Reportáže v regionech
Expozice dýmek v Třebíči
Třebíč se pyšní především židovskou čtvrtí a hřbitovem nebo bazilikou sv. Prokopa. Všechny tyto památky jsou dokonce zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Výčet turistických lákadel města jimi ale rozhodně nekončí. Mezi ta rozsahem menší patří například unikátní sbírka dýmek, kterou můžete obdivovat v muzeu na místním zámku. Vybrané kousky pak přímo na prohlídkové trase věnované šlechtickému rodu Valdštejnů, kterým panské sídlo patřilo až do roku 1945. Bude nás zajímat, jak se největší kolekce svého druhu do muzea dostala, čím je výjimečná a dozvíme se, kterým exponátům a proč se říká pěnovky.
Expozice dýmek v Třebíči
Jamníci
Jemnice byla ve středověku oporou královské moci na jihozápadní Moravě. Pyšnila se mohutným opevněním a taky řadou privilegií. Jedním z nich bylo právo těžby drahých kovů. Jenže ve městě se žádné viditelné stopy po dobývání podzemního bohatství nedochovaly. Zmapovat tuhle takřka zapomenutou slavnou kapitolu místních dějin se před pár lety rozhodla skupinka nadšenců, kteří se pustili do hledání zaniklých štol. A po dlouhém pátrání mohli světu oznámit, že našli důkazy o tom, že havíři v jejich městě skutečně ve středověku kutali. A do štol, které objevili, nás taky nechají nahlédnout.
Jamníci
Jemnice
Jemnice bývala ve středověku společně s hrady Bítovem nebo Vranovem oporou královské moci na hranici s Rakouskem. Později se stala centrem provinční správy na jihozápadní Moravě. Pyšnila se také podzemním bohatstvím v podobě drahých kovů. Podle jamníků, jak se říkalo havířům, kteří je tu dolovali, dokonce dostala své jméno. Není divu, že se dočkala mohutného opevnění, které je dnes se svými zdmi, trojící bašt a dvou barbakánů jedním z nejzachovalejších obranných systémů u nás. Připomeneme, co je z něj je ve městě k vidění a zastavíme se i u několika dalších místních památek. K zajímavostem patří fakt, že tu mají hned tři svatostánky.
Jemnice
Zámek Náměšť nad Oslavou
Zámek v Náměšti nad Oslavou získal svou renesanční podobu za éry pánů ze Žerotína. Už v té době byl významným společenským a kulturním centrem. Nejinak tomu bylo i později za Haugwitzů, kteří se jeho majiteli stali v době vlády Marie Terezie a sídlili tu až do roku 1945. Velkým lákadlem pro návštěvníky je královský apartmán. Rozkládá přes celé jižní křídlo, jsou to tři ložnice, jedna opravdu velkorysá koupelna a jídelna. Pozornost si zaslouží i výstava, která připomíná život na zámku v době první republiky. Právě v tomhle období totiž na sídle pobývala celá řada významných osobností.
Zámek Náměšť nad Oslavou
Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Z Náměště nad Oslavou se vydáme na výlet do divočiny. Prozkoumáme část Údolí Oslavy a Chvojnice na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje. Celá rezervace má plochu přes 2000 hektarů a nejcennější je oblast kaňonu nazývaná Divoká Oslava. Je to úsek s krásnými meandry, přechodové území mezi chladnou a vlhkou Českomoravskou vrchovinou a teplou a suchou jižní Moravou. Údolí funguje v podstatě jako jakýsi migrační koridor, kterým se teplomilné druhy šíří na Vysočinu, a naopak chladnomilné horské druhy sestupují do nižších poloh. Cestou narazíme i na zříceniny Lamberka či Sedleckého hradu a o kus dál po proudu na altán Gloriet. Ten nechal v roce 1830 postavit hrabě Haukwitz, který zde pořádal vyjížďky. O století později si údolí zamilovali pro změnu trampové. I na ně zavzpomínáme.
