Reportáže v regionech
Zámek Rájec nad Svitavou
U zrodu zámku v Rájci nad Svitavou stál v 18. století rod knížat ze Salmu. Podle vzoru letohrádků francouzské aristokracie z doby vlády Ludvíka XV. ho nechal vystavět Antonín Karel a architektovi dal za úkol vytvořit sídlo, které by rod dobře reprezentovalo rod Salmů na císařském dvoře. Sám Antonín Karel patřil k nejvlivnějším šlechticům u dvora Marie Terezie a ta mu dokonce osobně domluvila nevěstu, jednu ze svých dvorních dam. Na stavbě zámku se rozhodně nešetřilo a nákladná byla i výzdoba interiérů. Nejprve si prohlédneme reprezentační prostory. V jídelně se scházela celá rodina při slavnostních příležitostech, na pohárech i sklenicích najdeme erb rodu. Sál předků zase připomíná slavné muže ze Salmu. A nahlédneme i do prostor, kde si panstvo užívalo soukromí.
Zámek Rájec nad Svitavou
Příběh meče
Mezi nejstarší zbraně patří meč. Podle archeologických nálezů pravděpodobně sloužil už obyvatelům Mezopotámie. My si ho spojujeme především s érou středověku, kdy byl neodmyslitelnou součástí výbavy každého chrabrého rytíře. V průběhu staletí se ovšem měnila jeho podoba i konkrétní užití. O historii téhle legendární zbraně nás poučí výstava, kterou společně navštívíme v Hodoníně. Dozvíme se tam například to, že jejími nástupci byly rapíry a kordy. Ty druhé byly použity v bitvě naposledy v roce 1920. A těšit se můžeme samozřejmě i na kolekci japonských mečů, které nám připomenou slavné samuraje. Dozvíme se, jak se od sebe lišily jednotlivé typy, jak velké byly ty, které měly k dispozici ženy a taky to, jak se nosívaly.
Příběh meče
Blatnická velikonoční vajíčka
Při našich toulkách po vlastech českých jsme už poznali nejrůznější způsoby zdobení velikonočních vajec. Tentokrát se vypravíme za Marií Čihákovou, která nám ukáže, jak vypadají kraslice blatnické a samozřejmě nám taky předvede, jak se tahle paráda rodí. Sama se věnovala malování vnorovských vzorů, pak ale objevila tradiční velikonoční vajíčka blatnická, a protože je místní patriotka, pustila se do jejich tvorby. Její důležitou pomůckou je vosk, který přijde při práci ke slovu hned několikrát. A pak samozřejmě barvy. Oblíbená je růžová, zelená a taky modrá. Svůj kumšt předává paní Marie dceři a vnučce, které ji doprovázejí i na různé jarmarky a slávy se svátky spojené. Pokud byste nádheru, která vzniká pod jejich rukama, chtěli vidět na vlastní oči, máte šanci.
Blatnická velikonoční vajíčka
Židlochovice
Do Židlochovic nedaleko Brna se vypravíme na prohlídku památek, ale především na procházku okolní malebnou krajinou. Protéká jí řeka Svratka, právě tady najdeme nejzachovalejší část jejího toku. V jeho blízkosti se líbí ohroženým druhům rostlin i živočichů. Krásný rozhled po tomhle kousku naší země si příchozí můžou dopřát z vrchu Výhon, na němž vyrostla zajímavá dřevěná rozhledna. Nicméně nám počasí zrovna moc nepřálo, a tak jsme dohlédli jen do nejbližšího okolí. Například k jednomu z cílů našeho putování, starodávné obci Nosislav. V ní bychom rozhodně neměli minout opevněný kostel, který patří k posledním památkám svého druhu na Moravě. A za historickými stavbami se vydáme i do samotných Židlochovic. Prohlédneme si gotickou zvonici a sestoupíme do podzemí místní radnice.
Židlochovice
VIDA
Není to doba zas až tak dávno minulá, kdy naši předci přisuzovali kupříkladu blesky a hromy nadpřirozeným silám a neuměli si vysvětlit jejich podstatu. Dnes jsme na tom podstatně lépe, ale přesto neuškodí, když se pokusíme některým přírodním jevům přijít na kloub. Jedním z míst, kde k tomu zájemci mají dost příležitostí, je VIDA! V Brně. Při společné návštěvě odhalíme například podstatu hoření, vznik hurikánu nebo si vypustíme vodíkovou raketu k Měsíci. Ale čeká nás taky třeba povodeň. Které se ovšem nemusíme bát. Zejména ti menší si mohou navíc zahrát na architekty a přestavět centrum jihomoravské metropole, které tu vyrostlo z lega. A většina kluků nejspíš nepohrdne možností zazávodit si na modelu slavného Masarykova okruhu.