Reportáže v regionech
Výstava praček
Bez pračky si většina moderních hospodyněk nedovede život představit. Přitom ty současné, automatické, jsou vynálezem velmi mladým. Světlo světa spatřily až v minulém století. A nejspíš nikoho nepřekvapí, že je vymysleli muži, i když jich se praní v potoce ani později s valchou moc netýkalo. Ve svitavském muzeu si prohlédneme 150 exponátů, které mapují různé fáze vývoje pračky. Některé jsou opravdu historickým kousky, ale ve své době byly nejspíš technickým zázrakem. A při procházce výstavou si samozřejmě povíme také něco o tom, kdy a jak se praní začalo spoléhat na něco jiného než silné ruce paní domácí či její pomocnice.
Muzeum praní ve Svitavách
Hrad Svojanov
Hrad Svojanov nechal na pomezí Čech a Moravy vybudovat Přemysl Otakar II. Měl za úkol střežit obchodní stezku, na kterou shlížel z pěkně vysokého nadhledu. A měl také chránit naší zem před případnými útoky nepřátel. Slavné časy prožíval hrad, který se zpočátku jmenoval Fürstenberg, například v době, kdy ho užíval Záviš z Falkenštejna. Po roce 1910 se o něj začalo starat město Polička a tomu patří i v posledních letech. Porozhlédnout po kraji se z něj můžete i v zimních měsících.
Hrad Svojanov
Muzeum klavírů
Litomyšl jsme už navštívili. Dnes ale tohle město poznáme opravdu jako centrum hudby. Pozveme vás totiž na výstavu. Pod názvem Klavír? Klavír! Klavír! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí se skrývá ojedinělá přehlídka dovednosti dávných i nedávných výrobců klávesových nástrojů. Instalace na zámku v Litomyšli je však naprosto nová v tom, že tyto nástroje ve všech jejich vývojových typech – klavichordy, cembala i kladívkové klavíry – prezentuje nejen jako artefakty s jejich historickou, uměleckou, technickou i hudební hodnotou, ale odráží i jejich roli v životě společnosti.
Výstava má proto dvě roviny – klávesové nástroje jsou zde představeny jak samy o sobě, tak i zakomponované do typických interiérů, v nichž se od počátků své existence objevují. Návštěvníci výstavy se mohou setkat i s nástroji, které v minulosti patřily významným hudebním osobnostem – Zdeňku Fibichovi, Vítězslavu Nezvalovi, Aloisi Hábovi či Rudolfu Frimlovi. Expozici efektně dotvářejí kulisy ze zdejšího zámeckého barokního divadla od Josefa Platzera (1786–1806) a další cenné exponáty z mobiliárních fondů Národního památkového ústavu, Historického muzea Národního muzea a Regionálního muzea v Litomyšli.
Zvláštní hodnotou výstavy je i to, že většina hudebních exponátů je v hratelném stavu a bude ji doprovázet bohatý koncertní a přednáškový program. A možná si budete i smět na některé nástroje zahrát.
Muzeum klavírů
Jaroměřická kalvárie
Pak se vypravíme do Jaroměřic u Jevíčka, kde navštívíme poutní místo Kalvárie – jednu z dominant obce založenou už v roce 1713. Sakrální stavba zůstávala delší dobu nevyužita, oživení přišlo až s polskými řeholníky z řádu pasionistů.
Známé poutní místo Kalvárie je v našich zemích ojedinělé, protože celým svým rozvržením připomíná jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Z obce Jaroměřice nahoru na Kalvárii vede křížová cesta k baroknímu poutnímu kostelu, který dal postavit pan Šubíř z Jaroměřic podle návrhu stavitele Santiniho v letech 1712-1713 jako poděkování za vyslyšení proseb.
Díky tomu, že pasionisté přiložili ruce k dílu, je možné kdykoliv navštívit tohle poutní místo. A svědčí o tom i zvyšující se počty turistů i poutníků či cestovatelů. Hlavní pouť je o slavnosti Seslání Ducha svatého a malá pouť na svátek Povýšení svatého kříže (neděle kolem 14. září).
Nejvýznamnější památkou poutního místa Kalvárie je obraz Spasitele, který se nachází v kostele Povýšení svatého Kříže.
Jaroměřická kalvárie
Svojanov
Královský hrad Svojanov byl vždycky míň než třeba Karlštejn. Přesto patříval k hradům velmi významným. Vysoce si ho ve 14. století cenil římský císař a český král Karel IV. a v 15. století se stal hlavním sídelním objektem jedné z větví známého moravského rodu pánů z Boskovic.
Osud ale nebyl Svojanovu nikdy příliš nakloněn, takže ho za dobu jeho existence postihlo několik pohrom. Proto se hrad do současnosti ve zcela nedotčené podobě nedochoval; i tak se ale řadí k nejhodnotnějším památkám regionu Svitavska, jehož hranice svým významem přesahuje.
Hrad Svojanov nechal zbudovat český král Přemysl Otakar II. v rámci svých kolonizačních snah na českomoravském pomezí. Obec v jeho podhradí poprvé výslovně připomínaná ve Zbraslavské kronice roku 1287, měla spolu s ním především střežit obchodní cestu z Litomyšle do Brna.
Protože historických památek je tady spousta, Svojanovští vytvořili turisticky-naučnou stezku mezi památkami. Stezka je důmyslně spojuje, a navíc vede přírodním parkem údolí Křetínky, kde můžou návštěvníci pozorovat i přírodní unikáty. A my se mezi památkami projdeme s průvodcem Josefem Graciasem – svojanovským starostou.