Reportáže v regionech
Kostel sv. Vavřince
K chloubám Vysokého Mýta patří náměstí, které je jedním z největších u nás. A taky kostel svatého Vavřince. Jeho monumentální věže se vypínají do výšky 67 metrů. Nejen svým exteriérem je ale stavba pozoruhodná. V jejím interiéru najdeme nad oltářem obraz Nanebevzetí Panny Marie, který je největším dílem malíře Petra Brandla v českých zemích. Pozornost si ovšem zaslouží i samotná výzdoba svatostánku. Určitě nepřehlédnete ani cínovou křtitelnici z roku 1499 nebo sochu Panny Marie Mýtské, zvané Preclíková, ze 16.století. Po dřevěných schodech pak můžete vystoupat do věže. Jako odměna za tu námahu vás čeká romantický výhled na náměstí. A v rámci tradiční Noci kostelů navíc i příležitost zblízka si prohlédnout místní zvony.
Kostel sv. Vavřince
Paličkovaná krajka
Paličkovaná krajka se poprvé objevila v 15. století v Itálii, odkud se velmi rychle rozšířila do celé tehdejší Evropy. K dokonalosti tohle umění přivedli flanderští mistři. Jemné vzory se pak dostaly až do Čech a baštou téhle tvorby u nás vždy bývalo Vamberecko. S místní krajkou je spjata i rodačka z Dobrušky Hana Kozubová, krajkářka a návrhářka, jejíž doménou jsou zejména paličkované obrazy. Tvoří je v nedalekém Lanškrouně, kde taky můžete obdivovat celou řadu jejich děl. Poradíme vám, kde jsou k vidění a kromě toho vám přiblížíme příběh paní Hany. Textilním technikám se věnuje už od mládí. Tkala třeba gobelíny. Jejím osudem se ale nakonec stalo právě paličkování. Budeme ji pozorovat při tvorbě obrazů a prozradí nám, jak postupuje.
Paličkovaná krajka
Lanškroun
Město Lanškroun bylo založeno ve 2. polovině 13. století. Podle pověsti jsou však jeho kořeny mnohem starší. Sahají prý do 6. století našeho letopočtu, kdy do těchto končin přišel germánský kmen Hermundurů. Jejich vůdce Panilius se v novém sídle nechal korunovat a odsud má pocházet i název Lanškroun, původně Landskrone, neboli "Koruna země".
Lanškroun
Paramentářství
K hodně starým řemeslům patří paramentářství. Tedy šití a zdobení církevních oděvů a dalších textilií. Tahle výroba probíhala často v dílnách spojených s kláštery. Ale nejen v nich. Už od 18. století se jí věnovali i předci Zdeňka Velebného z Ústí nad Orlicí. V druhé polovině minulého věku rodina o firmu přišla, ale ještě před koncem milénia se k práci mohla znovu vrátit. Nahlédneme pod ruce šikovných švadlen i vyšívaček a bude nás zajímat i to, jak se slavnostní oděvy kněží v různých obdobích měnily a jaká mají pravidla. Například červený ornát kněz obléká při svatodušních svátcích, fialový v době postní a adventní, černý při pohřbu. Zlatý pak v průběhu celého roku. V království manželů Velebných ale taky restaurují a vytvářejí repliky historických skvostů.
Paramentářství
Zahrada Harta
Nedaleko Vysokého Mýta vyrostla unikání zahrada. U jejího vzniku stál Luděk Hojný. Nápad vytvořit na původním pozemku svých předků zahradu s kaskádovými rybníčky se v jeho hlavě zrodil už před mnoha lety. Pamatoval si, jak se tu často v podmáčené půdě trápily traktory, a řekl si, že by mohl vody v krajině využít. A tak začala vznikat první jezírka. Pak vysadil spoustu keřů, stromů a dalších rostlin. Mezi nimi se samovolně uchytily orobince nebo poměrně vzácná bahenní šípatka. A nakonec vybudoval výběhy, v nichž se zabydlela celá řada zvířat. Luděk sám má hodně rád želvy, takže ty tu samozřejmě mají početné zastoupení. Ale těšit se můžete i na druhy živočichů, které nejsou příliš často k vidění ani v zoologických zahradách.
