Reportáže v regionech
Adolf Loos
Adolf Loos patřil k zakladatelům moderní architektury. Typickým znakem jeho projektů je odmítání ozdobných prvků a princip takzvaného raumplanu, tedy prostorového konceptu, kdy místnosti pronikají jedna do druhé, navíc i v různých úrovních. Tento brněnský rodák zanechal své stopy i v západočeské metropoli. Vytvořil tam interiéry nejméně 13 bytů bohatých židovských rodin. Po roce 2000 přišlo město s nápadem zpřístupnit ty nejvíc dochované veřejnosti. Čtyři z nich si nyní prohlédneme i my.
Adolf Loos
Velká synagoga v Plzni
První synagogu si plzeňští Židé zbudovali v polovině 19. století na zahradě svého obecního domu. Ale netrvalo dlouho a rozhodli se postavit v centru města druhou, která by byla více reprezentativní. Stavba je vůbec největší svého druhu u nás, ve světě pak pátou nejrozlehlejší. Od září 2019 byla však kvůli rekonstrukci uzavřená. Nyní jdou opravy do finále a slavnostní otevření modlitebny je naplánováno na 10. dubna. Znovuzrozený skvost vám ukážeme a prozradíme vám spoustu zajímavostí o něm.
Velká synagoga v Plzni
Keramické kachle
Technika výroby keramických obkladů s glazurou pochází ze starého Egypta, posléze přešla do evropské antiky. Dnes se ve výrobě kachlů a dlaždic stále víc prosazuje strojová výroba prefabrikátů. To plzeňská rodinná firma Fialů je věrna tradičním postupům. Výrobu nedávno předal táta svým dcerám a dílna funguje dál. Díky lití tvarů do forem jsou schopni vytvořit téměř cokoliv, třeba tvarově složité prvky, jako jsou takzvané nárožky, požlábky nebo různé římsy.
Keramické kachle
Plzeňská madona
V západočeské metropoli připravili unikátní výstavu Nad slunce krásnější: Plzeňská madona a krásný sloh. Jde o projekt evropského významu se zahraničními zápůjčkami ze Saska a Bavorska, odborníci na něm pracovali téměř sedm let. Západočeská galerie v expozici představuje desítky vzácných středověkých exponátů; soch a obrazů spojených s Plzeňskou madonou. Základem je samozřejmě samotná Plzeňská madona a její význam a symbolika. Mimořádné dílo z konce 14. století na sebe poutalo pozornost nejen svou výjimečnou výtvarnou kvalitou a novým pojetím. Už po husitských válkách ji místní věřící začali připisovali ochrannou moc.
Plzeňská madona
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
Prostor mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova v Plzni je znám jako DEPO2015. Před šesti lety, kdy byla Plzeň evropským hlavním městem kultury, se stal dějištěm řady akcí. K dispozici jsou v něm sály pro interaktivní výstavy, konference i divadlo, kavárna, tržnice regionálních tvůrců i komunitní zahrada. Od loňského podzimu areálem vede i zajímavá stezka, která mapuje jeho historii. Ta se začala psát 21. listopadu roku 1869. Toho dne na levém břehu řeky Radbuzy otevřel podnikatel Hugo Jelínek cukrovar. Ten ale fungoval jen pět let, pak se výrobní prostory postupně staly infekční nemocnicí nebo opravnami a depem dopravních podniků. Připomeneme si, kdo všechno se podílel na podobě areálu.
