Reportáže v regionech
Muzeum Depo Moto Art
V hale mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova v Plzni fungoval v 19. století cukrovar. Po jeho zrušení se budova proměnila ve vozovnu tramvají a trolejbusů. Poslední z nich odjely před deseti lety a nedlouho poté bylo rozhodnuto, že je nahradí staré automobily a motocykly. A nedávno bylo otevřeno muzeum Depo Moto Art, v němž na ploše před 2000 metrů čtverečních najdete veterány společně s obrazy, sochami a fotografiemi.
Muzeum Depo Moto Art
Důl na slídu
V roce 1942 se v Domažlicích Němci pustili do těžby slídy, protože tento lesklý minerál potřebovali pro svůj zbrojní průmysl. Je totiž velmi odolný, pružný a zároveň má výborné elektroizolační vlastnosti. Používal se třeba místo sklíček přístrojů bojových letadel nebo vysílaček. Jeden z dolů byl v lokalitě Na Kole. Provoz v něm skončil krátce po válce, od podzimu 2022 je pak Jako jediný svého druhu u nás přístupný veřejnosti.
Důl na slídu
Přírodní park Radeč
Severně od Rokycan vznikla kolem roku 1240 obec Osek. Její historie byla až do poloviny 19. století spojena s dobýváním a zpracováním železné rudy. Kromě bohatých ložisek nerostné suroviny tu bylo dost vody a hlubokých lesů s mohutnými stromy pro výrobu dřevěného uhlí, potřebného k tavbě. Naštěstí nebyly pokáceny všechny, a tak dodnes pokrývají okolní hřebeny přírodního parku Radeč, území, které patří k těm méně navštěvovaným. Pokud si tedy chcete odpočinout a užít klidu, můžete s námi vyrazit z Oseka do sousední Březiny.
Přírodní park Radeč
Loutky Plzeň
Jedním z českých fenoménů je loutkářství, které si dokonce před sedmi lety vysloužilo zápis na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dějiny tohoto oboru jsou neodmyslitelně spjaté i s Plzní. V západočeské metropoli se mimo jiné narodila světoznámá dvojice Spejbl a Hurvínek a její autor Josef Skupa tam v roce 1930 založil první profesionální loutkovou scénu u nás. Na slavnou tradici navazuje Divadlo Alfa, kde nejen hrají, ale také si dřevěné herce sami vyrábějí.
Loutky Plzeň
Drátenice Hana Hrušková
Jako dráteníci se živili především chlapi z chudých oblastí slovenských hor. Na jaře si hodili na záda dřevěnou bedýnku plnou drátů a nářadí a vyrazili na vandr. Ve vsích už je hospodyňky vyhlížely, aby jim spravili prasklé nebo potlučené kameninové nádobí. A toto staré řemeslo žije dál. Dokonce u nás vznikl Český spolek dráteníků, který má zhruba 60 členů. Avšak jen kolem deseti z nich se věnuje klasickému oplétání hrnců. Mezi ně patří Hana Hrušková z Tlumačova na Domažlicku.
