Reportáže v regionech
Zámek Miroslav
Jednou z vyhlášených vinařských oblastí jižní Moravy je Miroslav na Znojemsku. První písemná zmínka o ní pochází z doby panování Přemysla Otakara I., kdy král věnoval zdejší vinný desátek rajhradskému benediktinskému klášteru. Hrozny se dokonce dostaly i do znaku města. Jenže my se dnes nevydáme do žádného z místních sklípků. Naším cílem bude zámek, který toho sice pamatuje už hodně, ale teprve v roce 2015 se jeho brány otevřely pro všechny milovníky historie. Dozvíme se, kdy a čí zásluhou v těchto místech vyrostlo první panské sídlo, kdy získalo současnou podobu a projdeme se nejzajímavějšími místy.
Zámek Miroslav
Jantarová stezka
Jantarová stezka se jmenovala trasa, kterou už v době bronzové využívali kupci k dopravě zboží mezi Baltem a Středomořím. Jedna z jejích větví vedla přes Moravu. Stejný název dnes nese i dálková cyklotrasa, která někdejší obchodní cesty kopíruje. Měří 1930 kilometrů a vede z polského Gdaňsku do chorvatské Puly. My se po ní projedeme jižně od Brna. Cestou budeme obdivovat krásnou přírodu, ale současně si připomeneme dávnou minulost. Zastavíme se třeba u Hradiska u Mušova. Kromě správních budov se tu našly kupříkladu lázně a podle jedné z hypotéz mělo být hradisko základem nové římské provincie zvané Markomania. Jenže po smrti Marca Aurelia tento projekt zmizel v propadlišti dějin.
Jantarová stezka
Vranovská přehrada
Vranovská přehrada je desátou největší nádrží u nás. Při budování se počítalo s tím, že zadrží 80 milionů metrů krychlových vody, ale její maximální objem je ještě o zhruba 50 milionů kubíků větší. Při stavbě hráze byla poprvé u nás použita technologie litého betonu. Vodní dílo, které slaví své pětaosmdesáté narozeniny, se pyšní i dalšími unikáty. Některé si připomeneme a v sedle bicyklu se vydáme i na výlet do jeho okolí. Zastavíme se například na Růžovém vrchu, kde se už v pravěku usadili první obyvatelé. A bez povšimnutí nemineme ani další zajímavé památky na březích řeky Dyje.
Vranovská přehrada
Výrobky z včelího vosku
Svíčky z včelího vosku vyráběli naši předci už před tisícovkami let. Ačkoliv byl velice těžko dostupný, a tím pádem i drahý, používal se až do 19. století. Ale ani po nástupu parafinu mu úplně neodzvonilo. O tom ví své Daniela Koplová z Lažánek na Blanensku, která ho zpracovává víc než patnáct let. Kromě svíček ovšem ve své dílně dělá i mýdla. Stejně jako tomu bývalo v dávných časech, kdy obě výroby bývaly často propojené. A také do mýdel ráda používá produkty pilných včel, třeba propolis nebo mateří kašičku. Prozradí nám, jak při své práci postupuje, co je na ní nejsložitější a dozvíme se, že při návštěvě její provozovny se můžeme dozvědět spoustu zajímavého i o včelách.
Výrobky z včelího vosku
Viniční stezka z Mikulova
Jedním z typických symbolů jižní Moravy je list révy nebo hrozen. A právě jím je značena stezka, po které se vydáme v sedle bicyklu. Vede kolem Pavlovských vrchů, měří 23 kilometrů a prochází místy, kde se psaly nejenom vinařské dějiny kraje, ale i historie osídlení celé naší země. V oblasti se totiž vystřídali pravěcí lovci, Keltové, Germáni, Římani i Slovani a všichni tu po sobě zanechali stopy. Připomeneme si slavné nálezy archeologů ani místa, kde dávní předci žili. Při našem výletu si tak přijdou na své milovníci historie, ale taky ti, kteří dají přednost krásné přírodě Pavlovských vrchů nebo osvěžující vyhlídce na Novomlýnské nádrže.
