Reportáže v regionech
Vrbice
Modré Hory jsou regionem pěti vinařských obcí na Velkopavlovicku. Jednou z nich je Vrbice. Písemné prameny ji poprvé zmiňují už ze 13. století, tehdy se ale jmenovala Michelsdorf, v překladu zřejmě Velká ves. Nazvali ji tak dolnorakouští kolonisté. Dnes jsou zdejším nejtypičtějším výjevem unikátní vinné sklepy. A ne náhodou jim lidé přiřkli přezdívku po jednom velmi slavném literárním a filmovém místě. Oblíbenou lokalitu si prohlédneme, dozvíme se, jak vznikala a čím je tak mimořádná a zastavíme se i u dalších místních památek.
Vrbice
Dašovský mlýn
Dominantou Zašovického hřebu na Třebíčsku je 711 metrů vysoký kopec, kterému nejen místní říkají familiérně Mařenka. Neobvyklý název je vzpomínkou na dceru majitele nedalekého mlýna, která tu kdysi byla zavražděna. Podle pověsti byla Mariana velmi statečná a dokázala se popasovat i s loupežníky. A možná právě to se jí stalo osudným. K vrcholu hory, který zdobí rozhledna, vás dovede stejnojmenná naučná stezka. Ta začíná v malé osadě Dašov u zmíněného klapáče, jehož kolo se stále točí. Ve stavení se můžete obrazně přenést do historie bílého řemesla, najdete v něm historické vybavení a dozvíte se, co všechno zpracování obilí obnášelo.
Dašovský mlýn
Četnická stanice v Kuřimi
Kuřim na Brněnsku vznikla nejspíš ve 12. století v časech přemyslovské kolonizace oblasti. Přečkala pustošení švédskými vojáky za třicetileté války i tažení Napoleonovy armády. Dobu dávno minulou připomínají kostel nebo renesanční zámek. Časy podstatně mladší, prvorepublikové, pak unikátní četnická stanice. Přesněji řečeno její věrná replika. Narazíte v ní na muže zákona, kteří vás seznámí se svou prací i s případy, které se tu před bezmála stovkou let udály. Nám předvedou mimo jiné to, jak tehdy vypadala četnická uniforma, prozradí, kolik kompletní i se zbraní vážila a jak vlastně muži, kteří řešili menší přečiny i velké zločiny, žili.
Četnická stanice v Kuřimi
Sloup u Moravského krasu
Městys Sloup je jednou ze vstupních bran do Moravského krasu. Je také významným mariánským poutním místem. Ke zrodu slavné tradice se váže příběh o zázračném uzdravení dcery mlynáře. Ta se prý zcela vyléčila z padoucnice poté, co se modlila k soše Panny Marie Bolestné, kterou měli v té době uloženou doma. Zvěsti o události se rychle šířily, k Bohorodičce přicházelo se svými prosbami čím dál víc lidí, a tak pro ni v roce 1728 místní postavili kapli. Později ji nahradil kostel Panny Marie Bolestné, který se dnes řadí mezi významné ukázky moravského baroka. Prohlédneme si ho a vydáme se také do okolí k zajímavým skalním útvarům a jeskyním.
Sloup u Moravského krasu
Brněnská vánoční tramvaj
Vánoční stromy na náměstích a návsích jsou už neodmyslitelnou součástí adventní výzdoby měst a obcí. Tato tradice se zrodila v roce 1924 v Brně. A v jihomoravské metropoli má svůj původ i další z oblíbených zvyků. Je o dost mladší, slaví teprve páté narozeniny. Jsou jím slavnostně ozdobené tramvaje nebo trolejbusy, které často vyrážejí po speciálních trasách. Tramvají, tedy šalinou, která pravidelně brázdí brněnské ulice, se teď svezeme. A není to jen tak obyčejný vůz. Pro tuto příležitost byl vybrán jeden z našich nejúspěšnějších, typ T3, který se navíc dočkal obnovy a připomíná tak dobu své největší slávy.
