Reportáže v regionech
Bunkr v Kořenově
Do časů před vypuknutím druhé světové války se přeneseme v Kořenově. Navštívíme jeden z betonových bunkrů, které tady pro obranu naší země tehdy vyrostly. Díky silným stěnám měly odolat kupříkladu střelbě z patnácticentimetrové houfnice, ale i to, že služba ve stísněných prostorách nebyla vůbec jednoduchá. A v případě bojů by to samozřejmě bylo ještě mnohem horší. Smíme vstoupit dovnitř a podívat se, jak byl vymyšlený systém fungování a taky si něco málo vyzkoušíme. Můžeme si představit, jak náročné bylo dobře mířit ze střílny, přes kterou nebylo pořádně vidět. Dozvíme se, co by posádka v bunkru dělala v případě, že by se nepřítel dostal doslova na dosah a prozradíme vám, kolik času a úsilí stálo znovuoživení bunkru.
Bunkr v Kořenově
Rytířské turnaje
Do časů chrabrých rytířů a jejich soubojů se přeneseme na zámku Sychrov. Na léto tam připravili pohádkové představení, které je více či méně statečným bojovníkům a taky princeznám věnováno. My jsme dostali šanci nahlédnout tak trochu pod pokličku, takže jsme mohli sledovat přípravy šermířů a dozvědět se spoustu zajímavostí o jejich kláních. Víte například, jak je možné, že se při nich nezraní? Jednoduše proto, že nepoužívají ostré zbraně. Prý i jejich dávní předchůdci při trénincích měli hroty svých kordů otupené. A prohlédneme si samozřejmě i parádní šermířskou výstroj. Pro mnohé nejspíš překvapivě byl jejich nejdůležitější součástí nákrčník. Na něj se totiž postupně zavěšoval zadní i přední plech. A brněním bývali chráněni i koně.
Rytířské turnaje
Máchovo jezero
K Máchovu jezeru se v létě vypravují tisíce milovníků odpočívání u vody, ale taky vodních radovánek. Mnozí z nich ale nejspíš netuší, jak to bylo se vznikem téhle vodní plochy. Ve skutečnosti se totiž nejedná o jezero, ale o lidskou rukou vytvořený rybník. A s docela dlouhou historií. O zaplavení údolí blízko Bezdězu totiž rozhodl už ve čtrnáctém století sám Otec vlasti. Objevil ho při jednom ze svých honů. Tehdy se rybník jmenoval Velký. Máchovo jezero se mu začalo říkat až v 19. století, a to na počest K. H. Máchy, který do kraje rád jezdíval a zvěčnil ho i ve svém díle. To ale není jediná zajímavost z historie „Mácháče“. Je taky kupříkladu spojen se začátky českého jachtingu a dodnes se tu pravidelně konají závody nebo nostalgické plavby.
Máchovo jezero
Archeoskanzen
Touha hrát si nemusí vždy být jen výsadou dětí. O tom by mohl vyprávět Ladislav Tomič z Vítkova u Chrastavy. S hraním na vojáky neskončil na prahu dospělosti, svou zálibu zdárně rozvíjí dál. A není žádný troškař. Rozhodl se přenést si kousek svého oblíbeného středověku do současnosti. Blízko svého domu začal společně s kamarády už před patnácti lety budovat unikátní archeoskanzen. Stačí projít branou a rázem se octnete v době velmožů a rytířů. Takhle nějak se před staletími žilo. Zavítat může třeba do domu šafáře. I další stavby vypadají velmi autenticky, však při jejich stavbě všichni dodržují postupy, které používali naši dávní předkové. Hosty tu bývají různé skupiny nebo sdružení pořádají zajímavé akce, čas od času ale všichni nadšenci nechají do svého světa nahlédnout i čiré laiky.
Archeoskanzen
Sklář
Poněkud neobvyklou sklářskou metodu otestujeme v Heřmanicích na Frýdlantsku. Josef Novotný je sice původním povoláním stavař, ale už dvě desítky let pomyslně spojuje profesi skláře a pekaře. Pracuje se zdánlivě obyčejným tabulovým sklem, na začátku jeho tvoření je pro skláře nezvykle studený materiál a žár čeká dílo teprve před dokončením. Techniku zvanou fusing, tedy jakési spékání, znali už staří Egypťané a my vám ukážeme, jaké krásy se s jejím využitím dají vykouzlit. Jejich autor nám popíše postup, vysvětlí, jaké maličkosti rozhodují o tom, jestli výsledek bude úspěchem či prohrou, a dozvíme se i to, že novinkou není ani různobarevnost děl. A pokud vás tohle tvoření zaujme, prozradíme vám, kdy byste si ho mohli vyzkoušet na vlastní kůži.