Reportáže v regionech
Hrad Brumov
V nejjižnějším cípu Valašského království najdete na úpatí Bílých Karpat malebné městečko Brumov-Bylnice. Na štíhlém ostrohu, vypínajícím se nad údolní nivou, lze z dálky spatřit zříceninu hradu postaveného za vlády Přemysla Otakara I. Střežil Vlárský průsmyk a sloužil jako správní centrum panství. Po dvou ničivých požárech v letech 1760 a 1820 osiřel. Výšina nad městem zarůstala křovím, hradní zdi postupně mizely. Až teprve koncem 20. století začalo místo znovu ožívat.
Hrad Brumov
Větrný mlýn v Kuželově
Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.
Větrný mlýn v Kuželově
RAF Muzeum v Ivančicích
Před jednaosmdesáti lety po bitvě o Velkou Británii pronesl Winston Churchill větu: „Nikdy nevděčilo tolik lidí tak malé skupině za tak mnoho”. Tato slova byla poděkováním pilotům RAF, v jejichž řadách bojovali i Čechoslováci. Z oceňovaných hrdinů se ovšem v rodné zemi po únoru 1948 stali štvanci, z nichž mnozí skončili ve vězení. Snaha vymazat je z lidské paměti naštěstí minulému režimu nevyšla. Odvahu těchto Rytířů nebes si můžeme připomenout v muzeu RAF generála Emila Bočka v Ivančicích.
RAF Muzeum v Ivančicích
Rudka
Rudka u Kunštátu je malá moravská vesnice s necelou stovkou domů. Bývala vyhlášenou hornickou obcí, ve 20. letech minulého století ji ovšem proslavilo něco jiného. Vyrostla tam totiž v té době nejvyšší skulptura střední Evropy, čtrnáctimetrový monument prezidenta T. G. Masaryka. Byl prvním z řady vlasteneckých děl, která vznikla ve spolupráci místního podnikatele a řezníka Františka Buriana a sochaře samouka Stanislava Rolínka. Tenhle unikát se sice nedochoval, ale další poklady z té doby si můžeme prohlédnout.
Rudka
Tomiš Zedník
Jméno Tomiše Zedníka znají hlavně v jeho rodném Vyškově, jeho díla však najdete po celé republice i ve světě. Kromě lipového a dubového dřeva pracuje i s vodovodními bateriemi, kusy rozebraných bicyklů nebo linoleem, které používá při tvorbě linorytů. Umělecké nadání v sobě našel už v mládí, postupem času ale přišel na to, že práce se dřevem mu přece jen vyhovuje nejvíc.
