Reportáže v regionech
Masopust na Vysočině
Masopust předchází dlouhému předvelikonočnímu půstu. Proto si při něm naši předci užívali dobrého jídla, pití i zábavy doslova do foroty. Jak vypadalo velké finále celého období, to si připomeneme na Vysočině. Právě tam, konkrétně na Hlinecku, se tahle tradice dochovala v takřka nezměněné podobě. Průvod masek si společně prohlédneme. Maškary se dělí na dvě skupiny. Na červené neboli pěkné a černé, kterým se říká škaredé. Když jsou všichni nalíčeni a oblečeni, tak se podle pravidel v průvodu a za doprovodu hudby jdoucí v čele nejprve vydají za starostou. Hlavní postava celého průvodu laufr ho musí požádat o povolení k obchůzce městem. Zjistíme taky to, co se děje dál.
Masopust na Vysočině
Muzeum loutkářských kultur
Svébytnou a velmi oblíbenou oblastí našeho divadelnictví jsou představení s dřevěnými herci. U zrodu tohoto fenoménu stáli kočovní principálové, kteří se svými pimprlaty objížděli venkov a bavili jeho obyvatele. Loutkářství se u nás začalo rozvíjet ve druhé polovině 18.století. Nejprve kočovní principálové objížděli se svými dřevěnými herci venkov a bavili tamní obyvatele. Mezi ně patřili kupříkladu Kopečtí, Lagronové a mnozí další. Následovalo období ochotnického loutkového divadla. To se těšilo oblibě především v druhé polovině 19. a ve 20. století. V tomto čase snad v každé obci měli nějaké. V Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi si připomeneme největší legendy tohoto obory a celou řadu známých postaviček.
Muzeum loutkářských kultur
Chrast
V městečku Chrast na Českomoravské vrchovině si prohlédneme jeho nejzajímavější pamětihodnosti. Patří k nim barokní zámek, stojící na místě starší renesanční tvrze. V roce 1709 byl rozšířen o kapli svatého Jana Nepomuckého později vyzdobenou v takzvaném beuronském stylu. K vidění je v něm mimo jiné kopie Ďáblovy bible, která připomíná spojení regionu s klášterem v Podlažicích, kde tajemná kniha vznikla. Po prohlídce interiérů se vydáme na procházku přilehlým parkem. Do téhle geometrické podoby ho nechal upravit biskup Josef Doubrava. Hlavním a nejdůležitějším prostorem zahrady je parter. Jedná se o přesně vysázené linie například z buxusu nebo růží. Po okolí městečka se porozhlédneme z vodárenské věže.
Chrast
Cínoví vojáčci
Cínoví vojáčci, ale i další postavičky se rodí pod rukama manželů Ronovských v Tržku u Litomyšle. Jejich výrobě se věnují už déle než pětadvacet let. Jiří kdysi objevil inzerát s nabídkou starých forem a rozhodl se je koupit. Ke každé z nich navíc získal cennou dokumentaci, podle níž ví, do jakého historického období odlité postavičky zařadit a jak by měly ve finále vypadat. Budeme sledovat, jak odlévání probíhá a co se stane, když se při něm vloudí nějaká chybička. A zeptáme se i na to, jaký materiál pro práci Jiří používá a kde ho získává. Do práce v dílně se ráda zapojuje taky jeho manželka, paní Růžena, která hotové figurky zdobí malováním.
Cínoví vojáčci
Pávi
Proč se říká, že je někdo pyšný jak páv, to se pokusíme zjistit v Pardubicích. Na tamním zámku totiž žijí víc než dvě desítky těchto okouzlujících opeřenců. Dozvíme se, kdy se v areálu usadili, kde nocují, kdy se ráno probouzejí a spoustu dalších zajímavostí o jejich životě a chování. Vyhlášená chlouba těchto krasavců jsou ve skutečnosti prodloužené krovky ocasní. Ty pak páv rozvírá do vějíře, typického pro samce v toku. Při tanci a dvoření se samici je hluchý stejně jako třeba tetřev hlušec. Odborníci taky zjistili, že samci, kteří mají delší ocasní pera a více ok na nich, jsou úspěšnější při páření. Dalo by se říct, že páv v mnohém připomíná na první pohled obyčejné slepice. Stejně běhá a létá, což je prý u tak mohutného ptáka s dlouhým ocasem k tomu překvapivé.
