Reportáže v regionech
Kachlová kamna
Venku začíná přituhovat, a tak se společně ohřejeme. A nikoliv u ústředního topení. Výtvarníkovi a sochaři Ivo Koníčkovi učarovala před dvaceti lety stará kachlová kamna, která našim předkům přinášela teplo už ve 13. století. Dokonce natolik, že se pustil do výroby replik historických kachlů, z nichž staví kamna a některá letitá taky restauruje. Nechá nás nahlédnout do své dílny, kde budeme sledovat, jak se takové kachle rodí, a co všechno je čeká, než se stanou součástí kamen. Ale taky do jízdárny valtického zámku, kde najdeme jedno z jeho děl. Dozvíme se, jak vzniklo, jak funguje, i to, čím se v něm bude topit. A narazíme i na další vzácný kousek, u kterého se hřáli pro změnu obyvatelé šlechtického sídla ve Veltrusích.
Kachlová kamna
Mikulovská synagoga
V Mikulově se tentokrát budeme věnovat místní synagoze. První zmínky o ní bychom našli v historických pramenech už kolem poloviny 15. století. Současnou podobu ale získala zhruba o tři stovky roků později. Příčinou byl velký požár, který poničil místní zámek i židovskou čtvrť. Svatostánek nevyjímaje. Stavba v takzvaném polském stylu, která tehdy vyrostla, je dnes jedinou takovou na Moravě. Společně si ji taky prohlédneme, prozkoumáme staré nápisy na stěnách, které odborníci objevili a obnovili. A prozradíme vám mimo jiné to, proč v 18. století stálo ve městě synagog hned dvanáct. Mikulov byl totiž v té době sídlem zemského rabína. A působil tu prý i slavný stvořitel Golema Rabí Löw.
Mikulovská synagoga
Dunajovické kopce
Slyšeli jste někdy o moravské pyramidě? Nejspíš ne. Tak si nenechte ujít naši výpravu do Dunajovických kopců. Nepatří sice k žádným obrům, ale za návštěvu rozhodně stojí. Daří se na nich vinné révě, a to už po staletí. A najdeme tu taky ovocné sady. Nicméně největší zajímavostí, která je tu k vidění, je vrch Velká Slunečná. Má totiž tvar starobylého zikkuratu, tedy stupňovitých věží, které byly oblíbené třeba v Mezopotámii. A jak k neobvyklé podobě tenhle vrch přišel? Dozvíme se, že za to může vinná réva a snaha o vytvoření lepších podmínek pro její pěstování. Prozradíme vám ale i to, jaké unikátní květiny a živočichy byste v kopcích mohli objevit a připomeneme si rovněž poutníky, kteří tudy chodívali ke kapli sv. Rocha na Liščím vrchu. Ta byla v době josefínských reforem zbořena a v roce 1801 ji nahradil kříž.
Dunajovické kopce
Zámek Rájec nad Svitavou
U zrodu zámku v Rájci nad Svitavou stál v 18. století rod knížat ze Salmu. Podle vzoru letohrádků francouzské aristokracie z doby vlády Ludvíka XV. ho nechal vystavět Antonín Karel a architektovi dal za úkol vytvořit sídlo, které by rod dobře reprezentovalo rod Salmů na císařském dvoře. Sám Antonín Karel patřil k nejvlivnějším šlechticům u dvora Marie Terezie a ta mu dokonce osobně domluvila nevěstu, jednu ze svých dvorních dam. Na stavbě zámku se rozhodně nešetřilo a nákladná byla i výzdoba interiérů. Nejprve si prohlédneme reprezentační prostory. V jídelně se scházela celá rodina při slavnostních příležitostech, na pohárech i sklenicích najdeme erb rodu. Sál předků zase připomíná slavné muže ze Salmu. A nahlédneme i do prostor, kde si panstvo užívalo soukromí.
Zámek Rájec nad Svitavou
Příběh meče
Mezi nejstarší zbraně patří meč. Podle archeologických nálezů pravděpodobně sloužil už obyvatelům Mezopotámie. My si ho spojujeme především s érou středověku, kdy byl neodmyslitelnou součástí výbavy každého chrabrého rytíře. V průběhu staletí se ovšem měnila jeho podoba i konkrétní užití. O historii téhle legendární zbraně nás poučí výstava, kterou společně navštívíme v Hodoníně. Dozvíme se tam například to, že jejími nástupci byly rapíry a kordy. Ty druhé byly použity v bitvě naposledy v roce 1920. A těšit se můžeme samozřejmě i na kolekci japonských mečů, které nám připomenou slavné samuraje. Dozvíme se, jak se od sebe lišily jednotlivé typy, jak velké byly ty, které měly k dispozici ženy a taky to, jak se nosívaly.