Reportáže v regionech
Zámek Nebílovy
Zámek v Nebílovech určitě nepatří k našim nejznámějším památkám. Přesto u nás nemá obdoby. Jde totiž o vídeňský městský palác vystavěný na českém venkově. V 18. století si tehdy takřka pustou obec a tamní zchátralý barokní zámeček vybral maršál Adam Jindřich ze Steinau. Usadil se na něm a pustil se do radikální přestavby. Jejího dokončení se ale nedožil. Další majitelkou se stala Antonie Černínová z Chudenic, která v započatém díle pokračovala. Jenže se objevily problémy se statikou objektu, a tak si ho ani ona moc neužila. Život mu vrátil až nejvyšší královský lovčí Vojtěch Černín. Jeho časy tu dodnes připomíná kupříkladu výzdoba jídelny nebo tanečního sálu. Řadu prostor ještě čeká rekonstrukce, ale čtyři místnosti už se dočkaly návratu zašlého lesku, takže je tu rozhodně co obdivovat.
Zámek Nebílovy
Tojické nutrie
Už jste někdy slyšeli o tojických nutriích? Pokud ne, seznámíme vás s nimi. Tyhle hvězdy malé obce nedaleko Nepomuku jsou na zájem návštěvníků zvyklé. Zajímá vás, jak se do těchto končin dostaly? Jejich páreček sem přinesla velká voda a místní se o něj postarali. Prozradíme vám, které oblasti jsou domovinou těchto roztomilých zvířátek a spoustu dalších zajímavostí z jejich života. Víte třeba, že žijí v patnáctimetrových i delších norách, nejaktivnější jsou za pološera a samice můžou najednou porodit až šest mláďat? Bude nás zajímat, čím se nejraději živí, i to proč byste je bývali loni v zimě mohli potkat na tojické návsi. A nebudeme se věnovat jen nutriím, protože místní vytvořili malou venkovskou ZOO, v níž představují zvířata žijící ve vesnici i okolí.
Tojické nutrie
Naučná stezka Bijadla
Kdysi tu stávala obec Bijadla, která ovšem v 15. století z neznámých důvodů zmizela z povrchu zemského. O několik stovek roků později na tomhle místě vyrostl družstevní vepřín. A dnes zde návštěvníky čeká netradiční naučná stezka. O její zrod se zasloužil náruživý myslivec Josef Jindra, kterému při budování pomáhala celá rodina a taky kamarádi. Na své si tu přijdou zejména milovníci zvířat. V ohradách na ně čekají jeleni, daňci, divočáci nebo mufloni. A děti určitě potěší i divocí králíci či bažanti. V další části areálu se pak všichni dozvědí spoustu zajímavostí nejen o tradičních obyvatelích našich lesů, ale i o těch, kteří se v nich zabydleli teprve nedávno. Dozvíme se, jak postupně celý projekt vznikal i to, co všechno péče o zdejší zástupce zvířecí říše obnáší.
Naučná stezka Bijadla
Stezka Čert a Káča
Architekt a stavitel Josef Hlávka zakoupil pro svou maminku zámeček v Lužanech. Nakonec se v něm usadil sám a na návštěvu si tenhle mecenáš umění zval významné tvůrce své doby. Kupříkladu Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera a taky Antonína Dvořáka. Ten prý dokonce ve zdejším altánu, v němž rád vysedával, zkomponoval část své opery Čert a Káča, která měla premiéru v roce 1899. S oblibou taky chodíval na Lužanskou horu, na níž prý stával hostinec Na tanečku. A k němu se váže pověst o pekelníkovi a prostořeké Káče, kteří se prý tanci propadli do země. Právě tohle vyprávění mělo slavného skladatele inspirovat k tvorbě pohádkové opery. Dnes nás nejen do těchto míst, ale i za dalšími zajímavostmi v okolí, dovede nová naučná stezka. Tak se na tuhle procházku vydejte s námi.
Stezka Čert a Káča
Okolí Přeštic
K našim nejoblíbenějším světcům a taky mezi patrony české země patří svatý Vojtěch. Pražský biskup z rodu Slavníkovců neměl na růžích ustláno, ve své vlasti narážel na nepochopení a dokonce ji dvakrát opustil a za hranicemi nakonec i zemřel. Přesto tu zanechal celou řadu stop. Nová naučná stezka dlouhá dvacet kilometrů nás provede krajem v okolí západočeských Přeštic, kudy Vojtěch před víc než tisícovkou let putoval. Nejprve se zastavíme u kostela Nanebevzetí Panny Marie, které je dominantou Přeštic už od roku 1775. Jeho průčelí zdobí socha sv. Vojtěcha. A nechybí jí veslo, s nímž je světec často zobrazován. Dozvíme se, jak toto neobvyklé spojení vzniklo. Dále zjistíme mimo jiné to, jak jeden z vrchů přišel k názvu Ticholovec.