Reportáže v regionech
Stezka svobody
V sedle bicyklu se vydáme na jih Moravy. Naším cílem bude Stezka svobody, zhruba sedmikilometrová trasa vedoucí z Mikulova k Sedleci. Narazíme na ni na památník, který připomíná dobu minulého režimu, kdy byste se do těchto míst dostali jen stěží. Na dohled od města totiž vedla takzvaná Železná opona, která měla lidem zabránit v útěku na Západ. My se nejprve vydáme k Mikulovskému zámku. Někdejší sídlo Lichtenšteinů a Dietrichštejnů shlíží na kraj ze skály. Původně tu stával hrad střežící zemskou hranici, která je odsud coby kamenem dohodil. Na nádvoří najdete první zastavení Stezky svobody. Na všech si připomeneme příběhy těch, kteří se rozhodli ostnaté dráty překonat.
Stezka svobody
Okolí Znojma
Krajina v okolí Znojma je především rájem milovníků révy a hroznů. Najdeme tu například jednu z našich nejstarších a nejslavnějších vinic Šobes. Do meandru řeky Dyje se k ní z města vypravíme na kole. Dozvíme se, že v téhle oblasti žili už naši dávní předci a stejné jméno jako vinice mělo i jejich hradisko. Čekají nás i další zajímavá místa. Naší první zastávkou bude například přes sto třicet hektarů velké vřesoviště. Je nejrozlehlejším u nás a táhne se až do Rakouska. Pak si připomeneme období, kdy se odsud ozývalo veselé klapání mlýnských kol. Ne nadarmo se lokalitě říkalo Devět mlýnů. A dopřejeme si i výhled do kraje.
Okolí Znojma
Kamenná čtvrť
Kamennou čtvrť neboli Kamenku najdeme v Brně, na pravém břehu řeky Svratky. Dřív bývala dělnickou kolonií, jejíž vznik popsal spisovatel Jiří Mahen v knize Nejlepší dobrodružství. Později přitahovala spíš umělce, kterým se v ní líbí dodnes. Zdejším domkům několikrát hrozilo zbourání, ale nakonec na jejich likvidaci naštěstí nedošlo. V době minulého režimu třeba i proto, že komunisté chtěli na zdejších malých domech ukázat, jak moc dělníci za první republiky strádali. Dnes se Kamenka stává lukrativní adresou a Brňané ji považují za jednu z nejmalebnějších městských čtvrtí, kam vyráží rádi na procházky i za kulturou. Malebnými zákoutími se společně projdeme i my.
Kamenná čtvrť
Zámky Vranovska
Baroko se v českých zemích dočkalo největšího rozmachu v 17. a 18. století. A právě z té doby pochází několik památek v okolí toku Dyje, podél kterého se vydáme v sedle bicyklu. Začneme ve Vranově nad Dyjí. Tamní zámek patří k nejkrásnějším stavbám v tomto slohu u nás. Jeho historie se ovšem začala psát o dost dřív. Původně býval strážním hradem bdícím nad jižní hranici království, za třicetileté války ho ale poničili Švédové a pár let nato vyhořel. Při následné obnově získal současnou, takřka pohádkovou, podobu. Při prohlídce rozhodně nemůžeme minout obrovskou reprezentační prostoru nazvanou Sál předků nebo kapli. Pak se ještě zastavíme na další pamětihodnosti se stopami baroka, na zámku v Uherčicích.
Zámky Vranovska
Fenomén husitství
Letos si připomínáme 600 let od první pražské defenestrace, která odstartovala období nazývané husitskou revolucí. A právě bojům kališníků coby vojenskému fenoménu se věnuje stejnojmenná výstava Masarykova muzea v Hodoníně. Naleznete na ni artefakty přímo související s hlavními osobnostmi té doby – mistrem Janem Husem, českým králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem, ale především ty, které stály za koncem vládu rytířstva na evropských bojištích. Řeč bude nejen o zmíněné defenestraci, ale i o podobě husitského vojska, která se zapsala do historie. Nezapomeneme ani na dvě skupiny kališníků, umírněné a radikální a oživíme si některé další znalosti ze školních hodin dějepisu.
