Reportáže v regionech
Toulky Svitavskem
Už jste někdy slyšeli o mrazových srubech? Zavedeme vás k nim při toulkách Svitavskem. Říká se jim perničky. Jsou to miskovité prohlubně a k jejich vzniku se váže hned několik pověstí. Podle jedné z nich mohly sloužit lidem, kteří se tu schovávali v dobách válek. Pak se zastavíme taky v osadě Betlém a prozradíme, co měli s jejím názvem společného protestanti, kteří do kraje přicházeli a taky to, že jen o kousek dál najdeme Jeruzalém nebo Damašek. Kolik českých bratří v oblasti žilo, odhalil až toleranční patent Josefa II. Pak se projdeme kolem skal, které jsou oblíbeným cílem horolezců a zavzpomínáme i na školní hodiny literatury. S tímhle regionem je totiž spojena tvorba spisovatelky Terezy Novákové a taky román Václava Kaplického Rekruti.
Toulky Svitavskem
Vánoční zvyky a tradice
Čas před koncem roku je nejen plný příprav na oslavy narození Spasitele, ale taky různých tradic a zvyků. A rovněž pověr. Většina z nás už určitě slyšela o různých postavách, které v té době obcházely stavení. Připomeneme si třeba Lucky nebo Barborky. A taky to, že adventní období bylo především dobou rozjímaní, klidu a pokory. Hospodyňky samozřejmě musely poklidit domácnosti a přichystat vše potřebné na sváteční chvíle. Na Štědrý den už si nechávaly jen ty nejnutnější práce a své domovy hlavně zdobily. Víte, že před tím, než se v některých chalupách rozsvítilo a usedlo k večeři, sledovali všichni, jestli už se svítí u sousedů? Prozradíme vám, proč. Na stole pak nesměl chybět kupříkladu česnek, který měl chránit před nemocí i zlými silami. Další dávné zvyky můžete poznat ve skanzenu Betlém v Hlinsku.
Vánoční zvyky a tradice
Údolím říčky Žejbro
O říčce Žejbro mnozí z vás nejspíš ještě neslyšeli. Při našem společném putování v sedle bicyklu takřka zapomenutým údolím, které je nejkrásnějším úsekem podél jejího zhruba třicet kilometrů dlouhého toku, vás přesvědčíme, že je řada důvodů ji poznat. Zajímavý je už její název. Připomíná zdejší tradici mlynářského řemesla. Stejně se totiž říkalo soustavě sít, v nichž se třídila mouka. Nás ale žádný klapáč nečeká. Vypravíme se do míst, kde stával klášter, v němž přišel na svět největší rukopis na světě Kodex Gigas, známý jako Ďáblova bible. Legenda vypráví o hříšném mnichovi, který ji sepsal během jediné noci. Ovšem s pomocí pekelníka, kterého prý z vděčnosti ve svém díle zobrazil. Kopii slavné knihy pak najdeme v muzeu v Chrasti.
Údolím říčky Žejbro
Rybníky
Podzimní přírody si užijeme v podhůří Orlických hor, konkrétně u Lanškrouna. Na jeho kraji najdeme soustavu pěti rybníků, která dostala jméno podle města. Čtyři z nich pamatují už stovky let. Nejstarší, jemuž se říká Dlouhý, vznikl v 15. století zásluhou tehdejšího majitele panství Zdeňka Kostky z Postupic. Stovky roků měla tahle vodní díla hlavně hospodářský význam. Důležitý byl nejen chov ryb, ale taky plavení koní a do lanškrounského pivovaru odsud putoval led. Poslední z rybníků, Sluneční, byl vybudován teprve ve druhé polovině minulého věku. Dnes slouží všechny především k odpočinku a vodním radovánkám. Najdeme tu ale i naučnou stezku, a dokonce dvě běžecké trasy, na nichž si příznivci aktivního odpočinku můžou otestovat svou fyzičku.
Rybníky
Muzeum dýmek
Pokud máte rádi dýmky a taky práci se dřevem, určitě si přijdete na své v království Pavla Strakoše v Ostravě. Jejich výrobě se věnuje už roky. Prozradí nám, co je na celém díle to nejtěžší a vysvětlí nám, jak se od sebe liší různé typy. Třeba biliard se jmenuje rovná dýmka. Bent má naopak nástavec a náustek zahnutý nahoru. Pak existují ještě kupříkladu rhodesiany, které jsou hranaté nebo kulaté tvary zvané apple, jablíčka. Budeme sledovat, jak se takový nový kousek rodí. Na svém kontě má pan Pavel na tři stovky originálů a sám říká, že každé jeho dílo je jiné, protože je výsledkem ruční práce. Bude nás pochopitelně zajímat i to, co všechno je nutné dodržet, aby hotová dýmka fungovala, jak má a nedělala majiteli starosti.
