Reportáže v regionech
Hrad Litice
Hrad v Liticích nad Orlicí vyrost ve 13. století a ve 14. se stal majetkem českých králů. Nejprve patřil Lucemburkům a později pánům z Kunštátu a Poděbrad. Českého krále z tohoto rodu si při návštěvě můžeme připomenout. Za jeho časů vyrostla zdejší věž. Svědčí o tom nápis, který prý býval pozlacený. Až do času poustevníka, který se tu usadil. Zlato prý vyškrabal a nahradil červenou barvou. Jiří z Poděbrad nechal taky vybudovat mohutné zdi, které zvýšily bezpečí obyvatel sídla. Byla to prý reakce na období husitských válek. Do areálu se vcházelo pěti branami, které vedly na hlavní nádvoří. Ze dvou paláců se dochoval už jen jeden. Do toho společně zavítáme. V jeho druhém patře bývaly reprezentační sály. A zřejmě i panovníkova ložnice. A na závěr nabídneme ještě jedno stále neodhalené tajemství.
Hrad Litice
Stavitel betlémů
Za betlémy se tentokrát vypravíme do království jejich stavitele a restaurátora Kamila Andrese. Zašlý lesk vrátil už zhruba dvěma desítkám vzácných starých děl. Teď momentálně pracuje na snad nejznámějším severočeském ztvárnění vánočního příběhu, Metelkově betlému. Rozebírá figurku po figurce i celou konstrukci, všechno kontroluje a pochroumané věci opravuje. Před takovou prací ale dlouho starý výtvor prohlíží a snaží se poznat každý detail i pochopit pohnutky, které vedly jeho tvůrce. Práci všech starých mistrů obdivuje. Přestože už opravil hodně starých kousků, pokaždé ho překvapí nějaká jednoduchá a přitom velmi užitečná vychytávka. Staví ale samozřejmě i svoje vlastní jesličky. Do prvních se pustil ještě před koncem minulého století a dnes jsou vystaveny v muzeu v Třebechovicích.
Stavitel betlémů
Rolničky
Kdo by neznal slova Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas. Při známé písničce si asi většina z nás představí zasněženou krajinu a koně se sáněmi šířící do daleka poetické cinkání. V dílně Jana Šedy z Deštného v Orlických horách se ovšem ozývá po celý rok. Zvonař se totiž věnuje výrobě rolniček. Dopřeje nám i malý výlet do historie, kdy je naši předci věšeli třeba kravám na krk a chránili je tak před predátory. A bude nás samozřejmě zajímat, z čeho a jak se tyhle krasavice vyrábějí. Honza vezme každý kousek až dvacetkrát do ruky, než je hotovo. A aby zněl tak, jak má, dovnitř před spojením obou půlek vkládá drobný hranatý předmět, třeba obyčejnou matičku. Jan Šeda vyrábí i zvonečky, tak budeme aspoň chvilku sledovat, jak přicházejí na svět ony.
Rolničky
Vamberecká krajka
Slavnou vambereckou krajku zná většina z nás. Ale víte, kde tahle křehká paličkovaná krása spatřila světlo světa a odkud se dostala k nám? Poprvé se objevila už v 15. století v Itálii a brzy začala dobývat Evropu. Jejím rájem se staly Flandry a právě odtud se po třicetileté válce rozšířila na Vamberecko. A tam se od té doby její tajemství i vzory předávají po generace v rodinách z matky na dceru. Na konci 19. století ve městě dokonce vznikla speciální škola, na níž se učí typické vzory i základní techniky. Namále měl tenhle kumšt v době, kdy ruční práci začaly nahrazovat stroje. Jejich tempu nemohly ani ty nejzručnější krajkářky konkurovat. A tak musely zákazníky okouzlovat novými nápady. Ve vambereckém muzeu si prohlédneme řadu neobvyklých děl, která s pomocí paliček vznikla.
Vamberecká krajka
Keramická dílna
Deštné v Orlických horách je nejen rájem milovníků zimních sportů, ale taky domovem keramičky Barbory Šedové. A za tou se společně vypravíme. Malou ochutnávkou bude už keramický znak města, který nás v Deštném přivítá. Pochází totiž z její dílny. Dozvíme se, že na jeho výrobu použila Barbora i sklo, které ráda s hlínou kombinuje. A budeme sledovat taky práci v dílně. Třeba výrobu figurek. Základ postavy si autorka vytvaruje na kruhu, hlavu a taky ruce pak už domodelovává rukama. A své postavičky pak obléká do šatů, které jim dávají tvar zvonku. Zajímat nás samozřejmě bude i to, co všechno Barboru při její práci inspiruje, jak se rodí její podoba jejích děl.