Reportáže v regionech
Hrad Svojanov
Hrad Svojanov nechal na pomezí Čech a Moravy vybudovat Přemysl Otakar II. Měl za úkol střežit obchodní stezku, na kterou shlížel z pěkně vysokého nadhledu. A měl také chránit naší zem před případnými útoky nepřátel. Slavné časy prožíval hrad, který se zpočátku jmenoval Fürstenberg, například v době, kdy ho užíval Záviš z Falkenštejna. Po roce 1910 se o něj začalo starat město Polička a tomu patří i v posledních letech. Porozhlédnout po kraji se z něj můžete i v zimních měsících.
Hrad Svojanov
Historie obuvnictví
Sportovní obuv se značkou Botana asi střední a starší generaci netřeba příliš podrobně představovat. Tyhle boty se vyráběly ve Skutči. Při návštěvě tamního muzea, které představuje expozici věnovanou historii obuvnictví ve městě a okolí, zjistíme, že výrobě bot všeho druhu se ve Skutči dařilo už dávno před zmiňovanou Botanou. První zmínky o místních ševcích a jejich privilegiích pocházejí už z 16. století. Za Marie Terezie pak přibylo šití bot vojenských a na začátku 20. století vznikly první továrny, kterou ruční práci nahradily strojovou. V muzeu je v rámci exkurze do historie obuvnictví k vidění i úctyhodná sbírka všelijakých bot a botiček.
Historie obuvnictví
Muzeum klavírů
Litomyšl jsme už navštívili. Dnes ale tohle město poznáme opravdu jako centrum hudby. Pozveme vás totiž na výstavu. Pod názvem Klavír? Klavír! Klavír! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí se skrývá ojedinělá přehlídka dovednosti dávných i nedávných výrobců klávesových nástrojů. Instalace na zámku v Litomyšli je však naprosto nová v tom, že tyto nástroje ve všech jejich vývojových typech – klavichordy, cembala i kladívkové klavíry – prezentuje nejen jako artefakty s jejich historickou, uměleckou, technickou i hudební hodnotou, ale odráží i jejich roli v životě společnosti.
Výstava má proto dvě roviny – klávesové nástroje jsou zde představeny jak samy o sobě, tak i zakomponované do typických interiérů, v nichž se od počátků své existence objevují. Návštěvníci výstavy se mohou setkat i s nástroji, které v minulosti patřily významným hudebním osobnostem – Zdeňku Fibichovi, Vítězslavu Nezvalovi, Aloisi Hábovi či Rudolfu Frimlovi. Expozici efektně dotvářejí kulisy ze zdejšího zámeckého barokního divadla od Josefa Platzera (1786–1806) a další cenné exponáty z mobiliárních fondů Národního památkového ústavu, Historického muzea Národního muzea a Regionálního muzea v Litomyšli.
Zvláštní hodnotou výstavy je i to, že většina hudebních exponátů je v hratelném stavu a bude ji doprovázet bohatý koncertní a přednáškový program. A možná si budete i smět na některé nástroje zahrát.
Muzeum klavírů
Figurky ze šustí
Už od 17. století naši předkové používali kukuřičné šustí – uplatnění nacházelo různé. Hodilo se totiž k výrobě ošatek, misek, rohoží – a je logické, že se tohle tradiční řemeslo rozšířilo tam, kde se plodině kukuřici dařilo dobře, tedy na jihovýchodní Moravě.
Dnes se tahle práce stala oblíbenou činností lidových umělkyň a k jedné takové zavítáme i my. V reportáži z Letohradu si budeme povídat o tom, jak se dělají všelijaké figurky řemeslníků nebo scénky z venkovského života – a to vše právě ze šustí.
Ze šúpolí, jak se taky tomuhle výrobnímu materiálu říká, se maminky naučily dělat i panenky pro své děti, ale také různé hračky, které pak dávaly nad jejich kolíbky. Jenže ono dělat tyhle věci znamená podzim co podzim vyrazit do polí: ne přímo na lov, ale spíš na sklizeň – vybrat totiž ty pravé kukuřičné lupeny.
Figurky ze šustí
Lékárna
Slavný lékárník a chemik Christián Erxleben přišel do naší země v roce 1795 až z Hannoveru. Už o dva roky později otevřel svoji první lékárnu – ta se stala na dlouho jedinou dostupnou široko daleko.
My jsme se s kamerou vydali do Vamberka, kde dodnes narazíte na prazvláštní lékárnu. Apatyku s příjemně kouzelnou atmosférou. Zkrátka novogotická lékárna z 90. let 19. století. V českých muzeích je pravděpodobně jediným dochovaným exemplářem oficíny v novogotickém stylu.
Byla zhotovena se vkusem a citem. Štíhlé věže, lomené oblouky i gotická sanktuária vytvářejí iluzi chrámu, kde návštěvník mohl léčit nejenom tělo, ale i ducha. Apatyka je doplněna dřevěnými, porcelánovými i skleněnými stojatkami, litinovými i porcelánovými hmoždíři, pilulkovnicí i ručními vážkami.