Reportáže v regionech
Železniční trať Brno - Blansko
Železniční trať z Brna do Blanska byla pro stavitele Severní dráhy císaře Ferdinanda velkým oříškem. Je to totiž jeden z nejnáročnějších úseků, který byl u nás kdy vybudován. Vlaky tu projížděly deseti tunely a po dvaačtyřiceti mostech. Proto se tahle trasa hned od počátku těšila velkému zájmu. Měla velký význam pro rozmach blanenského průmyslu, nejvýznamnějším oborem tu bylo zpracování železa. Zastávka Blansko byla blízko Salmovských železáren. Po kolejích tak odsud putovaly největší kousky, které dnes známe pod pojmem Blanenská litina. Expozici přibližující tento fenomén najdeme na místním zámku. Ani ten samozřejmě nemineme. Připomeneme si taky další zajímavosti okolního kraje. Je jich hodně, a tak je trať dodnes velmi frekventovaná. Oblibě se těší i u turistů a cyklistů, které vlaky vozí za krásami Moravského krasu.
Železniční trať Brno - Blansko
Dýmky
Dýmky nejrůznějších tvarů se rodí už roky v dílně Karla Kršky z Drnovic na Blanensku. Pod jeho rukama jich vzniklo víc než dvanáct tisíc. K téhle práci se dostal už před lety. Jeho kolega v továrně totiž ve volných chvílích dýmky zdobil. A když jednou onemocněl a nemohl vyřídit objednávku, Karel zaskočil. A pak začal dělat celé kousky od A až do Z. Nejčastěji používá na jejich výrobu italský briár. Ten je prý houževnatý a taky odolný vůči vysokým teplotám. Při tvorbě se jeden z nejúspěšnějších českých dýmkařů řídí především kresbou dřeva. Je velký perfekcionista, takže neváhá své dílo dlouho upravovat, aby splňovalo jeho představy. Dnes mu pomáhá i jeho syn David.
Dýmky
Mlýn Ruprechtov
Milovníky jarních květin potěšíme návštěvou v Rakoveckém údolí na jihu Moravy. Rok co rok tu najdou doslova koberce bledulí. Ty ale nejsou jedinými zajímavými rostlinami, které můžou v lokalitě obdivovat. Připomeneme si i několik pamětihodností v okolí, mimo jiné větrný mlýn v Ruprechtově. Postavil ho Cyril Wágner v roce 1873. Původní větrné kolo se čtyřmi lopatkami bylo nahrazeno Halladayovou turbínou, která má třikrát větší výkon. Dnes je stavba technickou památkou, jedinou svého druhu v Česku i celé Evropě. Dvoutunové zařízení se otáčí ve výšce 16 metrů nad zemí. Ruprechtov se ale pyšní i dalším historickým pokladem -- doškovou chalupou z počátku 19. století. Jedinou dochovanou z tradičních stavebních materiálů – hlíny, dřeva a slámy. Hlína z vepřovic byla použita na obvodové zdi, střecha je ze slaměných došků a trámoví klasicky dřevěné.
Mlýn Ruprechtov
Tkalcovství
Klapání tkalcovských stavů se dřív na vesnicích ozývalo takřka z každé chalupy. Dnes moc lidí, kteří se tomuhle řemeslu věnují, nenajdeme. Jedním z těch mála je Miroslav Urban z Malé Vrbky na Uherskohradišťsku. Naučil se mu od svého dědečka, který ještě v 70. letech vyráběl látky z konopných vláken pro celé okolí. Miroslav dělá nejen dekorativní látky s tradičními vzory, ale i součásti lidových krojů. Od roku 2014 se dokonce pyšní titulem nositel tradice lidového řemesla. Ve svém království nás zasvětí do tajů tkaní. Začneme hezky od začátku, tedy přípravou vlákna. Dozvíme se, kolik nitek najdeme na osnově, jak se pracuje s útkovými cívkami a taky to, jak důležitou roli hraje pečlivé počítání. Zvlášť u složitých vzorů. Na pouhý centimetr utkané látky je totiž potřeba 60krát prohodit člunek osnovou a 60krát utáhnout.
Tkalcovství
Umění emailu
Smalt má většina z nás spojený s kuchyní a nádobím. Hlavně z časů našich babiček a maminek. My vás ale přesvědčíme o tom, že historii má mnohem starší a zdobí dokonce celou řadu historických skvostů. Mimo jiné i jeden z našich největších pokladů, relikviář sv. Maura. Vývoj emailérských technik mapuje výstava v brněnském Technickém muzeu, na kterou vyrazíme. Dozvíme, se jaké existují, v čem se liší a kdy vládly. Bude nás zajímat taky to, kdy a jak si mistři tohohle oboru poradili s barvami. Mimochodem právě na Brněnsku přišel ve 30. letech 19. století chemik Eduard Bartelmus na způsob, jak skelnou směs aplikovat na slitiny železa. A samozřejmě si prohlédneme nejvzácnější exponáty.
