Reportáže v regionech
Hlavní nádraží v Brně
Hlavní nádraží v Brně je spolu s břeclavským nejstarším vlakovým u nás. V době svého vzniku bylo dokonce teprve třetím velkým v celé monarchii. První souprava tažená parní lokomotivou na něj dorazila v roce 1838, přičemž pravidelné spoje tu začaly jezdit v červenci roku následujícího. I když se už několik let v jihomoravské metropoli uvažuje o přesunu železničního provozu do jiných míst, historickou budovou stále denně prochází přes 60 tisíc lidí. My si připomeneme, jak a čí zásluhou se zrodila, kdy přišla o jednu věž a taky to, kolika úpravami už za dobu své existence prošla.
Hlavní nádraží v Brně
Cimbál
V Řecku sanduri, v Persii santůr, ve Švýcarsku hackbrett. Pod všemi těmito názvy se ukrývá nástroj v Česku známý jako cimbál. Lidové pěvce doprovázel odnepaměti a patří tak k nejstarším hudebním instrumentům na světě. První zmínku o něm v našich končinách byste našli v díle Jana Amose Komenského Orbis Pictus. Učitel národů ho v ní nazýval brnkadlem. U nás se těšily oblibě hlavně malé závěsné, které ale v 19. století vytlačil velký stolový původem z Maďarska. Zašlou slávu těch drobnějších se rozhodl oživit Pavel Petržela z Vracova na Hodonínsku a pustil se do jejich výroby. Jeho dílnu už opustilo na pětadvacet kusů, které rozdávají radost po celém světě. Prozradí nám, jak takový instrument vzniká.
Cimbál
Vyšívačka Alexandra Pěčková
Tradiční lidové ornamenty udržují na krojích i dalších předmětech při životě především starší generace. Alexandra Pěčková z Břeclavi sice teprve nedávno oslavila jednatřicáté narozeniny, ale přesto ji trápilo, že se na ně pomalu zapomíná. A napadlo ji, že by je mohla spojit se současnou módou a přiblížit je tak i svým vrstevníkům. Společně s maminkou vyšívá oblíbené motivy našich prababiček na látky a z těch vyrábí originální kabelky. Její výtvory se těší oblibě nejen doma, ale i za hranicemi. Lidé jí dokonce posílají vzory ze svých rodných krajů, a tak pod jejíma rukama vznikají doplňky inspirované folklórem Maďarska nebo Bulharska.
Vyšívačka Alexandra Pěčková
Obora Holedná
Pokud se obyvatelé několika brněnských sídlišť rozhodnou vyrazit do přírody, nemusí se trmácet nikterak daleko. Mezi paneláky totiž mají k dispozici oboru. Své jméno dostala po 391 metrů vysokém kopci Holedná a celoročně se v ní můžete projít členitou krajinou s údolíčky a jezírky a potkat lesní zvěř, která ji obývá. Ať už jde o divočáky nebo daňky, jejichž stáda se dají pozorovat hodně zblízka. Oborou vede dvojice naučných stezek. První je dlouhá zhruba 600 metrů a zaměřená na děti. Ty se na panelech zábavnou formou dozvědí základní informace o tom, jak funguje les a jaká zvířata se v něm dají potkat. Druhá je určena návštěvníkům starším a projdete ji zhruba za hodinu a půl.
Obora Holedná
Výstava Baron Trenck
Vášnivý bojovník s prudkou povahou, ale také muž, který si nikdy nebral servítky. Takový byl František svobodný pán z Trencku. Proslul v bojích s Osmany a během válek o rakouské dědictví patřili jeho panduři k nejobávanějším jednotkám na bojišti. Vypráví se třeba o obsazení Českých Budějovic a zajetí pruského generála nebo uloupení stříbrného servisu Fridricha Velkého při prohrané bitvě u Horního Žďáru na Trutnovsku. Kromě toho byl baron také nejslavnějším vězněm na brněnském Špilberku. Tam ho dnes připomíná výstava prezentující výsledky zkoumání jeho ostatků. Mimo jiné se na ní dozvíme i to, jak vlastně vypadal a kolik z legend s ním spjatých se zakládá na pravdě.
