Reportáže v regionech
Krhovicko-jaroslavický kanál
První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
Krhovicko-jaroslavický kanál
Kunštát
V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.
Kunštát
Valtice
Jihomoravské Valtice bývají nazývány hlavním městem vína. Jejich dominantou je zámek, který býval rodovým sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Do historie Feldsbergu, jak zní německý název města, se významně zapsal rok 1919, kdy byl na základě poválečných mírových smluv přiřazen k nově vzniklému Československu. To proto, aby železnice, která spojuje Znojmo s Břeclaví, neležela na území dvou států. Blízkost státní hranice však místní pocítili o dvě desetiletí později, kdy na ní začala růst Železná opona. Projdeme se místy, kam se smělo jen s propustkami, připomeneme některé smutné příběhy s ní spojené, ale taky se pokocháme krásami zdejší krajiny z neobvyklé kolonády.
Valtice
Podyjí
Podyjí je naším nejmenším národním parkem a zároveň jediným na Moravě. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a patří k lidmi nejméně poznamenaným koutům přírody u nás. Také proto se tu daří vzácným druhům rostlin a zvířat, které můžete obdivovat v nebývalé druhové pestrosti. Vyhlášen byl v roce 1991 a o devět let později se stejného statusu dočkala i jeho část na pravém břehu Dyje na rakouské straně. Tím vzniklo ucelené území, kde můžete poznávat kulturní a přírodní dědictví příhraničního regionu na Evropském zeleném pásu podél bývalé železné opony. Společně prozkoumáme obě strany hranice, vydáme se například do Ledových slují, které jsou opravdovým unikátem a běžně přístupně nejsou.
Podyjí
Vranovsko
Řeka Dyje odpradávna tvořila přirozenou zemskou hranici mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V blízkosti toku vznikla celá řada hradů a zeměpanských sídel, které zajišťovaly jeho ochranu. Nejinak tomu bylo i v místech, kde se dnes nachází Vranovská přehrada. Na malé ploše tu najdete hned trojici bývalých středověkých pevností – Bítov, Cornštejn a Frejštejn. Vydat se na putování mezi nimi můžete například po cyklostezce s názvem Vranovsko, která nabízí okružní výlet dlouhý 53 kilometrů. Cestou ale bez povšimnutí nemineme ani další zajímavosti. Jednou z nich je kostel ve Starém Petříně. Ve starých kronikách je označován jako „Zwölferin“ jeden z tuctu nejstarších na jižní Moravě. Jeho dnešní podoba ale pochází z konce 18. století.
