Reportáže v regionech
Zámek Rájec nad Svitavou
U zrodu zámku v Rájci nad Svitavou stál v 18. století rod knížat ze Salmu. Podle vzoru letohrádků francouzské aristokracie z doby vlády Ludvíka XV. ho nechal vystavět Antonín Karel a architektovi dal za úkol vytvořit sídlo, které by rod dobře reprezentovalo rod Salmů na císařském dvoře. Sám Antonín Karel patřil k nejvlivnějším šlechticům u dvora Marie Terezie a ta mu dokonce osobně domluvila nevěstu, jednu ze svých dvorních dam. Na stavbě zámku se rozhodně nešetřilo a nákladná byla i výzdoba interiérů. Nejprve si prohlédneme reprezentační prostory. V jídelně se scházela celá rodina při slavnostních příležitostech, na pohárech i sklenicích najdeme erb rodu. Sál předků zase připomíná slavné muže ze Salmu. A nahlédneme i do prostor, kde si panstvo užívalo soukromí.
Zámek Rájec nad Svitavou
Moravský kras
Ani v zimních měsících neztrácí na půvabu naše největší a nejvýznamnější krasová oblast – Moravský kras. Ba naopak, v téhle době jsou některé krásy krajiny vidět víc, než kdy jindy. Mineme tentokrát nejznámější místa, kterými jsou jeskyně a propast Macocha, která je dnes největší svého druhu ve střední Evropě. Projdeme se krasovým údolím Pustý žleb, kde nás čekají i zajímavé rostliny. K těm nejvzácnějším patří takzvaný jelení jazyk. Rostlina, která tu roste už tisícovky let, ale dnes patří ke kriticky ohroženým. Mineme řadu jeskyní, skalních útvarů a chvílemi si budeme připadat jako v pekle. Najdeme tu totiž Čertovu kazatelnu, Čertovu branku nebo Čertův most. Tak se některé útvary jmenují. A prohlédneme si taky zříceninu hradu Holštejn.
Moravský kras
Sloupsko–šošůvské jeskyně
K unikátům Moravského krasu patří Sloupsko–šošůvské jeskyně. Sloužily jako útočiště našim pravěkým předkům. První písemnou zmínku o nich bychom ale dohledali až v 17. století. Na konci 19. si je pak mohli prohlédnout první návštěvníci. Do podzemí se vypravíme i my, jen se připravte, že to bude zážitek poměrně neobvyklý. V zimě tu totiž ve tmě nacházejí ideální místo pro odpočinek netopýři. Abychom je nerušili, budeme vybaveni jen čelovkami, takže naše putování bude trochu tajemné. I tak se ale můžete těšit například na krápníky, kterým se říká brčka nebo na prohlídku Pohádkové síně, kterou pro změnu zdobí útvary připomínající vosí báně. A připomeneme si, že co do délky objevených chodeb nemají tyhle jeskyně u nás konkurenci.
Sloupsko–šošůvské jeskyně
Kunštát
Víte, čím si letošní rok vysloužil přízvisko Rok Kunštátu? Právě letos je to totiž 555 let, kdy král z tohoto rodu Jiří z Poděbrad vyslal na cestu po panovnických dvorech poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu. A my se vypravíme na zámek Kunštát, který dal rodu jméno, abychom se dozvěděli víc nejen o poselstvu a jediném našem vladaři nekrálovské krve. Kunštát patří k nejstarším stavbám svého druhu na Moravě. Nabízí celou řadu zajímavostí, letos navíc expozici věnovanou slavným hradním pánům. Připomeneme si tu řadu historických událostí s mocným rodem spojenou, představíme si jeho významné členy a dozvíme se, že podle rodokmenu koluje kunštátská krev i v žilách jednoho z nejmocnějších panovnických rodů současnosti.
Kunštát
Jeskyně Výpustek
Nejmladší přístupnou jeskyní v Moravském krasu je Výpustek. Návštěvníky v ní překvapivě nečekají krápníky, které nechali vylámat například Lichtenštejnové pro svou umělou jeskyni v Lednici, ale zase tu najdou vzpomínky na neobvyklé využití jeskyně v minulém století. Nejprve se tu těžily fosfátové hlíny na hnojivo a kosti pravěkých zvířat pro potřebu cukrovarů. A posléze se jeskyně zalíbila prvorepublikové armádě. Té sloužila jako muniční sklad. Německé armádě později jako továrna na výrobu součástek do leteckých motorů. Do třetice tu pak vybudovala naše lidová armáda velitelské stanoviště pro případ jaderného konfliktu. To všechno si při prohlídce připomeneme a zároveň se dozvíme o jedné záhadě, na jejíž vyřešení tu pořád čekají.