Reportáže v regionech
Četnická stanice v Kuřimi
Kuřim na Brněnsku vznikla nejspíš ve 12. století v časech přemyslovské kolonizace oblasti. Přečkala pustošení švédskými vojáky za třicetileté války i tažení Napoleonovy armády. Dobu dávno minulou připomínají kostel nebo renesanční zámek. Časy podstatně mladší, prvorepublikové, pak unikátní četnická stanice. Přesněji řečeno její věrná replika. Narazíte v ní na muže zákona, kteří vás seznámí se svou prací i s případy, které se tu před bezmála stovkou let udály. Nám předvedou mimo jiné to, jak tehdy vypadala četnická uniforma, prozradí, kolik kompletní i se zbraní vážila a jak vlastně muži, kteří řešili menší přečiny i velké zločiny, žili.
Četnická stanice v Kuřimi
Sloup u Moravského krasu
Městys Sloup je jednou ze vstupních bran do Moravského krasu. Je také významným mariánským poutním místem. Ke zrodu slavné tradice se váže příběh o zázračném uzdravení dcery mlynáře. Ta se prý zcela vyléčila z padoucnice poté, co se modlila k soše Panny Marie Bolestné, kterou měli v té době uloženou doma. Zvěsti o události se rychle šířily, k Bohorodičce přicházelo se svými prosbami čím dál víc lidí, a tak pro ni v roce 1728 místní postavili kapli. Později ji nahradil kostel Panny Marie Bolestné, který se dnes řadí mezi významné ukázky moravského baroka. Prohlédneme si ho a vydáme se také do okolí k zajímavým skalním útvarům a jeskyním.
Sloup u Moravského krasu
Brněnská vánoční tramvaj
Vánoční stromy na náměstích a návsích jsou už neodmyslitelnou součástí adventní výzdoby měst a obcí. Tato tradice se zrodila v roce 1924 v Brně. A v jihomoravské metropoli má svůj původ i další z oblíbených zvyků. Je o dost mladší, slaví teprve páté narozeniny. Jsou jím slavnostně ozdobené tramvaje nebo trolejbusy, které často vyrážejí po speciálních trasách. Tramvají, tedy šalinou, která pravidelně brázdí brněnské ulice, se teď svezeme. A není to jen tak obyčejný vůz. Pro tuto příležitost byl vybrán jeden z našich nejúspěšnějších, typ T3, který se navíc dočkal obnovy a připomíná tak dobu své největší slávy.
Brněnská vánoční tramvaj
Pískovcové sklepy v Šatově
Réva se v Šatově na jihu Moravy pěstovala už ve 14. století. První dochovaná zmínka o tamních vinohradech pochází z roku 1316. Pravděpodobně už ale v kraji bývaly dávno před našim letopočtem. K výrobě vína pak stejně jako dnes, sloužily lisovny s mohutnými sklepy, vybudované z kamene a hlíny. Po skončení války hrozil kvůli podezření, že se podzemím dá utéct přes hranice do Rakouska, sklepům zánik. Po roce 1989 se ale dočkaly obnovy a oživení. My si prohlédneme jeden místní unikát, ale ještě předtím se na skok zastavíme na vinohradech.
Pískovcové sklepy v Šatově
Mušov
Kolébkou a centrem této Římské říše byla Itálie, ovšem stopy tamních legionářů najdete po celé Evropě, naši zemi nevyjímaje. Svou základnu totiž měli několik let i na jižní Moravě. Dokonce prý do téhle oblasti přinesli plodinu, která ji tolik proslavila, vinnou révu. To, že u nás pobývali, odborníci vědí zhruba sto let. Od doby, kdy pod Pálavou proběhly první archeologické výzkumy. Finančně se na nich podílel dokonce i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Nedaleko Novomlýnských nádrží nedávno otevřeli návštěvnické centrum, které se této kapitole věnuje v podstatě přímo na lokalitě nazývané Hradisko u Mušova.
