Reportáže v regionech
Kočí
Dalším cílem bude obec Kočí u Chrudimi. Většinu času strávíme v tamním kostele sv. Bartoloměje, o němž se říká, že je to dřevěný kostel. A na první pohled to tak skutečně vypadá. Unikátní stavba ale v sobě jedinečným způsobem snoubí jak stavitelské mistrovství královské lucemburské stavební huti, tak i lidové mistrovství místních tesařů. Ti taky později propojili kostel s návsí dlouhým dřevěným mostem, který patří k nejstarším dochovaným dřevěným, zastřešeným mostům u nás.
Kočí
Paramentářství
K hodně starým řemeslům patří paramentářství. Tedy šití a zdobení církevních oděvů a dalších textilií. Tahle výroba probíhala často v dílnách spojených s kláštery. Ale nejen v nich. Už od 18. století se jí věnovali i předci Zdeňka Velebného z Ústí nad Orlicí. V druhé polovině minulého věku rodina o firmu přišla, ale ještě před koncem milénia se k práci mohla znovu vrátit. Nahlédneme pod ruce šikovných švadlen i vyšívaček a bude nás zajímat i to, jak se slavnostní oděvy kněží v různých obdobích měnily a jaká mají pravidla. Například červený ornát kněz obléká při svatodušních svátcích, fialový v době postní a adventní, černý při pohřbu. Zlatý pak v průběhu celého roku. V království manželů Velebných ale taky restaurují a vytvářejí repliky historických skvostů.
Paramentářství
Houslař
Jan Veselý z Pardubic vyrůstal v hudební rodině. Pochází z rodu skladatele Zdeňka Fibicha. Více než krásné tóny ho ale od malička, díky pradědečkovi Janu Semerádovi, který se věnoval umělecké truhlařině, lákala vůně dřeva a práce s ním. V dílně prý spolu trávili dlouhé hodiny. A nakonec dokázal spojit obě lásky svých předků a pustil se do výroby houslí. Nahlédneme do jeho dílny, kde se dnes ovšem rodí kupříkladu i violy a taky různé historické nástroje, které už takřka upadly v zapomnění. Postupy používá stejné, jaké znali jeho předchůdci před 250 lety. Dřevo k výrobě používá především starší. Protože nepracuje, nepraská a nekroutí se. A podle Janových slov taky líp zní. Má lepší rezonanční vlastnosti.
Houslař
Hvězdárna
Víte, kde stála první lidová hvězdárna u nás? V Pardubicích a založil ji před 105 lety Baron Arthur Kraus. Otevřel ji tehdy přímo ve svém domě. Vstoupit do ní bylo možné bez placení a výkladu se tu dočkal každý zájemce. Tohle zařízení sice bohužel po smrti svého zakladatele zaniklo, ale místní astronomové na něj nezapomněli. Proto když později vznikla ve městě perníku hvězdárna nová, pojmenovali ji právě po něm. Letos je téhle pozorovatelně oblohy 25 let a my se vypravíme na její prohlídku. Najdeme tu mimo jiné jeden ze dvou největších dalekohledů v naší zemi. A taky různé výstavy, které se snaží návštěvníkům přiblížit vesmír a jeho nej. Dozvíme se taky, že už třem obyvatelům města se dostalo té pocty, že po nich byla pojmenovaná planetka.
Hvězdárna
Kaktusář
Životní láskou Pavla Pavlíčka z Chrudimi se staly kaktusy. Ale, jak už to bývá, před třiačtyřiceti lety ho k nim přivedla náhoda. Ve skleníku, postaveném původně pro papriky a rajčata, objevil kytičku mamilárie, kterou si tam prý zcela bezděčně postavil. A začala ho poutat svojí krásou i proměnami. Protože měl švagra kaktusáře, slovo dalo slovo a začali spolu rostliny měnit. Dnes má unikátní a velmi početnou sbírku. Jeho poklady pocházejí především z Mexika a Severní Ameriky. Pichlavé krasavce roztodivných tvarů si každý jejich milovník může pojmenovat dle své fantazie. Například jednomu skvostu se říká Biskupská čepička. Představíme si i další neobvyklé kousky a dozvíme se, kde všude jsou k vidění.
