Reportáže v regionech
Hrušovansko
Na jihu Moravy se vydáme na jeden z posledních letošních výletů v sedle bicyklu. Naše putování odstartujeme v Hrušovanech. Zjistíme, co mělo tohle město společného a s významným malířem Alfonsem Muchou. Pak budeme obdivovat okolní vinohrady a zavítáme taky do Údolí lásky.
Hrušovansko
Krajinou Opatovicka
Krajinu na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny považují mnozí za jeden z nejhezčích koutů moravského venkova. Turisté se sem zatím příliš nehrnou, přitom rozhodně stojí za to poznat zdejší přírodu i zajímavé památky. Naším cílem bude obec Velké Opatovice a její okolí. Čeká nás mimo jiné největší muzejní expozice map u nás, a naopak nejmenší skanzen v celé České republice. Výlet odstartujeme v obci Deštná, nad kterou se kdysi vypínal hrad Rumberk. Podle archeologických výzkumů tu stál už v polovině 13. století. Netrvalo však dlouho a zub času začal pracovat na jeho zkáze. Zjistíme, co z něj zbylo. A taky to, co má společného hlava ještěra vytesaná do jedné ze skal s básníkem Petrem Bezručem.
Krajinou Opatovicka
Zahradní keramika
Manželé Ivo a Gabriela Slámovi ze Znojma společně vyrábějí prořezávanou užitkovou a figurální zahradní keramiku z červené terakotové hlíny, která se těží v okolí Šatova. V jejich šlépějích dnes kráčejí i dcery. Za zmínku zcela jistě stojí, že keramik a modelář, Ivo Sláma má na svém kontě řadu výstav doma i v zahraničí. V roce 2006 byl dokonce ve finále evropského festivalu keramiky ve Francii z šestnácti set soutěžích vybrán mezi dvacet nejlepších tvůrců starého kontinentu. Společně nahlédneme do dílny a pokusíme se zjistit, jak se jejich díla rodí. Část výrobků dělají takzvaně z volné ruky. Bude nás zajímat, jak si připravují materiál a jak hotové kousky zdobí. A taky to, kde hledají inspiraci.
Zahradní keramika
Mandloňová stezka
Na jižní Moravě se daří nejen vinné révě, ale taky mandloním. Tradice jejich pěstování v kraji sahá do 17. století. Mandloňové pecky se tam pravděpodobně dostaly z Asie nebo Afriky. Ty pak zdejší hospodáři jednotlivě vysazovali ve vinařských tratích. U Hustopečí byly po druhé světové válce vysázeny první mandloňové sady. Měly zajistit dodávky plodů pro tehdejší československý cukrářský průmysl. Po roce 1989 však přestal být o úrodu zájem. O záchranu přírodního skvostu se téměř o dvacet let později postarala hustopečská radnice. Pěšky nebo na kole tam dnes můžete vyrazit po dvou trasách Mandloňové naučné stezky. A taky máte možnost vyšlápnout dvaašedesát schodů na 17 metrů vysokou rozhlednu.
Mandloňová stezka
Výlet ze Znojma do Retzu
Znojmo se pyšní celou řadou středověkých památek a taky unikátním historickým podzemím. Jde o největší systém chodeb a sklepů u nás. Měří 27 kilometrů a má čtyři patra. Jenže my naše putování odstartujeme jinde. V městské části Popice, kde přišel na konci 18. století na svět Karl Anton Postl. Do dějin se ovšem zapsal pod jménem jiným. A hlavně úplně jinde. Prozradíme vám, jak to bylo. A vypravíme se dál. Pokocháme se výhledem na krásy Národního parku Podyjí a budeme pokračovat k hranicím s rakouskými sousedy. Dokonce nahlédneme i za ně. Konkrétně do rakouského městečka Retz. Tam totiž mají ještě větší historické podzemí než ve Znojmě. Dokonce nerozsáhlejší v celé zemi. Zjistíme, jak ten labyrint vznikl a co zajímavého v něm je k vidění.
