Reportáže v regionech
Vacenovické kraslice
Doslova za dveřmi už jsou svátky jara. Jejich atmosféru navodíme při návštěvě ve Vacenovicích na Kyjovsku. K tamním velikonočním zvykům patří typicky zdobené vyškrabované kraslice. Už roky udržují starou tradici při životě Marie Jakubíčková a Ludmila Vlasáková. Pracují na nich celý rok a na různých výstavách už za ně posbíraly řadu ocenění. Bude nás zajímat, co je pro zdejší kraslice typické. Dnes hrají všemi barvami, ale podle zvyklostí by ty pravé vacenovické měly být jen fialové a černé. Každá z maléreček má v oblibě konkrétní motivy. Jedna ráda zdobí konvalinkami či pomněnkami, druhá zase šípkovými růžemi a jablíčky. Zajímat nás bude i to, jestli se tu vždycky barvila vajíčka vyfouknutá. A zeptáme se též na to, pro koho místní děvčata kraslice dřív chystala.
Vacenovické kraslice
Ďáblova bible
Osmým divem světa bývá nazývána největší rukopisná kniha světa. Víte, která to je? Jmenuje se Codex Gigas, ale možná ještě známější je jako Ďáblova bible. Tohle označení si vysloužila díky zobrazení rohaté postavy na jedné ze stran. Vzácný poklad vznikl u nás, konkrétně v podlažickém klášteře. Podle pověsti ho tam za jedinou noc sepsal s pomocí ďábla místní mnich. Podle posledních průzkumů vytvořil unikátní dílo opravdu jeden člověk, ale práci na něm věnoval podstatně delší čas. Celých dvacet let. V době třicetileté války byla kniha odvezena do Švédska, kde už zůstala. Dnes ji tahle severská země považuje za svůj národní poklad a za hranice ji pouští velmi zřídka. My si ale společně prohlédneme mistrovskou repliku unikátního díla, která je vystavena v Letohrádku Mitrovských v Brně.
Ďáblova bible
Rájec nad Svitavou
Naše zastávka na zámku v Rájci nad Svitavou potěší nejen milovníky historických památek, ale především obdivovatele vznešených kamélií. Už desítky let je tu pěstují, zdejší sbírka je dokonce jedna z největších ve střední Evropě. Najdeme v ní klasické odrůdy, ale taky nově vyšlechtěné. Dohromady tu kvete kolem 1500 rostlin. A už dvě desítky let na zámku nabízejí návštěvníkům neobvyklou podívanou v podobě různých aranžmá. Zároveň si samozřejmě připomeneme, kde mají kamélie svůj domov, jak velké úctě se tam těšily a kdy začaly dobývat náš kontinent. V 19. století ovládly sídla evropských králů a z květinového trůnu vytlačily tehdy vládnoucí tulipány a hyacinty. Při procházce mezi květy různých barev od bílé až po temně rudou, můžete přemýšlet o tom, čím hlavám pomazaným učarovaly.
Rájec nad Svitavou
Lanžhotské ornamenty
Na jih Moravy se vypravíme za Marií Švirgovou. Udržuje při životě tradiční lanžhotské ornamenty, kterými si zdejší lidé zdobili takřka všechno. Od domů až po nádoby. Nikdo neví, kdy se přesně tahle tradice zrodila, ale místní si nejspíš zkrášlování svých obydlí vymysleli pro potěchu. A ornamenty postupně zdokonalovali. Inspirovala je hlavně příroda, takže v dekorativních vzorech nechybějí třeba jablíčka nebo tulipány. Typické jsou taky barvy – červená, zelená, modrá a žlutá. Budeme samozřejmě sledovat práci zručné malérečky, která dovede rozsvítit malé talířky i takzvaná žudra, tedy výklenky nad vchodem do domu. Ale maluje klidně i na kravaty nebo kabelky. Na závěr nahlédneme do lanžhotského muzea, které nabízí další vzpomínky na časy minulé.
Lanžhotské ornamenty
Staré poklady z Krásné Horky
V Brně nás čekají skvosty ze slovenského hradu Krásná Horka, které v roce 2012 poničil velký požár. Poté, co byly zachráněny z popela, začal se psát příběh jejich záchrany. A tu našly právě v Brně, konkrétně v tamním Technickém muzeu. V něm se odborníci pustili do záchrany zhruba osmi desítek cenností, které částečně poškodil žár a částečně padající kusy zařízení. Dozvíme se, co všechno bylo potřeba zvládnout, aby se předměty mohly zase představit v plné kráse i to, jaká překvapení na restaurátory při práci. Zjistili třeba, že meč, jehož výrobu odborníci datovali do 10. století, je ještě starší, a tudíž vzácnější. Staré poklady z Krásné Horky jsou v současnosti vystaveny právě v brněnském Technickém muzeu a pak poputují na Bratislavský hrad.
