Reportáže v regionech
Ďáblova bible
Osmým divem světa bývá nazývána největší rukopisná kniha světa. Víte, která to je? Jmenuje se Codex Gigas, ale možná ještě známější je jako Ďáblova bible. Tohle označení si vysloužila díky zobrazení rohaté postavy na jedné ze stran. Vzácný poklad vznikl u nás, konkrétně v podlažickém klášteře. Podle pověsti ho tam za jedinou noc sepsal s pomocí ďábla místní mnich. Podle posledních průzkumů vytvořil unikátní dílo opravdu jeden člověk, ale práci na něm věnoval podstatně delší čas. Celých dvacet let. V době třicetileté války byla kniha odvezena do Švédska, kde už zůstala. Dnes ji tahle severská země považuje za svůj národní poklad a za hranice ji pouští velmi zřídka. My si ale společně prohlédneme mistrovskou repliku unikátního díla, která je vystavena v Letohrádku Mitrovských v Brně.
Ďáblova bible
Rájec nad Svitavou
Naše zastávka na zámku v Rájci nad Svitavou potěší nejen milovníky historických památek, ale především obdivovatele vznešených kamélií. Už desítky let je tu pěstují, zdejší sbírka je dokonce jedna z největších ve střední Evropě. Najdeme v ní klasické odrůdy, ale taky nově vyšlechtěné. Dohromady tu kvete kolem 1500 rostlin. A už dvě desítky let na zámku nabízejí návštěvníkům neobvyklou podívanou v podobě různých aranžmá. Zároveň si samozřejmě připomeneme, kde mají kamélie svůj domov, jak velké úctě se tam těšily a kdy začaly dobývat náš kontinent. V 19. století ovládly sídla evropských králů a z květinového trůnu vytlačily tehdy vládnoucí tulipány a hyacinty. Při procházce mezi květy různých barev od bílé až po temně rudou, můžete přemýšlet o tom, čím hlavám pomazaným učarovaly.
Rájec nad Svitavou
Lanžhotské ornamenty
Na jih Moravy se vypravíme za Marií Švirgovou. Udržuje při životě tradiční lanžhotské ornamenty, kterými si zdejší lidé zdobili takřka všechno. Od domů až po nádoby. Nikdo neví, kdy se přesně tahle tradice zrodila, ale místní si nejspíš zkrášlování svých obydlí vymysleli pro potěchu. A ornamenty postupně zdokonalovali. Inspirovala je hlavně příroda, takže v dekorativních vzorech nechybějí třeba jablíčka nebo tulipány. Typické jsou taky barvy – červená, zelená, modrá a žlutá. Budeme samozřejmě sledovat práci zručné malérečky, která dovede rozsvítit malé talířky i takzvaná žudra, tedy výklenky nad vchodem do domu. Ale maluje klidně i na kravaty nebo kabelky. Na závěr nahlédneme do lanžhotského muzea, které nabízí další vzpomínky na časy minulé.
Lanžhotské ornamenty
Staré poklady z Krásné Horky
V Brně nás čekají skvosty ze slovenského hradu Krásná Horka, které v roce 2012 poničil velký požár. Poté, co byly zachráněny z popela, začal se psát příběh jejich záchrany. A tu našly právě v Brně, konkrétně v tamním Technickém muzeu. V něm se odborníci pustili do záchrany zhruba osmi desítek cenností, které částečně poškodil žár a částečně padající kusy zařízení. Dozvíme se, co všechno bylo potřeba zvládnout, aby se předměty mohly zase představit v plné kráse i to, jaká překvapení na restaurátory při práci. Zjistili třeba, že meč, jehož výrobu odborníci datovali do 10. století, je ještě starší, a tudíž vzácnější. Staré poklady z Krásné Horky jsou v současnosti vystaveny právě v brněnském Technickém muzeu a pak poputují na Bratislavský hrad.
Staré poklady z Krásné Horky
Šperky z rohoviny a perleti
Dlouhou tradici u nás má zpracování perleti a rohoviny. Jedním z těch, kteří z těchto materiálů tvoří krásné módní doplňky, je Milan Strmiska z Uherčic. Prozradí nám, jak se k téhle profesi dostal. Bylo to vlastně trochu z nouze, když přišli s manželkou o práci. Ale především budeme mít šanci sledovat, jak se zdánlivě obyčejné rohy mění v krásné knoflíky, které pak zdobí šátky. Žádné dva nejsou stejné, protože na materiálu se střídají hnědé části se smetanovými. Projdeme si jejich výrobu hezky krůček po krůčku. V módě jsou teď prý hlavně matné, ale zkrátka nepřijdou ani ženy, které stále dávají přednost lesku. A zajímat nás budou i okouzlující šperky vytvářené z perleti.
