Reportáže v regionech
Chrast
V městečku Chrast na Českomoravské vrchovině si prohlédneme jeho nejzajímavější pamětihodnosti. Patří k nim barokní zámek, stojící na místě starší renesanční tvrze. V roce 1709 byl rozšířen o kapli svatého Jana Nepomuckého později vyzdobenou v takzvaném beuronském stylu. K vidění je v něm mimo jiné kopie Ďáblovy bible, která připomíná spojení regionu s klášterem v Podlažicích, kde tajemná kniha vznikla. Po prohlídce interiérů se vydáme na procházku přilehlým parkem. Do téhle geometrické podoby ho nechal upravit biskup Josef Doubrava. Hlavním a nejdůležitějším prostorem zahrady je parter. Jedná se o přesně vysázené linie například z buxusu nebo růží. Po okolí městečka se porozhlédneme z vodárenské věže.
Chrast
Cínoví vojáčci
Cínoví vojáčci, ale i další postavičky se rodí pod rukama manželů Ronovských v Tržku u Litomyšle. Jejich výrobě se věnují už déle než pětadvacet let. Jiří kdysi objevil inzerát s nabídkou starých forem a rozhodl se je koupit. Ke každé z nich navíc získal cennou dokumentaci, podle níž ví, do jakého historického období odlité postavičky zařadit a jak by měly ve finále vypadat. Budeme sledovat, jak odlévání probíhá a co se stane, když se při něm vloudí nějaká chybička. A zeptáme se i na to, jaký materiál pro práci Jiří používá a kde ho získává. Do práce v dílně se ráda zapojuje taky jeho manželka, paní Růžena, která hotové figurky zdobí malováním.
Cínoví vojáčci
Pávi
Proč se říká, že je někdo pyšný jak páv, to se pokusíme zjistit v Pardubicích. Na tamním zámku totiž žijí víc než dvě desítky těchto okouzlujících opeřenců. Dozvíme se, kdy se v areálu usadili, kde nocují, kdy se ráno probouzejí a spoustu dalších zajímavostí o jejich životě a chování. Vyhlášená chlouba těchto krasavců jsou ve skutečnosti prodloužené krovky ocasní. Ty pak páv rozvírá do vějíře, typického pro samce v toku. Při tanci a dvoření se samici je hluchý stejně jako třeba tetřev hlušec. Odborníci taky zjistili, že samci, kteří mají delší ocasní pera a více ok na nich, jsou úspěšnější při páření. Dalo by se říct, že páv v mnohém připomíná na první pohled obyčejné slepice. Stejně běhá a létá, což je prý u tak mohutného ptáka s dlouhým ocasem k tomu překvapivé.
Pávi
Žumberk
Žumberk ve východních Čechách má pouhých 260 obyvatel, ale celou řadu kulturních památek. Jednou z nich je kostel Všech svatých z roku 1782 a zvonice se šindelovou střechou, která stojí jen tři metry od svatostánku. Ta byla postavena na gotickém základu v roce 1789. Dřív se z ní ozývalo odbíjení věžních hodin, ty ale byly na počátku 20. století sejmuty. Pozornost si zaslouží i místní kašna. Kdysi bývala rezervním zásobníkem vody a životodárnou tekutinu v ní střežili místní radní. Jenže ne vždy se jim to dařilo. Dominantou Žumberka jsou rozvaliny stejnojmenného hradu, který vznikl na přelomu 13. a 14. století. V 18. věku ho však panstvo opustilo a už jen chátral. Dnes se archeologové snaží dopátrat jeho původní podoby.
Žumberk
Sokolnictví
Velmi starým způsobem lovu je ten za pomoci dravých ptáků. Tedy sokolnictví. V poslední době se opět těší rostoucí oblibě. Před několika roky se dokonce dočkalo zápisu na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. My se společně vypravíme za manželi Křivkovými z Luže v Košumberku. Ti se výcviků sokolů, jestřábů i dalších opeřenců věnují už dlouhé roky. Některé své parťáky nám představí. Třeba Honzíka a Amálku. Jedná se o samici a samce káně Harrisovy. Dozvíme se, jak se připravují, na co je jejich chovatelé při výcviku dokáží přilákat i to, čím je krmí. Lumír Křivka nám bude vyprávět taky o tom, jak a kdy se k sokolnictví dostal, kde se učil jeho základům a který opeřenec byl jeho prvním vycvičeným opravdu k lovu.
