Reportáže v regionech
Poutní chrám na Chlumku v Luži
K největším chloubám města Luže na Chrudimsku patří poutní areál na Chlumku. V letech 1667–1669 tu nechala Marie Maxmiliána, hraběnka ze Žďáru, postavit pro zázračný obraz Panny Marie Pomocné kapli. Jenže věhlas místa se rychle šířil a prosit o pomoc k němu přicházelo čím dál víc věřících. A tak se zmíněná dáma už po dvou desítkách let rozhodla nahradit malou modlitebnu velkým chrámem. Jeho dokončení se však už nedočkala. My si ho společně prohlédneme. Budeme obdivovat výzdobu, jejíž součástí je šestice oltářů v bočních kaplích. Do roku 1773 byl chrám spravován jezuity. Významné místo tu proto patří svatému Ignácovi. Pozornost si zaslouží i unikátní varhany.
Poutní chrám na Chlumku v Luži
Česká Třebová
Česká Třebová leží v podhůří Orlických hor na pomezí Čech a Moravy. Velkého rozkvětu se město s necelými šestnácti tisícovkami obyvatel dočkalo v 19. století, kdy se stalo významnou železniční křižovatkou. Pyšní se dokonce jedním z největších nádraží v zemi. Ještě na konci téhož věku se ale díky kopcům, které ho obklopují, začalo těšit taky zájmu turistů a lyžařů. Především milovníci bílé stopy si tu přijdou na své dodnes. Na výlet na běžkách se vydáme i my. Zavedeme vás kupříkladu ke studánce, k níž se váže zajímavá pověst o potrestaném zlodějíčkovi, který se ovšem po nápravě dočkal odpuštění. A užijeme si rovněž nádherných výhledů do kraje.
Česká Třebová
Boty šité do rámu
Pavla Švientyho z Pardubic, přestože je původem stavař, ševcovina okouzlila natolik, že si v roce 2008 otevřel svoji první dílnu. Od té doby se svému původně velkému koníčku věnuje profesionálně. A nás do svého království nechá nahlédnout. Boty se v něm šijí pěkně postaru. Žádné složité stroje Pavel k práci nepotřebuje. Používá především hovězí a telecí kůže, nebrání se ale ani práci s exotickými materiály. Prozradí nám, co všechno je k výrobě jednoho páru střevíčků zapotřebí, jak dlouho celý proces trvá a v čem jsou největší výhody ručně šité obuvi na míru. Navíc nám Pavel předvede unikátní kousky, které dělá třeba pro skupiny historického šermu.
Boty šité do rámu
Vášeň, čas a sklo
Na zámku v Pardubicích se na výstavě Vášeň, čas a sklo představuje sklářský výtvarník Jan Frydrych ze Šluknova. Jeho ohromující plastiky zná celý svět, ale velká sbírka historických hodin a hodinek, kterou dával roky dohromady, je k vidění poprvé. Její majitel nám prozradí, jak vlastně vznikala, kdo ho k téhle vášni přivedl a samozřejmě nám některé vzácné kousky předvede. Nechybějí tu například empírové hodiny ve tvaru lyry či pozlacený skvost pocházející z Rakouska. Najdeme na něm vyobrazenou císařovnou Sissi a monarchou Františkem I. Celkem kolekce plná unikátů čítá 450 časoměřičů, návštěvníci můžou samozřejmě obdivovat jen část z nich.
Vášeň, čas a sklo
Vánoční zvyky ve skanzenu
Řada vánočních zvyků pochází ještě z předkřesťanských časů, kdy lidi na konci roku slavili slunovrat a radovali se z toho, že se den začne prodlužovat. Naši předci kupříkladu svazovali nohy stolu, ke kterému všichni na Štědrý večer usedali, aby zajistili soudržnost rodiny. Před hostinou taky rozkrájeli jablíčko a každý snědl kousek. To mu v případě, že by v dalším roce zabloudil, mělo pomoci najít cestu zpátky k lidem, s nimiž si na něm pochutnal. Jak naše prababičky a pradědečkové trávili Štědrý den a na co nikdy nesměli zapomenout, to nám prozradí ve skanzenu v Hlinsku.
