Reportáže v regionech
Výstava hodin
S časem bojuje každý z nás. Už hodně dlouhou dobu nám ho neúprosně měří hodiny. Ale ty, které používali naši předci, se od našich moderních hodně lišily. Nejdřív přišly na řadu přesýpací a sluneční. A rozhodně nebyly věcí běžnou. Vzácností a předmětem těžce dostupným byly i první hodiny s otáčejícími se kolečky. Kyvadla se pak objevila v sedmnáctém století. Hodiny se v té době pomalu stávaly také uměleckým předmětem, který sloužil k reprezentaci. Při cestě vývojem hodinových strojů i skříněk, do kterých byly ukládány, zjistíme i to, jak dalece ovlivňovala jednotlivé etapy paní Móda. Tohle všechno nás čeká na výstavě Východočeského muzea v pardubickém zámku.
Výstava hodin
Cimrmanova světnička
V Letohradě nemají jen známé muzeum řemesel, ale na tamním zámku také světničku Járy Cimrmana. Místní sdružení příznivců slavného génia v něm shromáždilo spoustu neobvyklých předmětů ze života nedoceněného génia. A také hned několik jeho vynálezů. Například důmyslnou past na myši nebo lžíci „hladomorku“. A dokonce i sochy se tu Mistr dočkal. Snad by nepovažoval za neuctivé, že jsme se z jeho světničky vypravili také do okolní přírody. Naším cílem byla mimo jiné rozhledna na nedalekém Suchém vrchu, kterou kdysi navštívil dokonce i prezident Beneš.
Cimrmanova světnička
Století autoškoly
Výuka řízení v autoškolách je pro nás naprosto běžnou záležitostí, ale před sto lety byla doslova v plenkách. První autoškola byla založena v roce 1907 v Mladé Boleslavi při firmě Laurin a Klement. V té se učili řidiči, kteří pak byli dodáváni majitelům s novými automobily. První nefiremní výuka řízení pak vznikla pravděpodobně v roce 1910 v Pardubicích. Ve městě perníku, konkrétně ve Východočeském muzeu se pak také můžeme vypravit do historie výuky řízení i motorismu jako takového. Čeká nás tam řada exponátů používaná k výuce teorie a praxe v minulosti, mimo jiné i náš vynález – motocykl JAWA z roku 1938 s dvojím řízením.
Století autoškoly
Hřebečské důlní stezky
Masivní hřeben Hřebeč najdeme na rozhraní Čech a Moravy. Na stranu moravskou je příkrý a směrem do Čech se pozvolna svažuje. Je provrtán pěti desítkami dolů a jeho krajinou také vede několik hornických stezek. Zdejší pozemky patřily od druhé poloviny sedmnáctého století Lichtenšjenům a ti tu také zhruba o dvě stovky let později začali těžit. Uhlí a později lupek, jíl vhodný k výrobě žáruvzdorných materiálů. My se zastavíme například u hornického díla Hugo Karel, ale také se porozhlédneme do kraje a prohlédneme si i rozhlednu Strážný vrch. Zajímavé na ní je, že je inspirována hornickými symboly. Vrchní část představuje štolu, sloupy těžní věž.
Hřebeč
Berlova vápenka
Do Třemošnice na úpatí Železných hor tentokrát vyrazíme za historií těžby vápence. V prostorách bývalé Berlovy vápenky tu totiž otevřeli muzeum plné zajímavých exponátů i informací. Vápenka vyrostla na konci 19. století a fungovala až do roku 1960. Obrovské kusy vápence se do ní z lomu dostávaly v devadesáti vozících po bezmála pětikilometrové lanové dráze. Zajímavé bylo i vlastní zpracování. A nutno podotknout, že tady vyrobené vápno bylo žádané i v Praze. Patřilo prý k nejlepším v zemi.