Reportáže v regionech
Hřebečské důlní stezky
Masivní hřeben Hřebeč najdeme na rozhraní Čech a Moravy. Na stranu moravskou je příkrý a směrem do Čech se pozvolna svažuje. Je provrtán pěti desítkami dolů a jeho krajinou také vede několik hornických stezek. Zdejší pozemky patřily od druhé poloviny sedmnáctého století Lichtenšjenům a ti tu také zhruba o dvě stovky let později začali těžit. Uhlí a později lupek, jíl vhodný k výrobě žáruvzdorných materiálů. My se zastavíme například u hornického díla Hugo Karel, ale také se porozhlédneme do kraje a prohlédneme si i rozhlednu Strážný vrch. Zajímavé na ní je, že je inspirována hornickými symboly. Vrchní část představuje štolu, sloupy těžní věž.
Hřebeč
Berlova vápenka
Do Třemošnice na úpatí Železných hor tentokrát vyrazíme za historií těžby vápence. V prostorách bývalé Berlovy vápenky tu totiž otevřeli muzeum plné zajímavých exponátů i informací. Vápenka vyrostla na konci 19. století a fungovala až do roku 1960. Obrovské kusy vápence se do ní z lomu dostávaly v devadesáti vozících po bezmála pětikilometrové lanové dráze. Zajímavé bylo i vlastní zpracování. A nutno podotknout, že tady vyrobené vápno bylo žádané i v Praze. Patřilo prý k nejlepším v zemi.
Berlova Vápenka
Muzeum Černého divadla
Naše černé divadlo se proslavilo daleko za hranicemi republiky. A nedávno se dočkalo i svého muzea. Je první svého druhu na starém kontinentě a najdete ho v Cholticích na Pardubicku. Dozvíte se v něm o vzniku téhle divadelní disciplíny, která se už skoro řadí mezi padesátníky. Čeká na vás osmistovka loutek, které se díky kouzlení tvůrců při představeních neustále objevují a mizí. Připomenete asi i základní trik fungování černého divadla. Zdánlivě jednoduchý černý samet. A do pohádky vás zavedou i masky z představení o Robinsonovi.
Černé divadlo na zámku Choltice
Králický Sněžník
Po naučné stezce Králický Sněžník se projdeme nejmenším pohořím u nás. Jeho příroda si vysloužila vyhlášení národní přírodní rezervací. Na čtrnácti kilometrech stezky nás čeká patnáct zastavení. Jedno například u sochy slona, který je symbolem celého pohoří. Dozvíme se samozřejmě i to, jak se sem dostal. Jedním z nejzajímavějších míst na celé stezce je pramen Moravy. Ten najdeme v nadmořské výšce 1380 metrů. A nepřehlédneme ani vrchol Králického Sněžníku, o který se musíme dělit s polskými sousedy. Zhruba 200 metrů od vrcholku se pak nachází historické trojmezí Čech, Moravy a Slezska.
Stezka Králický Sněžník
Výstava praček
Bez pračky si většina moderních hospodyněk nedovede život představit. Přitom ty současné, automatické, jsou vynálezem velmi mladým. Světlo světa spatřily až v minulém století. A nejspíš nikoho nepřekvapí, že je vymysleli muži, i když jich se praní v potoce ani později s valchou moc netýkalo. Ve svitavském muzeu si prohlédneme 150 exponátů, které mapují různé fáze vývoje pračky. Některé jsou opravdu historickým kousky, ale ve své době byly nejspíš technickým zázrakem. A při procházce výstavou si samozřejmě povíme také něco o tom, kdy a jak se praní začalo spoléhat na něco jiného než silné ruce paní domácí či její pomocnice.