Reportáže v regionech
Tvrz Orlice
Na východě Čech, na kraji Letohradu, vás pozveme k prohlídce staré tvrze Orlice. Vyrostla pravděpodobně na konci 13. století, o zhruba tři stovky let později byla přestavěna na renesanční zámek. Poté, co se panstvo odstěhovalo, začala sloužit hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století chátrala, ale před několika lety se jí ujali noví majitelé, vrátili jí zašlý lesk a zpřístupnili ji veřejnosti. A tak se můžeme přenést o několik století zpátky. Nejstarší částí je gotické sklepení, nahlédnout můžeme i do sklípku, ve kterém jsou k vidění historické zbraně. A pak nás už čeká renesanční rytířský sál proměněný v restauraci. Můžeme v něm obdivovat ikony, které jsou jakýmsi satirickým pohledem na tehdejší společnost. Prohlédneme si i zámeckou kuchyni a přehlédnout nesmíme sgrafita zdobící tvrz zvenku. Ta ve venkovském prostředí rozhodně nebývala běžná.
Tvrz Orlice
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.
Pevnost Hůrka
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.
Rusínský kostelík
Výstava z historie lidstva
Kdy historie zaznamenala prvního člověka rozumného a jak naši předci v dávných časech žili? To se můžete dozvědět při návštěvě výstavy, kterou připravilo muzeum v Ústí nad Orlicí. Nejenže zjistíme, jak to měli doma rozdělené pravěcí lidé, co všechno museli zvládat a jak moc šikovní asi byli, ale ledacos z činností, které pro ně bývaly běžné, si můžete vyzkoušet. Víte například, jak se tehdy mlelo obilí? Byla to pěkná dřina, která připadla ženám. Velký plochý kámen, na něm obilí a druhý menší kámen drtil. Můžete si i představit, jakou dřinu obnášela výroba zbraní. A jednoduché samozřejmě nebylo ani rozdělávání ohně. O zajímavosti na výstavě rozhodně není nouze, nahlédneme i do šatníků našich prapra…, třeba první kalhoty, většinou vlněné a s kostkovaným vzorem, se v něm objevily díky Keltům.