Reportáže v regionech
Pivnická rokle
Tuhle poměrně nedávno vyhlášenou přírodní památku nalezneme mezi obcemi Zderaz a Střítež u Skutče. Je to zalesněný kaňon, do nějž vybíhají pískovcové a opukové skály tvořící různé zajímavé útvary (tunely, jeskyně, převisy), žijí zde i vzácní živočichové a rostliny (kapraďorosty, mechorosty, mlok skvrnitý).
Pivnický potok rozděluje rokli do dvou větví. Území se stále vyvíjí, o čemž svědčí časté řícení skalních bloků. Patří k jedné z tzv. skalnatých poboček Regionu Toulavcovy Maštale.
Ty nejen místní řadí mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty Pardubického kraje. V oblasti Toulavcových Maštalí je překrásná příroda, která doposud nebyla příliš poznamenána civilizací.
Nacházejí se zde pískovcové skalní útvary Toulavcovy a Městské Maštale. Oblast je protkána sítí turistických stezek i cyklotras.
Neví se přesně, jak vznikl název Pivnice nebo Pivnická rokle. Možná tím, že lidem to připomínalo chlad jako v pivnici, možná to připomíná i teplotu sklepa, ve kterém se chladí pivo.
Druhý název Pivnic je také Žižkovy Maštale. Podle dochovaných pověstí vznikl tak, že se zde za husitských válek, údajně ukrývala husitská vojska v čele s Janem Žižkou.
V roce 1998 byla Pivnická rokle prohlášena za přírodní památku. A to hlavně proto, aby byly uchráněny unikátní pískovcové útvary, jako je třeba malá skalní brána.
Dalším důvodem ochrany je výskyt chráněných rostlin a živočichů: různé mechy a kapraďorosty nebo mloka skvrnitého.
Pivnická rokle
Rezervace Polom
Obec Polom (u Potštejna), kam nás zavedlo naše východočeské toulání, vznikla kolem roku 1495 (z tohoto roku pochází první písemná zpráva), a to na místě, kde stával hustý les, který byl zničen prudkou vichřicí.
Téměř všechny stromy byly polámány i z kořene vyvráceny. Po likvidaci polomů a vyčištění povstala tu paseka, usadilo se tu něco lidí a nazvali novou osadu Polom.
Je tu roubená zvonička, malý hřbitov a po léta chátrající kostelíček svaté Kunhuty, patronky uhlířů.
Odtud se pak vypravíme po Vlastivědné stezce krajem Chrudimky až do stejnojmenné přírodní rezervace. Ta je tak nějak přirozeně rozdělena do dvou částí: na Malý a Velký Polom.
Určitě se musíme zmínit i o vysoké jedli, která tady rostla až do roku 1905. Na svět shlížela z výšky 46 metrů a v obvodu čítala 580 centimetrů. Jedlí tu rostlo ale víc – říkalo se jim královny.
A pak vás dokonce zavedeme i do pralesa se vzácnými dřevinami i rostlinami.
Rezervace Polom
Alchymista
Moravská Třebová se rozhodla turistickou sezónu na tamním zámku otevřít ve velkém stylu. Přišla s nápadem Alchymistické laboratoře Mistra Bonaciny.
Jde o skutečnou postavu, reálně žijící a magii se věnující na dvoře Rudolfa II. Mistr Bonacina působil jako dvorní lékař a astrolog aristokrata a majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína.
Jde o jedinečnou, ojedinělou výstavu tohoto druhu u nás. Projekce nás totiž zavede do prostředí alchymistických laboratoří a velkých mistrů v dějinách této okultní vědy. Je například připravena hra v kostky – pokud vhodí svůj symbol slunečních znamení, dostane k ochutnání elixír mládí. Laboratoř bude v jedné místnosti. K základnímu vybavení alchymistické laboratoře patřily různé typy pecí. Bonacina nejvíce užíval pec destilační a cucubrity, neboli baňky prapodivně tvarované se zobáčky, dlouhými krky nebo různě propletené.
Na zámeckých arkádách budou probíhat různé chemické pokusy. Ve spodní části zámecké věže můžete obdivovat historický komiks, což je naše nejvzácnější tapiserie. Zobrazuje příběh Ifigénie v Tauridě.
Alchymista
Registrační pokladny
V Toulavé kameře jste si už zvykli, že vás zveme na různé výstavy. Dneska vás zavedeme na historické náměstí malebného městečka Králíky. V klasicistní budově Městského muzea tady vystavují registrační pokladny. Slouží obchodníkům už od 19. století.
Předcházely jim ale třeba takové egyptské abakusy – tedy počítadla s nulami, a to už téměř před pěti tisíci lety. Zdokonalili je pak Číňané – přišli s kuličkami navlečenými na drátkách v obdélníkovém rámu.
V roce 1879 přišel ale Američan James Ritty s nápadem pokladny vylepšit. Nechal si svou myšlenku patentovat, a měl z ní velkou radost. Pokladna mu totiž měla ochránit jeho zisky, peníze. Živnostníci se totiž často podivovali tomu, že firma je úspěšná, zboží se prodává, podniku se daří, a přitom peněz je čím dál tím míň.
Až se přišlo na to, že jsou okrádáni vlastními zaměstnanci. A právě tohle měly pokladny vymýtit. Muzeem nás provede Ivo Pecháček a ukáže nám jednotlivé kousky sloužící a pomáhající obchodníkům.
Registrační pokladny
Výstava křemene
Chemici vědí, laici zbystří: žádný jiný nerost nemá tolik převleků a podob jako křemen. Mění se tvarem i barvou. Ve Východočeském muzeu v Pardubicích uspořádali výstavu Křemen a jeho rodina. Snoubí se v ní propojení užitku i krásy a fantazie, které se meze nekladou: správným pohledem totiž klidně právě tady můžete spatřit v kusech křemenu dorty, rolády nebo turecký med.
Jiří Šura se nás ujal. Kameny se mu staly osudem, koníčkem, hobby a profesí. Ukáže nám, jak se může návštěvník podívat do nitra achátů nebo jaspisů, poloprůhledných nerostů, které prý dokážou ochránit – a takovému ametystu je třebas přisuzována schopnost ochránit před opilostí. Při policejní kontrole se ale nelze na negativní výsledek spoléhat. Jak sami uvidíte, kamení vlastně může být krásné a zajímavé. Nejen užitečné.
