Reportáže v regionech
Malá Haná
Už jste někdy slyšeli o malé Hané? Pokud ne, nebudete nejspíš sami. Oblast na pomezí Čech a Moravy turisti ještě neobjevili. My se vám pokusíme její krásy i zajímavosti přiblížit. Krajinu zdobí drsná Drahanská vrchovina, Boskovická brázda i Podorlická pahorkatina. Najdeme tu taky několik zajímavých měst. Centrem regionu je Jevíčko. Bývalé královské město, jedno z nejstarších měst na Moravě. Připomeneme si jeho historické památky, k nimž patří augustiniánský klášter nebo taky židovský hřbitov. Prohlédneme si vzácný starý zvon a vystoupáme na vrchol věže, z níž se nám naskytne okouzlující výhled do okolí. Dohlédneme i na kopec Hušák. K němu se pak vydáme. Zastavíme se například u Holubí studánky, k níž se váže několik pověstí. Voda v ní má podle nich léčivé účinky.
Malá Haná
Lanškroun
Město Lanškroun bylo založeno ve 2. polovině 13. století. Podle pověsti jsou však jeho kořeny mnohem starší. Sahají prý do 6. století našeho letopočtu, kdy do těchto končin přišel germánský kmen Hermundurů. Jejich vůdce Panilius se v novém sídle nechal korunovat a odsud má pocházet i název Lanškroun, původně Landskrone, neboli "Koruna země".
Lanškroun
Kočí
Dalším cílem bude obec Kočí u Chrudimi. Většinu času strávíme v tamním kostele sv. Bartoloměje, o němž se říká, že je to dřevěný kostel. A na první pohled to tak skutečně vypadá. Unikátní stavba ale v sobě jedinečným způsobem snoubí jak stavitelské mistrovství královské lucemburské stavební huti, tak i lidové mistrovství místních tesařů. Ti taky později propojili kostel s návsí dlouhým dřevěným mostem, který patří k nejstarším dochovaným dřevěným, zastřešeným mostům u nás.
Kočí
Paramentářství
K hodně starým řemeslům patří paramentářství. Tedy šití a zdobení církevních oděvů a dalších textilií. Tahle výroba probíhala často v dílnách spojených s kláštery. Ale nejen v nich. Už od 18. století se jí věnovali i předci Zdeňka Velebného z Ústí nad Orlicí. V druhé polovině minulého věku rodina o firmu přišla, ale ještě před koncem milénia se k práci mohla znovu vrátit. Nahlédneme pod ruce šikovných švadlen i vyšívaček a bude nás zajímat i to, jak se slavnostní oděvy kněží v různých obdobích měnily a jaká mají pravidla. Například červený ornát kněz obléká při svatodušních svátcích, fialový v době postní a adventní, černý při pohřbu. Zlatý pak v průběhu celého roku. V království manželů Velebných ale taky restaurují a vytvářejí repliky historických skvostů.
Paramentářství
Houslař
Jan Veselý z Pardubic vyrůstal v hudební rodině. Pochází z rodu skladatele Zdeňka Fibicha. Více než krásné tóny ho ale od malička, díky pradědečkovi Janu Semerádovi, který se věnoval umělecké truhlařině, lákala vůně dřeva a práce s ním. V dílně prý spolu trávili dlouhé hodiny. A nakonec dokázal spojit obě lásky svých předků a pustil se do výroby houslí. Nahlédneme do jeho dílny, kde se dnes ovšem rodí kupříkladu i violy a taky různé historické nástroje, které už takřka upadly v zapomnění. Postupy používá stejné, jaké znali jeho předchůdci před 250 lety. Dřevo k výrobě používá především starší. Protože nepracuje, nepraská a nekroutí se. A podle Janových slov taky líp zní. Má lepší rezonanční vlastnosti.
