Reportáže v regionech
Kamenná čtvrť
Kamennou čtvrť neboli Kamenku najdeme v Brně, na pravém břehu řeky Svratky. Dřív bývala dělnickou kolonií, jejíž vznik popsal spisovatel Jiří Mahen v knize Nejlepší dobrodružství. Později přitahovala spíš umělce, kterým se v ní líbí dodnes. Zdejším domkům několikrát hrozilo zbourání, ale nakonec na jejich likvidaci naštěstí nedošlo. V době minulého režimu třeba i proto, že komunisté chtěli na zdejších malých domech ukázat, jak moc dělníci za první republiky strádali. Dnes se Kamenka stává lukrativní adresou a Brňané ji považují za jednu z nejmalebnějších městských čtvrtí, kam vyráží rádi na procházky i za kulturou. Malebnými zákoutími se společně projdeme i my.
Kamenná čtvrť
Zámky Vranovska
Baroko se v českých zemích dočkalo největšího rozmachu v 17. a 18. století. A právě z té doby pochází několik památek v okolí toku Dyje, podél kterého se vydáme v sedle bicyklu. Začneme ve Vranově nad Dyjí. Tamní zámek patří k nejkrásnějším stavbám v tomto slohu u nás. Jeho historie se ovšem začala psát o dost dřív. Původně býval strážním hradem bdícím nad jižní hranici království, za třicetileté války ho ale poničili Švédové a pár let nato vyhořel. Při následné obnově získal současnou, takřka pohádkovou, podobu. Při prohlídce rozhodně nemůžeme minout obrovskou reprezentační prostoru nazvanou Sál předků nebo kapli. Pak se ještě zastavíme na další pamětihodnosti se stopami baroka, na zámku v Uherčicích.
Zámky Vranovska
Fenomén husitství
Letos si připomínáme 600 let od první pražské defenestrace, která odstartovala období nazývané husitskou revolucí. A právě bojům kališníků coby vojenskému fenoménu se věnuje stejnojmenná výstava Masarykova muzea v Hodoníně. Naleznete na ni artefakty přímo související s hlavními osobnostmi té doby – mistrem Janem Husem, českým králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem, ale především ty, které stály za koncem vládu rytířstva na evropských bojištích. Řeč bude nejen o zmíněné defenestraci, ale i o podobě husitského vojska, která se zapsala do historie. Nezapomeneme ani na dvě skupiny kališníků, umírněné a radikální a oživíme si některé další znalosti ze školních hodin dějepisu.
Fenomén husitství
Modrotisk
Modrotisk pochází z Číny. Na starý kontinent a taky k nám se dostal počátkem 18. století. Zhruba o sto roků později se látky s typickými vzory začaly objevovat i na lidových krojích. Časy největší slávy tradiční techniky už sice patří v minulosti, úplně v zapomnění ale neupadla. V listopadu minulého roku si dokonce vysloužila zápis na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Kdysi se u nás tkaniny barvené indigem vyráběly v několika desítkách dílen, do dnešních časů ale vydržely jen dvě. Jednu najdeme ve Strážnici a druhou v Olešnici. Právě tam se vypravíme, bude nás zajímat celý pracovní postup i to, jaké vzory se těší největší oblibě.
Modrotisk
Histovelo
Historie závodní cyklistiky je dlouhá přes jeden a půl století. První závody na vysokých kolech se jely už v roce 1868 v Paříži. O rok později odstartovalo první klání v Rakousko - Uhersku v Brně – Lužánkách. A o dvacet let nato se tu v Pisárkách bojovalo o vavříny na takzvané Bauerově rampě – otevřené předchůdkyni dnešního velodromu s hliněnou dráhou. Právě dráhové cyklistice, zejména té, posledního půlstoletí se věnuje sbírka Bořivoje Nakládala, pro kterou zřídil ve své někdejší dílně malé muzeum. Prohlédneme si některé vzácné kousky, které časy relativně nedávno minulé připomínají a dozvíme se, proč je v expozici k vidění taky motorka.
