Reportáže v regionech
Zámek Uherčice
K takřka zapomenutým památkám patří zámek Uherčice. I proto, že stojí nedaleko rakouské hranice a po roce 1948 byl v podstatě vymazán z map. Přitom to nebylo sídlo jen tak ledajaké. Zastavěnou plochou patří k největším svého druhu u nás. Jeho příběh se začal psát už za pánů Krajířů z Krajku, ale na svou definitivní podobu čekalo desítky let a vděčí za ni dalším majitelům. V době baroka tu podle všeho fungovalo i divadlo. A později vyrostl velký banketní sál. Ještě za časů posledních pánů s modrou krví býval zámek centrem kulturního dění. Jenže v dalších desítkách let měl namále. Smutnou éru ale přečkal a dnes se těší zájmu turistů a dokonce i filmařů. Možná vám bude připadat povědomý a můžete hádat, v jakém snímku si zahrál.
Zámek Uherčice
Dracula a ti druzí
Milovníky upírských příběhů potěšíme návštěvou v Brně. Připravili tam výstavu věnovanou nejen filmovým bytostem lačnícím po krvi. Dozvíme se na ní kupříkladu to, že podle toho, co tvůrci expozice objevili v různých pramenech, byla naše země pro tyto tvory takřka krajem zaslíbeným. Nevěříte? Nabídneme vám několik příběhů z našich dějin. Za jedním se vypravíme na Karlštejn a manželkou tamního purkrabího Kateřinou z Komárova. Ta prý ze světa sprovodila nejméně 14 poddaných. Tajemný byl i osud správce zámku ve Žďáru nad Sázavou Aloise Ulricha. Prozradíme vám, jaké byly osvědčené recepty na boj proti upírům nebo alespoň ochranu před nimi. A navíc i to, co má s naší zemí společného legendární Drákula.
Dracula a ti druzí
Brněnská přehrada
Venku se pomalu, ale jistě otepluje a nás to začíná lákat k vodě. Na koupání to zatím není, ale výlet lodí si dopřát můžeme. My vás pozveme na malou plavbu po Brněnské přehradě, které příznivci hantecu říkají Prýgl. Vyrostla ve druhé polovině 30. let, ale hned za druhé světové války měla namále. Němečtí vojáci totiž podminovali hráz a při přejezdu svých sovětských nepřátel ji chtěli odpálit. Naštěstí k výbuchu nedošlo. A po osvobození vodní dílo začali objevovat turisté. Hned rok po konci války je na něm dokonce začala vozit plavidla. Lodní doprava na přehradě tak letos slaví kulaté sedmdesáté narozeniny. Bude nás zajímat, čím jsou zdejší lodě unikátní, dozvíme se, kolik jich tu vlastně pluje a co všechno si při takové výpravě můžeme dopřát.
Brněnská přehrada
Císařovna Zita
Letošní rok bychom sice mohli nazvat rokem Karla IV., ale my se tentokrát budeme věnovat i jiným představitelům panovnických rodů. Konkrétně poslednímu páru v čele habsburské monarchie Karlovi I. a zejména jeho choti Zitě. Na trůn usedli po smrti Františka Josefa I. Uprostřed bojů první světové války, ve velmi nelehké politické situaci. I díky tomu a poválečným změnám se kupříkladu nedočkali korunovace Svatováclavskou korunou, přestože králem a královnou českých zemí byli. Na výstavě v Hodoníně si připomeneme příběh dvojice, která po sobě navzdory krátkému vládnutí zanechala nesmazatelné stopy. Císař vyvíjel velké úsilí pro ukončení konfliktu a nastolení míru. A prý neměl daleko k úspěchu. Jeho manželka zase pomáhala sirotčincům a lazaretům. Dozvíme se i to, jaký byl jejich osud po pádu monarchie.
Císařovna Zita
Na výlet z Žernovníku
Z obce Žernovník se vydáme na výlet do krajiny na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Nejprve vyšlápneme na vrchol rozhledny. Potěšit se z ní můžeme krásami části Boskovické brázdy, ale taky Hořického hřbetu nebo Malého a Velkého Chlumu. V údolí říčky Lubě, která zřejmě dostala jméno podle mlýnského lubu, nás upoutá prazvláštní výtvor přírody. Skalní útvar, který dostal jméno Krkatá bába. Váže se k němu několik legend. Jedna vypráví o svatbě, na které kdosi nevěstu i s hosty proklel a proměnil ve skálu. A zlákat se necháme i k návštěvě Černé Hory. Místu, kde se už od středověku vaří zlatavý mok. První zmínky pocházejí z konce 13. století a řadí zdejší pivovar mezi nejstarší v republice. Navíc tu k poctě slavného řemesla vyrostlo i muzeum.
