Reportáže v regionech
Staré parní stroje
Martinu Holotovi a Michalu Bednářovi učarovaly staré parní stroje. Sbírají je a opravují. Zachovávají tak vzpomínku na sílu, která vládla světu před elektřinou, tedy páru. Ve všech koutech naší země objevují staré poklady a zjišťují, jak fungovaly. A taky založili muzeum, kde jsou jejich kousky k vidění. Na jeho prohlídku se vypravíme do Žamberku. Dozvíme se, jak se pánové ke svému koníčku dostali. Připomeneme si, kdy tyhle stroje okouzlily svět, v čem byla jejich největší síla, kde všude sloužily a proč nám lidem přestaly stačit. A přidáme samozřejmě spoustu zajímavostí o fungování parních strojů, které určitě potěší hlavně milovníky technických vynálezů. A pozor, hned několik muzejních exponátů bude zanedlouho k vidění v akci. Kdy přesně a co se bude dít, o tom bude taky řeč.
Staré parní stroje
Třebovské stěny
Přírodní rezervace Třebovské stěny nás provede od zříceniny hradu Lanšperk až k obci Damníkov. Tak dlouhou cestu nezvládneme, ale na několik zajímavých míst vás pozveme. Například do romantických skal, v nichž kdysi bývaly knížecí lomy a kde už za první republiky našli azyl trampové. Ti se tu mimochodem scházejí dodnes. Pak se porozhlédneme po krajině, dohlédneme až do Orlických hor nebo do Jeseníků. Vysvětlíme vám, čím jsou stěny unikátní, čemu se říká kuesta a dozvíme se taky to, že tvoří evropské rozvodí. Navíc si dopřejeme výlet do dávné historie, protože se seznámíme s tvory, kteří v okolí České Třebové našli domov v pravěku. A na naučné stezce si můžeme vyzkoušet i své znalosti a dovednosti.
Třebovské stěny
Sebranice
Do starých časů se přeneseme v Sebranicích na Českomoravské vrchovině. Společně si prohlédneme usedlost, která tu vyrostla už před několika staletími a dnes je nejen místním unikátem. Roubené stavení patřilo dlouhou dobu rodině Kanýzů. Jeden z nich, Ondřej, byl dokonce rychtářem. Do svých deníků zaznamenával dění v obci a díky tomu si dnes můžeme udělat představu, jak se tu v 18. století žilo. A samozřejmě si celou stavbu pořádně prohlédneme. Je sice roubená, ale na první pohled byste jí odhadli na zděnou. A její velmi vzácnou ozdobou je žudr. Pokud tohle slovo neznáte, pak se dozvíte, že se jedná o přístavek vyčnívající do ulice. V domě dnes hospodaří Radomír Bárta, který tu má i kovářskou dílnu. A nechá nás do ní nahlédnout.
Sebranice
Kraslice
Milan Mrázek pochází z pražských Letňan, ale my se za ním vypravíme na východ Čech. Konkrétně do obce Žďárec u Seče, kam jezdí už desítky let. A desítky let tu taky před velikonočními svátky maluje kraslice. Jejich zdobení okoukal od své manželky. Nejprve ho titěrná práce moc nelákala, ale pak se do ní pustil. Prozradí nám, jak krušné byly začátky a bude nás taky zajímat, v čem jsou jeho výtvory specifické. Milan nám ukáže nástroje, které používá a které si taky sám vyrobil. A dozvíme se taky, že si nikdy žádné vzory nepředkresluje, ale rovnou na skořápky nanáší motivy, které ho právě napadnou. Nepoužívá nakoupené barvy, protože na ty se mu špatně vyškrabávalo zdobení, ale barví cibulovým odvarem tak, jako to dělávali naši předci.
Kraslice
Výdřevy
V dílně Jiřího Drahoše z Rabouně na Chrudimsku to voní dřevem. Jiří se vyučil truhlářem a už déle než dvě desetiletí se věnuje výrobě výdřev, tedy vnitřních dřevěných karosérií do historických automobilů. Nejčastějšími hosty v jeho království jsou staré Tatrovky, které kdysi bývaly na našich silnicích nejrozšířenější značkou. Dozvíme se, že nejvhodnějším materiálem je dřevo jasanové. Ale od kácení do zpracování uplyne i deset let, aby bylo správně vyschlé. Dozvíme se, jak výroba probíhá, jaké nástroje jsou k ní zapotřebí i to, kde Jiří nachází předlohy pro svou práci. A také to, jaké typy Tatrovek naše silnice brázdily a v kterém období spatřily světlo světa. Navíc všem zájemcům o dědečky automobily a jejich renovace prozradíme, kde můžou nejen Jiřího Drahoše, ale i další podobné nadšence, vidět v akci.