Reportáže v regionech
Vodní hrad Švihov
Městečko a vodní tvrz Švihov vybudovali ve 14. století páni z rodu Rýzmberků. Jejich sídlo bylo sice za husitských válek dobyto, ale císař Zikmund jim ho záhy navrátil a přidal i Kašperk a Rábí. Původní podoba se časem začala zdát nevyhovující, a tak na konci 15. století přistoupil Půta Švihovský z Rýzmberku k přestavbě. Vodní obranný systém byl tehdy velmi promyšlený, v případě potřeby mohl zatopit nádvoří až do výše tří metrů, což všechny další případně dobyvatele už předem odradilo. Ale chloubou hradu nebyla jen voda, krásných míst tu najdeme víc. Zavedeme vás například do kaple, sklepů a černé kuchyně. A přidáme i tajemnou legendu.
Vodní hrad Švihov
Hrádek u Sušice
Hrádek u Sušice se pyšní zámečkem, který by mohl být učebnicí architektury. Tvrz tu možná stála už v 10. století a postupně procházela různými přestavbami a úpravami. Své stopy na ní zanechaly snad všechny stavební slohy. Dobu, které vládla strohá gotika, připomíná například sklep, renesanční módu pak zase štíty a typické sgrafiti. A najdeme tu i vzpomínky na baroko či klasicismus. Za celá staletí se tu vystřídaly víc než čtyři desítky majitelů. Ve službách jednoho z nich tu jako vychovatel působil kněz, buditel a spisovatel František Pravda, jehož život si při prohlídce zámečku taky připomeneme.
Zámek Hrádek
Muzeum Františka Křižíka
V Plánici nedaleko Klatov se narodil jeden z našich nejvýznamnějších vynálezců František Křižík. Jeho rodiče sice byli chudí, ale když se u Františka začalo projevovat mimořádné technické nadání, snažili se mu ze všech sil umožnit další studia. V rodném domě dnes funguje muzeum a při jeho prohlídce si oživíme znalosti ze školních lavic. Připomeneme si, že plánický rodák zdokonalil obloukovou lampu, stál u zrodu první elektrické tramvaje v Praze, angažoval se i na železnici a vyrobil také například elektromobil s akumulátorovým pohonem.
František Křižík
Seismická stanice
Už půl století funguje u Kašperských Hor seismická stanice. A patří k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě. O otřesech půdy v Itálii se tu dozvědí zhruba za minutu, o těch nejvzdálenějších v Tichém oceánu pak za minut dvacet. Ideálních podmínek štoly Kristýna, kde mají odborníci umístěné měřicí přístroje, využívali před lety i vojáci. Ti ovšem sledovali jaderné exploze. Při prohlídce přístrojů se dozvíme o tom, jak se měnila technologie měření a zpracovávání dat z nich za uplynulé půl století.
Seismická stanice u Kašperských Hor
Chanovice
Chanovice na Plzeňsku patří k místům, kde stále udržují při životě tradiční lidová řemesla. A také k místům, která připomínají svou dlouhou historii. První zmínka o obci pochází ze čtrnáctého století. Tehdy stávala na místě dnešního barokního zámku stará dřevěná tvrz. Tu proměnil v gotický hrad na konci 14. století Wolfgang Chanovský. Hrad se podle pověsti rozhodl dobýt Jan Žižka, ale v lese prý zabloudil a k cíli nedorazil. Jeho cestu dodnes připomíná kámen, na kterém prý seděl a dumal o svém neúspěchu. Krásný rozhled do kraje nám nabídne rozhledna na hoře Chlum a zajímavé stavby lidové architektury zase místní skanzen.