Reportáže v regionech
Podyjí
Podyjí je naším nejmenším národním parkem a zároveň jediným na Moravě. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a patří k lidmi nejméně poznamenaným koutům přírody u nás. Také proto se tu daří vzácným druhům rostlin a zvířat, které můžete obdivovat v nebývalé druhové pestrosti. Vyhlášen byl v roce 1991 a o devět let později se stejného statusu dočkala i jeho část na pravém břehu Dyje na rakouské straně. Tím vzniklo ucelené území, kde můžete poznávat kulturní a přírodní dědictví příhraničního regionu na Evropském zeleném pásu podél bývalé železné opony. Společně prozkoumáme obě strany hranice, vydáme se například do Ledových slují, které jsou opravdovým unikátem a běžně přístupně nejsou.
Podyjí
Vranovsko
Řeka Dyje odpradávna tvořila přirozenou zemskou hranici mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V blízkosti toku vznikla celá řada hradů a zeměpanských sídel, které zajišťovaly jeho ochranu. Nejinak tomu bylo i v místech, kde se dnes nachází Vranovská přehrada. Na malé ploše tu najdete hned trojici bývalých středověkých pevností – Bítov, Cornštejn a Frejštejn. Vydat se na putování mezi nimi můžete například po cyklostezce s názvem Vranovsko, která nabízí okružní výlet dlouhý 53 kilometrů. Cestou ale bez povšimnutí nemineme ani další zajímavosti. Jednou z nich je kostel ve Starém Petříně. Ve starých kronikách je označován jako „Zwölferin“ jeden z tuctu nejstarších na jižní Moravě. Jeho dnešní podoba ale pochází z konce 18. století.
Vranovsko
Lednicko-valtický areál
Říká se mu Zahrada Evropy. Možná už tušíte, že se vypravíme do Lednicko-valtického areálu, ojedinělého díla rodu Lichtenštejnů. Jeho dominantami jsou dva zámky. Ten ve Valticích sloužil panstvu k bydlení, ten lednický přeměnili v novogotickém stylu v nepřehlédnutelné reprezentační sídlo. Dopřáli si na něm i celou řadu na tu dobu hodně neobvyklých technických vymožeností. Za pozornost ale stojí rovněž řada malých romantických staveb, které vyrostly v okolí. Za krásnými výhledy si vyšlápneme na lednický minaret nebo na valtickou kolonádu. A projdeme se taky parky, které oba zámky obklopují. Navíc si připomeneme, jak si panstvo poradilo s přebývající vodou ve svých zaplavovaných lesích.
Lednicko-valtický areál
Papouščí zoologická zahrada
První papouščí zahrada v České republice začala vznikat v roce 2005. V Bošovicích na Vyškovsku. Dnes v areálu nalezneme víc než sto voliér s dvěma stovkami exotických obyvatel včetně nejohroženějších druhů. Jejich domovinou je jižní Amerika, Afrika či Austrálie. Čeká nás velká přehlídka barev, těšit se můžete kupříkladu na papoušky ara, aratingy nebo kakadua. Přidáme ale taky celou řadu zajímavosti ze života těchto opeřenců. Paatří k velmi inteligentním živočichům. Mají třeba mimořádnou schopnost napodobovat všechny zvuky, které slyší ve svém okolí nejčastěji. I lidský hlas. Což mnozí obyvatelé zahrady rádi předvádějí. Jsou to taky tvorové poměrně dlouhověcí. Nejmenší se dožívají patnácti let, někteří amazoňané třicítky. Velké druhy ara pak osmdesátky, výjimečně i stovky roků.
Papouščí zoologická zahrada
Eurovelo 13
Uplynulo už 70 let od doby, kdy Evropu rozdělila takzvaná Železná opona. Neprostupným se pás drátů oddělující tehdejší východní blok od západního stal v letech 1952 a 1953. Dnes místy, kudy procházel, vede nejdelší známá mezinárodní cyklotrasa Eurovelo 13. Vypravíme se do jednoho z úseků, které dráty přehrazovaly. I v této krajině najdeme řadu historických památek. Čížov je jednou z bran do Národního parku Podyjí, můžete odsud vyrazit například přes městečko Lukov na zříceninu Nový hrádek nebo taky k Vranovu nad Dyjí. Po cestě stojí za krátkou odbočku a zastavení lovecký zámeček Lusthaus. V někdejší oboře ho nechal v roce 1780 vystavět majitel vranovského panství Michal Josef Althan. Současnou podobu získal po požáru ve druhé polovině 19. století.
