Reportáže v regionech
Tkalcovství
Klapání tkalcovských stavů se dřív na vesnicích ozývalo takřka z každé chalupy. Dnes moc lidí, kteří se tomuhle řemeslu věnují, nenajdeme. Jedním z těch mála je Miroslav Urban z Malé Vrbky na Uherskohradišťsku. Naučil se mu od svého dědečka, který ještě v 70. letech vyráběl látky z konopných vláken pro celé okolí. Miroslav dělá nejen dekorativní látky s tradičními vzory, ale i součásti lidových krojů. Od roku 2014 se dokonce pyšní titulem nositel tradice lidového řemesla. Ve svém království nás zasvětí do tajů tkaní. Začneme hezky od začátku, tedy přípravou vlákna. Dozvíme se, kolik nitek najdeme na osnově, jak se pracuje s útkovými cívkami a taky to, jak důležitou roli hraje pečlivé počítání. Zvlášť u složitých vzorů. Na pouhý centimetr utkané látky je totiž potřeba 60krát prohodit člunek osnovou a 60krát utáhnout.
Tkalcovství
Umění emailu
Smalt má většina z nás spojený s kuchyní a nádobím. Hlavně z časů našich babiček a maminek. My vás ale přesvědčíme o tom, že historii má mnohem starší a zdobí dokonce celou řadu historických skvostů. Mimo jiné i jeden z našich největších pokladů, relikviář sv. Maura. Vývoj emailérských technik mapuje výstava v brněnském Technickém muzeu, na kterou vyrazíme. Dozvíme, se jaké existují, v čem se liší a kdy vládly. Bude nás zajímat taky to, kdy a jak si mistři tohohle oboru poradili s barvami. Mimochodem právě na Brněnsku přišel ve 30. letech 19. století chemik Eduard Bartelmus na způsob, jak skelnou směs aplikovat na slitiny železa. A samozřejmě si prohlédneme nejvzácnější exponáty.
Umění emailu
Zoo park Vyškov
Ve Vyškově zavítáme do jedné z lidových hvězdáren. V minulém století u nás těchto zařízení s cílem přiblížit astronomii široké veřejnosti vyrostlo na šest desítek. Zjistíme, čemu se v té vyškovské věnují ze všeho nejvíc. A pak se vypravíme do nedalekého Zoo Parku, který vznikl už v roce 1965. A v průběhu let se pořádně rozrostl. Najdeme v něm spoustu zvířat, která dřív běžně žila v hospodářství našich babiček, ale dnes jsou pro děti stejně exotická jako ta z dalekých končin. Chovají tu taky kupříkladu největší osly na světě. Tohle plemeno mimochodem používal Napoleon k tažení kanónů. A taky nejmenší krávy na planetě. Můžeme si dopřát i malý výlet do Austrálie. V novém pavilónu, kde žijí klokani společně s papoušky.
Zoo park Vyškov
Luleč
Luleč je malá obec s necelou tisícovkou obyvatel na úpatí Drahanské vrchoviny pár kilometrů od Vyškova. Ačkoliv první písemná zmínka o ní pochází z roku 1349, historie zdejšího osídlení sahá mnohem hlouběji do minulosti. Archeologické nálezy datované do doby před osmi tisíci lety z ní dělají jednu z nejstarších osad u nás. My se zaměříme na naučnou stezku, která vesničkou prochází, má 22 zastavení a připomíná historii i slavné rodáky. Přibližuje taky okolní přírodu. Dozvíme se kupříkladu, jak to bylo s názvem obce a proč místní místo ta Luleč dodnes říkají ten Luleč. Zajímat nás budou i tradice a zvyky, které tu dodržují. V době naší návštěvy se kupříkladu konaly Martinské hody, při nichž nechybějí obchůzky stavení, žádání o právo hody pořádat ani tradiční zábava.
Luleč
Šaty pro panenky
Zdeňka Mudráková miluje historickou módu. V její sbírce najdete na stovku garderob z různých období. Ale neplní jimi velké šatníky. Všechny modely obléká panenkám. A nejen to, sama je šije. Když se pro tenhle obor nadchla, musela se nejprve ponořit do knížek mapujících historii módy, zkoumat obrazy a hlavně pochopit dávný způsob vrstvení oděvů. To, co totiž na panenkách většinou neuvidíte, jsou spodničky, punčochy a další části, které dělají šaty dokonalým zmenšeným modelem. Ve své tvorbě se paní Zdeňka inspiruje exponáty zahraničních i domácích muzeí. Inspiruje se i reálnými historickými osobnostmi. Tou nejoblíbenější je Marie Antoinetta, která ve své době diktovala trendy celému starému kontinentu.
