Reportáže v regionech
Mandloňová stezka
Na jižní Moravě se daří nejen vinné révě, ale taky mandloním. Tradice jejich pěstování v kraji sahá do 17. století. Mandloňové pecky se tam pravděpodobně dostaly z Asie nebo Afriky. Ty pak zdejší hospodáři jednotlivě vysazovali ve vinařských tratích. U Hustopečí byly po druhé světové válce vysázeny první mandloňové sady. Měly zajistit dodávky plodů pro tehdejší československý cukrářský průmysl. Po roce 1989 však přestal být o úrodu zájem. O záchranu přírodního skvostu se téměř o dvacet let později postarala hustopečská radnice. Pěšky nebo na kole tam dnes můžete vyrazit po dvou trasách Mandloňové naučné stezky. A taky máte možnost vyšlápnout dvaašedesát schodů na 17 metrů vysokou rozhlednu.
Mandloňová stezka
Výlet ze Znojma do Retzu
Znojmo se pyšní celou řadou středověkých památek a taky unikátním historickým podzemím. Jde o největší systém chodeb a sklepů u nás. Měří 27 kilometrů a má čtyři patra. Jenže my naše putování odstartujeme jinde. V městské části Popice, kde přišel na konci 18. století na svět Karl Anton Postl. Do dějin se ovšem zapsal pod jménem jiným. A hlavně úplně jinde. Prozradíme vám, jak to bylo. A vypravíme se dál. Pokocháme se výhledem na krásy Národního parku Podyjí a budeme pokračovat k hranicím s rakouskými sousedy. Dokonce nahlédneme i za ně. Konkrétně do rakouského městečka Retz. Tam totiž mají ještě větší historické podzemí než ve Znojmě. Dokonce nerozsáhlejší v celé zemi. Zjistíme, jak ten labyrint vznikl a co zajímavého v něm je k vidění.
Výlet ze Znojma do Retzu
Voda v okolí zámku Lednice
Zámek v Lednici patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás. Neogotické reprezentativní sídlo Lichtenštejnů je jednou ze součástí Lednicko – valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Panstvo po staletí upravovalo taky okolní krajinu, takže i ona je dnes oblíbeným cílem turistů a cyklistů. My se tentokrát v sedle bicyklu vypravíme za stavbami, jejichž společným jmenovatelem je voda. Připomeneme si, jak ji majitelé areálu dovedli využít, jak ji přivedli do zámeckého parku a vydáme se i k dalším vodním plochám v okolí. Kupříkladu k Lednickým rybníkům nebo k největšímu rybníku na Moravě, který dostal jméno Nesyt.
Voda v okolí zámku Lednice
Pohansko
Lanžhotský výběžek patří mezi největší lužní lesy v Evropě. Na jeho dnešní podobě pralesa má lví podíl zásah člověka, který ho celá staletí upravoval k hospodářské činnosti. Cenným je zejména skoro padesátiprocentní zastoupení dubu letního. Za krásami tohoto cípu, který byl celá desetiletí v hraničním pásmu, se vypravíme na kole. Naším cílem bude jedno ze čtyř našich soustátí - soutok Moravy a Dyje. Dvojice řek, jejichž koryta zde už historicky tvoří státní hranici. Naší první zastávkou bude Pohansko vzdálené necelé čtyři kilometry od Břeclavi. Kdysi dávno tu stávalo sídliště srovnatelné s většinou tehdejších evropských metropolí. Jeho pozůstatky odkrývají archeologové už 60 let.
Pohansko
Krhovicko-jaroslavický kanál
První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
