle kousku naší země si příchozí můžou dopřát z vrchu Výhon, na němž vyrostla zajímavá dřevěná rozhledna. Nicméně nám počasí zrovna moc nepřálo, a tak jsme dohlédli jen do nejbližšího okolí. Například k jednomu z cílů našeho putování, starodávné obci Nosislav. V ní bychom rozhodně neměli minout opevněný kostel, který patří k posledním památkám svého druhu na Moravě. A za historickými stavbami se vydáme i do samotných Židlochovic. Prohlédneme si gotickou zvonici a sestoupíme do podzemí místní radnice.
Židlochovice
VIDA
Není to doba zas až tak dávno minulá, kdy naši předci přisuzovali kupříkladu blesky a hromy nadpřirozeným silám a neuměli si vysvětlit jejich podstatu. Dnes jsme na tom podstatně lépe, ale přesto neuškodí, když se pokusíme některým přírodním jevům přijít na kloub. Jedním z míst, kde k tomu zájemci mají dost příležitostí, je VIDA! V Brně. Při společné návštěvě odhalíme například podstatu hoření, vznik hurikánu nebo si vypustíme vodíkovou raketu k Měsíci. Ale čeká nás taky třeba povodeň. Které se ovšem nemusíme bát. Zejména ti menší si mohou navíc zahrát na architekty a přestavět centrum jihomoravské metropole, které tu vyrostlo z lega. A většina kluků nejspíš nepohrdne možností zazávodit si na modelu slavného Masarykova okruhu.
VIDA
Moravský kras
Ani v zimních měsících neztrácí na půvabu naše největší a nejvýznamnější krasová oblast – Moravský kras. Ba naopak, v téhle době jsou některé krásy krajiny vidět víc, než kdy jindy. Mineme tentokrát nejznámější místa, kterými jsou jeskyně a propast Macocha, která je dnes největší svého druhu ve střední Evropě. Projdeme se krasovým údolím Pustý žleb, kde nás čekají i zajímavé rostliny. K těm nejvzácnějším patří takzvaný jelení jazyk. Rostlina, která tu roste už tisícovky let, ale dnes patří ke kriticky ohroženým. Mineme řadu jeskyní, skalních útvarů a chvílemi si budeme připadat jako v pekle. Najdeme tu totiž Čertovu kazatelnu, Čertovu branku nebo Čertův most. Tak se některé útvary jmenují. A prohlédneme si taky zříceninu hradu Holštejn.
Moravský kras
Korunovační klenoty
Znáte historii našich královských korunovačních klenotů? Přiblížíme vám ji při prohlídce výstavy v Brně. Na ní tyhle skvosty můžete obdivovat, tedy jejich mistrovské repliky. Snad všichni víme, že Svatováclavskou korunu nechal zhotovit Karel IV. A taky celý život sháněl drahé kameny, kterými ji mistři dozdobovali. Když bychom náklady na její výrobu a zkrášlování přepočetli na dnešní poměry, dají se prý přirovnat zhruba k nákladům na program Apollo. Karel IV. si rovněž přál, aby koruna byla uložena na hlavě sv. Václava a z ní byla snímána jen při korunovacích. Dlouho soubor s korunou tvořilo žezlo a jablko z doby přemyslovské. V dobách třicetileté války byly kvůli ochraně odvezeny tyhle klenoty i žezlo a jablko vyrobené v 16. století pro Ferdinanda I. do Vídně. A zpátky do Prahy už se vrátily jako soubor korunovačních insignií koruna Karla IV. a Ferdinandovo žezlo a jablko.