Reportáže v regionech
Vápenictví v Moravském krasu
Pálení vápna patří k nejstarším technickým dovednostem. Znali ho už staří Egypťané a Římané, ve středověku se pak dostali i do českých zemí. Velkého rozmachu se dočkalo ve 13. století s výstavbou hradů. Díky bohatým ložiskům devonského vápence se jedním z center výroby stal Moravský kras. Archeologové u obce Mokrá-Horákov objevili důkazy o existenci možná největší středověké vápenky v Evropě a pálením si běžně přivydělávali i místní sedláci. Dnes tu najdeme pozůstatky starých pecí, jejich repliky i moderní průmyslové objekty.
Vápenictví v Moravském krasu
Přírodní park Výhon
Jižně od Brna se rozprostírá Přírodní park Výhon, který je součástí stejnojmenného masivu. Vznikl v roce 2002 a najdete v něm pestrou mozaiku lesíků, travnatých ploch, sadů, zahrad a vinic. Geologické podloží je tvořeno navátými sedimenty a zejména na západě sedimenty mořskými, Vrchol masivu dosahuje do výšky 355 m. n. m. a je tak ideálním místem pro výhledy do rovinaté krajiny Dyjsko-svrateckého úvalu. Vyskytuje se tam řada chráněných rostlin a na území parku je registrováno 66 druhů ptáků.
Přírodní park Výhon
Bělokarpatské orchideje
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty patří díky své květeně mezi klenoty naší přírody. Zejména pokud jde o královny rostlinné říše – orchideje. Dvě třetiny druhů vyskytujících se na území České republiky najdete právě v tamní krajině, napočítali byste jich v ní na čtyři desítky. Za pestrými koberci, které tvoří, se můžete vypravit na mnoho míst, naším cílem budou Zahrady pod Hájem ve Velké nad Veličkou, kde můžete obdivovat i celou plejádu původních ovocných stromů.
Bělokarpatské orchideje
Lomnice
Lomnici nedaleko Tišnova historické prameny poprvé zmiňují už v roce 1265. Patřila tehdy jednomu z nejvýznamnějších moravských rodů, který si její název dali i do svého jména. Páni z Lomnice ve městě vybudovali raně gotický hrad, který byl později přestavěn na zámek, a dodnes je jednou z místních dominant. Vzpomínky na dávné časy ale najdete i v okolí někdejšího šlechtického sídla. Některé si prohlédneme.
Lomnice
Slámové kraslice
Snad nejznámějším symbolem Velikonoc jsou kraslice. Jsou znamením jara a nového života, navíc jejich zdobením dávala děvčata najevo, na kterého chlapce si myslí. K nejstarším technikám dekorování patří používání slámy. Dnes u nás ovšem moc lidí, kteří se jí věnují, nenajdete. Jednou z mála je Marcela Hrabovská z Želešic u Brna, které složité ornamenty ze stébel učarovaly už v dětství. V minulém roce za ně pak získala titul nositelka tradice lidových řemesel. Předvede nám, co všechno dokáže ze zdánlivě obyčejného materiálu vykouzlit.
