Reportáže v regionech
Husova cesta
Dálková pěší trasa Husova cesta je pojmenovaná po slavném středověkém kazateli Janu Husovi. Vede zhruba místy, kterými putoval z Čech před církevní koncil do Kostnice. Hlavním zdrojem informací při jejím budování byly Mistrovy deníkové záznamy a dopisy. Cesta začíná v Praze a míří přes hrad Krakovec na Tachovsko k česko-bavorské hranici, kde po 250 kilometrech opouští naši republiku. My si projdeme její část na severozápadním Plzeňsku.
Husova cesta
Království jedu
Hadi, zejména ti jedovatí, nepatří mezi oblíbená zvířata. A přitom jde o nesmírně zajímavé a pro vědu užitečné tvory. V plzeňské zoo proto přišli s nápadem vybudovat v plzeňské zoo expozici, v níž by se s nimi návštěvníci mohli bez obav seznámit. A v roce 2015 bylo tamní Království jedu otevřeno. Odborníci v něm odchovali řadu vzácných druhů, zapojili se do projektů ochrany přírody u nás i v zahraničí a pořádají mezinárodní konference na tyto plazy zaměřené. Spoustu zajímavostí o nich prozradili i nám.
Království jedu
Kovář Diviš
Nepomuk na jižním Plzeňsku za hranicemi proslavil světec, který odtud pochází – Jan Nepomucký. Zelená hora nad městem se pak stala známou především díky Švandrlíkovým Černým baronům. Návštěvníci vyhledávají také expozici veteránů v někdejší dostavníkové poštovní stanici. Už méně se ale ví o další zdejší perle, kterou je bývalá kaple Božího těla. Ta po svém zrušení sloužila mistrům černého řemesla a dodnes se v ní dochovaly skvosty, které podstatně změnily život jejímu současnému majiteli Martinu Divišovi.
Kovář Diviš
Chlumská hora
Manětín je považován za barokní perlu severního Plzeňska. Místní zámecký areál a kostel jsou vyhlášené i za hranicemi naší země. Okouzlující je ale i okolní příroda. Přímo nad městečkem se například tyčí Chlumská hora. Na jejích svazích byla už v polovině minulého století vyhlášená přírodní rezervace Chlum, která se postupně rozrostla až na dnešních 39 hektarů. Daří se tu totiž vzácným rostlinným i živočišným druhům. Nejvíc je jich tady k vidění teď na jaře, tak si pojďme na jednu z mála stolových hor u nás společně vyšlápnout.
Chlumská hora
Jízdárna Světce
K chloubám Světců, které jsou dnes částí Tachova, patří velmi unikátní stavba. Vypadá jako šlechtické sídlo, ale jde o jízdárnu, kterou v novorománském stylu vybudoval generál Alfréd I. Windischgrätz v letech 1858–1861. Jeho rodu sloužila až do druhé světové války, po ní připadla státu, který ji využíval jako sklad obilí a hnojiv. Nakonec osiřela a chátrala. Po 23 let trvající rekonstrukci se znovu zaskvěla v plné kráse a před několika týdny byla otevřena pro veřejnost.
