Reportáže v regionech
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. K jejich největším lákadlům patří propast Macocha, kterou poprvé zmiňují písemné prameny už v roce 1663. Další prostory čekaly na své objevení až do počátku 20. století, kdy věhlasný archeolog a také úspěšný speleolog Karel Absolon zahájil průzkum zdejšího podzemí. To bylo postupně zpřístupňováno veřejnosti a od 1. července 1933 můžou turisté absolvovat celou nám známou trasu, na kterou se vydáme i my.
Punkevní jeskyně
Vila Tugendhat
Brněnská vila Tugendhat, jedna z našich neznámějších památek zapsaných na seznamu UNESCO, dodnes udivuje a inspiruje odborníky po celém světě. Unikátní dílo německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe patří k nejnavštěvovanějším stavbám u nás. Vila vybudovaná v letech 1929 – 1930 ovšem nemá své kouzlo jen v létě, kdy ji obklopuje rozkvetlá zahrada, ale také v zimních měsících, kdy naopak lépe vyniknou některé z unikátních architektonických prvků.
Vila Tugendhat
Špilberk
Už sedm století je hrad Špilberk neodmyslitelnou dominantou Brna. Býval sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, nedobytnou barokní pevností, ale i vězením. O jeho současnou podobu se nejvíc zasloužili vojáci, nejprve ti z Napoleonovy armády a v minulém století pak příslušníci Wehrmachtu. Celou historii památky mapuje nový prohlídkový okruh, díky kterému mohou návštěvníci poprvé vidět některé dosud nepřístupné prostory.
Špilberk
Náklo
Poblíž Hodonína, mezi obcemi Ratíškovice a Milotice, se nachází vrch zvaný Náklo. Je vysoký necelých 270 metrů, přesto převyšuje své okolí a můžete se z něj rozhlédnout do všech světových stran. Snad i to ho předurčovalo k tomu být významným místem. Podle jedné z hypotéz na něm kdysi dokonce mohlo stát město Veligrad, bájné centrum Velkomoravské říše, o jehož přesném umístění historici dodnes nemají jasno.
Náklo
Kounicovy koleje
První pokusy vybudovat v Brně vysokou školu, na níž by se vyučovalo česky, se objevily už v 60. letech 19. století. Jenže narážely na silný odpor místní německé komunity. Dlouhodobý spor musel rozsoudit až sám císař. Svým dekretem z 19. září 1899 sice nezaložil požadovanou univerzitu, ale vysokou technickou školu, která funguje dodnes. S ní je spjat i příběh Kounicových studentských kolejí, které patří k architektonickým chloubám jihomoravské metropole.
