Reportáže v regionech
Kraslice
Milan Mrázek pochází z pražských Letňan, ale my se za ním vypravíme na východ Čech. Konkrétně do obce Žďárec u Seče, kam jezdí už desítky let. A desítky let tu taky před velikonočními svátky maluje kraslice. Jejich zdobení okoukal od své manželky. Nejprve ho titěrná práce moc nelákala, ale pak se do ní pustil. Prozradí nám, jak krušné byly začátky a bude nás taky zajímat, v čem jsou jeho výtvory specifické. Milan nám ukáže nástroje, které používá a které si taky sám vyrobil. A dozvíme se taky, že si nikdy žádné vzory nepředkresluje, ale rovnou na skořápky nanáší motivy, které ho právě napadnou. Nepoužívá nakoupené barvy, protože na ty se mu špatně vyškrabávalo zdobení, ale barví cibulovým odvarem tak, jako to dělávali naši předci.
Kraslice
Výdřevy
V dílně Jiřího Drahoše z Rabouně na Chrudimsku to voní dřevem. Jiří se vyučil truhlářem a už déle než dvě desetiletí se věnuje výrobě výdřev, tedy vnitřních dřevěných karosérií do historických automobilů. Nejčastějšími hosty v jeho království jsou staré Tatrovky, které kdysi bývaly na našich silnicích nejrozšířenější značkou. Dozvíme se, že nejvhodnějším materiálem je dřevo jasanové. Ale od kácení do zpracování uplyne i deset let, aby bylo správně vyschlé. Dozvíme se, jak výroba probíhá, jaké nástroje jsou k ní zapotřebí i to, kde Jiří nachází předlohy pro svou práci. A také to, jaké typy Tatrovek naše silnice brázdily a v kterém období spatřily světlo světa. Navíc všem zájemcům o dědečky automobily a jejich renovace prozradíme, kde můžou nejen Jiřího Drahoše, ale i další podobné nadšence, vidět v akci.
Výdřevy
Letecké muzeum
Před více než sty lety naši předci s údivem sledovali přelet Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Tenhle počin českého průkopníka aviatiky se navždycky zapsal do naší historie. Víc o známém letci a taky o době, kdy obloha ještě nebyla plná aeroplánů, se dozvíme v malém pardubickému muzeu aviatiky. Najdeme ho těsně vedle míst, kde Jan Kašpar podnikal své pokusy o dobytí oblohy. Nejvíc pozornosti v expozici poutá replika stroje, s nímž letěl z Pardubic do Prahy a s níž stejnou cestu absolvoval před pár lety pilot Petr Mára. Druhým unikátem je kopie legendárního Flyeru bratří Wrightů, kteří vlastně éru aviatiky odstartovali. Prohlédnout si ale můžeme i vzdušné koráby o něco mladší. Ty, které brázdily oblohu při bojích první světové války. A zajímavostí mají v expozici ještě celou řadu.
Letecké muzeum
Vánoční perníčky
Mezi vánočními rituály má v mnoha rodinách dodnes pevné místo pečení perníčků. Vyráběli je i naši předci, i když staří mistři perníkáři samozřejmě postupovali trochu jinak, než to dělají ti dnešní. Aleš Vostřez, který se pečení tradičních staročeských perníků věnuje, nám prozradí, jaké se dřív používaly formy i to, jak se hotové pochoutky zdobily. Jednotlivé motivy totiž mívaly své významy a dárce výběrem mohl ledacos říct či alespoň naznačit. Oblíbeným motivem byl například věneček, často se ale objevoval třeba taky šašek. Ten měl hodně významů. Symbolizoval třeba plodnost, ale taky nemanželské děti. Existovaly různé symboly dámské i mužské. A hotové výrobky sloužily spíš jako dekorace, různí koníci nebo husaři pak taky jako hračky pro děti.
Vánoční perníčky
Vánoční zvyky
Vánoce odpradávna provázely nejrůznější zvyky a taky předměty, které ovšem nebyly pouhými dekoracemi. Naši předci jim totiž přisuzovali magickou moc. Staré zvykosloví udržuje při životě etnografka Kamila Skopová, za kterou se vypravíme do její roubenky na Vysočině. Dozvíme se, že většina vytvářených předmětů byla vlastně prosbou o ochranu domova, členů rodiny, dobrou úrodu i hojnost a bohatství. Tak třeba kynuté pečivo, které nabývá nebo hrách, který po namočení zvětší svůj objem, bývaly symbolem nabývání majetku. Chybět většinou nesměla červená barva, která je symbolem života, lásky, tepla, ale taky barvou ochrannou. Prohlédneme si některé konkrétní předměty a dozvíme se, jaký význam jim lidé přikládali.