Reportáže v regionech
Železnorudskem do Bavor
Na Železnorudsko tentokrát pozveme hlavně milovníky vojenské historie a pak také všechny, které láká divoká příroda. Ale hezky popořádku. V Železné Rudě našli hledači bunkrů už na pět desítek dobře ukrytých pevnůstek, které tu vyrostly po skončení druhé světové války, konkrétně v padesátých a šedesátých letech. Dozvíme se, že existují čtyři různé typy, podle toho, k čemu měly sloužit. A některé si také prohlédneme. Stezka, která nás mezi nimi provede, pokračuje i hlouběji do prostorů hraničního pásma, dokonce nahlédneme k bavorským sousedům. Tam nás ale čeká jiná podívaná. Obdivovat budeme stádo praturu a potkáme tu i zástupce posledních divokých koní – koně Převalského. Dozvíme se také o vlcích, kteří tu pobývají a pak se zase pomalu vrátíme domů.
Železnorudskem do Bavor
Výlet na Březník
I když nižší polohy už ovládlo jaro, na horách si ještě milovníci zimy užívají sněhové nadílky. Vyjímkou není ani Šumava. My se vydáme na Modravu. Nejprve nahlédneme do expozice přibližující místní historii, přívítají nás tam i dřevění ptáčci, které místní obyvatelé v minulosti vyráběli a kteří se tu rodí i dnes. Pak nazujeme běžky a ve stopě vyrazíme na Březník. Naše cesta je vhodná i pro rodiče s dětmi, milovníci náročnějších terénů se mohou vydat k pramenům Vltavy. Zastavíme se v místech, kudy dřív vedla Zlatá stezka, porozhlédneme se po zajímavostech okolní přírody adojedeme až k hájence, kterou proslavil spisovatel Karel Klostermann. V časech nedávno minulých sem turisté nesměli, dnes je tu návštěvnické centrum, restaurace a taky muzeum. V něm najdeme předměty ze života místních obyvatel i ukázky práce zmiňovaného slavného spisovatele.
Výlet na Březník
Skitouringové trasy
Na Šumavě si na své přijdou nejen milovníci sjezdovek nebo bílé stopy, ale také skialpinisté. Mají tu k dispozici hned sedm skitouringových tras v celkové délce bezmála padesáti kilometrů. Čeká je krásná příroda a také řada zajímavých zastávek. Jednou z nich je pomníček ilustrátora Adolfa Kašpara, který náhle zemřel v roce 1934 cestou na Čertovo jezero. Nemineme samozřejmě ani jezero samotné, které je druhým největším ledovcovým na Šumavě a druhým nejhlubším na české straně. Svou fyzičku otestujeme při stoupání na Špičák a svou odvahu zase při sjíždění prudké sjezdovky. Zastavíme se také u Matušovy chaty na Pancíři. A pro všechny, kteří by se chtěli něco dozvědět o skialpiningu, přidáme pár užitečných informací.
Skitouringové trasy
Klatovský karafiát
K pýchám Klatov patří karafiát. Voní po skořici a hřebíčku, hýří všemi barvami a také počtem okvětních lístků předčí svého francouzského předka. Do Klatov přivezl semínka drobnokvětého karafiátu po napoleonských válkách rytmistr baron Volšanský. Nejprve se pustil do pěstování dovezené květiny a posléze i do jejího šlechtění. A za pár let byl na světě klatovský karafiát, který švédský botanik Carl Linné označil dokonce za božský. Bohaté a voňavé květy dnes můžeme obdivovat podél městských hradeb a navíc zavítáme k pěstiteli Petrovi Pošefkovi, který nám prozradí, jak moc je složité takový klatovský karafiát vypěstovat a že na výsledek si musíme počkat pět až sedm let.
Klatovský karafiát
Putování Železnorudskem
Jedním z hodně známých šumvských míst je Železná Ruda a její okolí. Nejprve si při naší zastávce připomeneme staré časy, kdy městu plynuly poměrně tučné příjmy z těžby a zpracování železné rudy a později z těžby křemene a vápence. Po procházce městem se vypravíme do přírody. Nemůžeme si přece nechat ujít výhled ze Špičáku nebo zastávku v chatě na vrcholu Pancíře. Zdatnějším turistům nabídneme ještě výlet k Černému jezeru. To bývalo mimochodem oblíbeným místem Jana Nerudy nebo Antonína Dvořáka. A v rámci našich tulek bez hranic nakoukneme i k bavorským sousedům. Konkrétně do Bavorské Železné Rudy a k Velkému Javoru.
