Reportáže v regionech
Králický Sněžník
Králický Sněžník je naším třetím nejvyšším pohořím. My se dnes vydáme přes vrchol Klepý do polského lázeňského městečka Miedzygorze, o jehož vznik se zasloužila královna Mariana Oraňská a které na konci 19. století patřilo k nejluxusnějším lázeňským střediskům v Německu. Naše cesta bude dlouhá něco málo přes dvacet kilometrů, cestou nás čeká řada zajímavostí. Jednou z prvních bude rozhledna na Klepém, která vyrostla před třemi lety. Krásnou krajinu na naší i polské straně si pak hned několikrát prohlédneme i z různých vyhlídek. Cestou vám prozradíme, že také Králický Sněžník měl svého vládce. Jmenoval se Krulišák a podle pověstí to byl pěkně poťouchlý tvor. Nutil lidi k různým neplechám a jednou prý zavedl švédské vojáky do rokle a seslal na ně velkou bouři, které je všechny pohřbila.
Králický Sněžník
Králický Sněžník
Králický Sněžník je naším třetím nejvyšším pohořím. My se dnes vydáme přes vrchol Klepý do polského lázeňského městečka Miedzygorze, o jehož vznik se zasloužila královna Mariana Oraňská a které na konci 19. století patřilo k nejluxusnějším lázeňským střediskům v Německu. Naše cesta bude dlouhá něco málo přes dvacet kilometrů, cestou nás čeká řada zajímavostí. Jednou z prvních bude rozhledna na Klepém, která vyrostla před třemi lety. Krásnou krajinu na naší i polské straně si pak hned několikrát prohlédneme i z různých vyhlídek. Cestou vám prozradíme, že také Králický Sněžník měl svého vládce. Jmenoval se Krulišák a podle pověstí to byl pěkně poťouchlý tvor. Nutil lidi k různým neplechám a jednou prý zavedl švédské vojáky do rokle a seslal na ně velkou bouři, které je všechny pohřbila.
Králický Sněžník
Výrobce kuší
Vystřelit si aspoň jednou z kuše, to je nespíš přání každého pořádného kluka a možná i mnohých příslušnic něžnějšího pohlaví. Františkovi Keprtovi ale tyhle zbraně učarovaly natolik, že se rozhodl věnovat výrobě replik gotických a čínských. Při návštěvě u něj se dozvíme, že používá jasanové a lipové dřevo, prozradí nám, jak celý výrobní proces probíhá a co je při něm důležité. Zavede nás také do historie kuší. Věděli jste například, že jednuchého předchůdce kuše měl člověk k dispozici už před devíti tisícovkami let a že v té dnešní podobě se narodily v Číně ještě před naším letopočtem. Pokud vás zajímá, jak a kdy se dostaly do Evropy, kdy začaly být používány v armádách a také třeba různé zajímavosti z výroby, pak se můžete těšit.
Výrobce kuší
Divoká Orlice
Loni jsme společně pluli po Tiché Orlici a aby to její divočejší kolegyni nebylo líto, vyrazíme teď společně na Divokou Orlici. Ta pramení za našimi hranici, u polských sousedů, pak chvíli tvoří společnou hranici a u Zemské brány se definitivně stáčí do Čech. My ji chvilku budeme doprovázet. Nejprve si přitom prohlédneme starý kamenný most postavený na samém počátku minulého století italskými staviteli, kteří u nás hloubili železniční tunely. Pak se zastavíme u pašerácké lávky, na které bylo hodně živo třeba v období po první světové válce a také v Klášterci. Obdivovat budeme jeden z nejstarších kostelů v Čechách, který je zároveň jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury v Královéhradeckém kraji a také další unikát – nejstarší a nejmohutnější strom východních Čech.
Divoká Orlice
Arboretum Žampach
Obec Žampach v podhůří Orlických hor zmiňují historické prameny už v první polovině 14. století a ještě o něco starší je první zpráva o stejnojmenném hradu. Proto není divu, že tu na návštěvníky čeká řada hodně letitých pamětihodností. Na kopci Žampach například zbytky už zmiňovaného hradu. Prohlédneme si i zvoničku, která, díky nepřízni osudu, musela být stavěna hned třikrát. A pak také původně tvrz, kterou jezuité přestavěli na svou letní rezidenci a po zrušení jejich řádu se proměnila v zámek. V anglickém parku, který u zámku zřídili manželé Lützovovi na konci 19. století, nás přivítá rozlehlé arboretum s více než pětistovkou druhů a kultivarů dřevin. Najdeme mezi nimi i budoucího obra – sekvojec obrovský, který ve své domovině, kalifornských horách, dorůstá až do výšky sto metrů.