Reportáže v regionech
Sběratelka vánočních motivů
Čas vánoční má své kouzlo, které málokoho nechá chladného. Patří k němu také spousta drobností, kterými si můžeme ozdobit domov nebo třeba udělat radost někomu blízkému. Paní Jiřina Hánová z Rokycan si různé vánoční motivy zamilovala natolik, že je začala sbírat. Mezi jejími poklady najdete betlémy, které koneckonců její sběratelská léta odstartovaly, ale také různé ozdobičky, pohlednice nebo známky. Věděli jste například, že první známka speciálně k Vánocům byla vydána už na konci 19. století v Kanadě? A už jste někdy viděli vánoční pohledy s rudou hvězdou na stromku nebo dokonce s vlaječkami místo ozdob? Tak to všechno můžete vidět na vlastní oči, pokud vyrazíte na výstavu Jak jsi krásné neviňátko do Klatov.
Sběratelka vánočních motivů
Železnorudskem do Bavor
Na Železnorudsko tentokrát pozveme hlavně milovníky vojenské historie a pak také všechny, které láká divoká příroda. Ale hezky popořádku. V Železné Rudě našli hledači bunkrů už na pět desítek dobře ukrytých pevnůstek, které tu vyrostly po skončení druhé světové války, konkrétně v padesátých a šedesátých letech. Dozvíme se, že existují čtyři různé typy, podle toho, k čemu měly sloužit. A některé si také prohlédneme. Stezka, která nás mezi nimi provede, pokračuje i hlouběji do prostorů hraničního pásma, dokonce nahlédneme k bavorským sousedům. Tam nás ale čeká jiná podívaná. Obdivovat budeme stádo praturu a potkáme tu i zástupce posledních divokých koní – koně Převalského. Dozvíme se také o vlcích, kteří tu pobývají a pak se zase pomalu vrátíme domů.
Železnorudskem do Bavor
Výlet na Březník
I když nižší polohy už ovládlo jaro, na horách si ještě milovníci zimy užívají sněhové nadílky. Vyjímkou není ani Šumava. My se vydáme na Modravu. Nejprve nahlédneme do expozice přibližující místní historii, přívítají nás tam i dřevění ptáčci, které místní obyvatelé v minulosti vyráběli a kteří se tu rodí i dnes. Pak nazujeme běžky a ve stopě vyrazíme na Březník. Naše cesta je vhodná i pro rodiče s dětmi, milovníci náročnějších terénů se mohou vydat k pramenům Vltavy. Zastavíme se v místech, kudy dřív vedla Zlatá stezka, porozhlédneme se po zajímavostech okolní přírody adojedeme až k hájence, kterou proslavil spisovatel Karel Klostermann. V časech nedávno minulých sem turisté nesměli, dnes je tu návštěvnické centrum, restaurace a taky muzeum. V něm najdeme předměty ze života místních obyvatel i ukázky práce zmiňovaného slavného spisovatele.
Výlet na Březník
Skitouringové trasy
Na Šumavě si na své přijdou nejen milovníci sjezdovek nebo bílé stopy, ale také skialpinisté. Mají tu k dispozici hned sedm skitouringových tras v celkové délce bezmála padesáti kilometrů. Čeká je krásná příroda a také řada zajímavých zastávek. Jednou z nich je pomníček ilustrátora Adolfa Kašpara, který náhle zemřel v roce 1934 cestou na Čertovo jezero. Nemineme samozřejmě ani jezero samotné, které je druhým největším ledovcovým na Šumavě a druhým nejhlubším na české straně. Svou fyzičku otestujeme při stoupání na Špičák a svou odvahu zase při sjíždění prudké sjezdovky. Zastavíme se také u Matušovy chaty na Pancíři. A pro všechny, kteří by se chtěli něco dozvědět o skialpiningu, přidáme pár užitečných informací.
Skitouringové trasy
Klatovský karafiát
K pýchám Klatov patří karafiát. Voní po skořici a hřebíčku, hýří všemi barvami a také počtem okvětních lístků předčí svého francouzského předka. Do Klatov přivezl semínka drobnokvětého karafiátu po napoleonských válkách rytmistr baron Volšanský. Nejprve se pustil do pěstování dovezené květiny a posléze i do jejího šlechtění. A za pár let byl na světě klatovský karafiát, který švédský botanik Carl Linné označil dokonce za božský. Bohaté a voňavé květy dnes můžeme obdivovat podél městských hradeb a navíc zavítáme k pěstiteli Petrovi Pošefkovi, který nám prozradí, jak moc je složité takový klatovský karafiát vypěstovat a že na výsledek si musíme počkat pět až sedm let.