Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Páteříky

Páteříky Historie sklářství na Domažlicku, hlavně výroba malých skleněných korálků – páteříků učarovala panu Romanovi Konečnému ze Kdyně. Páteříky začal sbírat a dnes má jejich největší kolekci u nás. Současně začal mapovat místní zaniklé sklárny. Na tradici výroby páteříků , která v kraji vznikla už ve čtrnáctém století, navázala Lucie Černá. Ve své dílně ve Filipově Hoře nás nechá nahlédnout do tajemství vzniku malých korálků.

MapaPáteříky
videoMuzeum Příhraničí Kdyně
...
video video

Muzeum Příhraničí Kdyně

Modelová železnice

Modelová železnice Ráj pro všechny milovníky vlaků a vláčků jsme našli v Domažlicích. Ve své garáži ho vybudoval pan Jaroslav Šimáček. Jeho stanicí Máchovice, pojmenované podle ulice, ve které Šimáčkovi bydlí, projíždějí nejrůznější lokomotivy s vagony už řadu let. Celkem tu můžete potkat dvacítku souprav. A můžete je nejen vidět, ale také slyšet. Podle zvuku totiž poznáte, která lokomotiva právě přijíždí. Mašiny už pan Šimáček stavět nestíhá, tak si je kupuje. A získal už hodně zajímavých kousků. Na jeho dráze potkáte stroje nejen tuzemské, ale třeba také rakouské nebo dokonce americké.

MapaModelová železnice
videoModelová železnice
...
video video

Modelová železnice

Hrad Rýzmberk

Hrad Rýzmberk Hrad Rýzmberk najdete nedaleko Kdyně. Byl založen na vysokém kopci ve druhé polovině 13. století. V roce 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v první půli 14. století, v druhé polovině 15. století po velkém požáru v roce 1448 a zejména po roce 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V roce 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. Roku 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili.

V roce 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, z roku 1676 je uváděn už jako zřícenina. Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra, na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác. Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, po jejímž JZ nároží stála druhá okrouhlá věž. V první polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží. V letech 1846-1847 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin.

Do zřícenin hradu umisťuje část děje svého románu Consuela i známá francouzská spisovatelka George Sandová. A možná ona nebo možná legenda může i za to, že dnes se právě tady vaří pivo. Od roku 2001 má hrad totiž nového majitele – zakoupil ho Jan Skala, který se mu snaží navrátit zašlou slávu. Vybudoval tu malý pivovar, v němž už třetím rokem vaří historické spodně kvašené, filtrované pivo. Vše podle původních historických receptur, které nalezli při rekonstrukci kotelny. Listina čítá dvě sta let.

MapaHrad Rýzmberk
videoHrad Rýzmberk
...
video video

Hrad Rýzmberk

Horšovský Týn

Horšovský Týn Unikátní výstavu, která připomíná letošní 360. výročí uzavření Vestfálského míru a konce takzvané třicetileté války, nabízí do konce letošní návštěvnické sezóny Erbovní sál státního zámku v Horšovském Týně na Domažlicku.

Můžete tady vidět výstavu Maxmilián Trauttmansdorff a Vestfálský mír, jejíž součástí je několik unikátních historických artefaktů. Původně raně gotický hrad byl vybudován poblíž kupecké stezky, a to někdy ve 13. století jedním z biskupů. A sloužil pak hlavně církvi – až do husitských válek, kdy se vlády nad jím ujímá stav světský, přechází totiž do vlastnictví feudálního. Jedním z hradních pánů byl i Jan mladší z Lobkovic.

V roce 1547 se ani Horšovskému Týnu nevyhnul požár. Všechno zlé je k něčemu dobré, si možná řekli Lobkovicové a rozhodli se namísto nákladných oprav zbudovat okázalé monumentální renezanční rodinné sídlo. Po Bílé hoře ale o tenhle majetek Lobkovicové přišli a zámek přešel jako pobělohorský konfiskát pod správu Maxmiliána Trauttmansdorffa.
Na zámku v devatenáctém století vzniká i jedinečná sgrafitová výzdoba původních fasád. A unikátní jsou Heraldické výjevy v novoromantickém stylu.

Zámek si projdeme s jeho kastelánem Janem Rosendorfským. Dozvíme se, že dobu jednoho z nejdelších a nejhrůznějších válečných konfliktů v dějinách Evropy připomínají kromě dokumentů z doby války, tehdejší zbroje a zbraní taky řád Zlatého rouna či husí brk, kterým byl Vestfálský mír podepsán. K vidění je sedm svazků s veškerými mírovými dokumenty a dohodami podepsanými na konci války. Jediný výtisk těchto dokumentů v ČR patří knihovně v Horšovském Týně.

Byl to totiž právě tehdejší majitel horšovskotýnského panství Trauttmansdorff, který byl při podpisu smlouvy přímým zástupcem habsburského císaře Ferdinanda III. Závěrečných jednání o konci války se účastnilo 153 delegátů. Mírová smlouva o 128 bodech byla slavnostně podepsána 24. října 1648 na radnici v Münsteru, pak na biskupství v Osnabrücku. Maxmilián z Trauttmansdorffu je podepsán na prvém místě jako přímý zástupce Ferdinanda III.

MapaHoršovský Týn
videoHoršovský Týn
...
video video

Horšovský Týn

Bělá nad Radbuzou

Bělá nad Radbuzou Tak trochu bohem zapomenutý kraj je možná Bělá nad Radbuzou a její okolí. Skoro devět tisíc hektarů – a na nich žijí všehovšudy necelé dvě tisícovky lidí. Ideální místo pro odpočinek, meditace, relaxace.

A to nemusíte být ani milovníky přírody – cyklostezky, kterých je tu taky dost, křižují bývalou hranici – turisté si sem ale zatím své pěšinky nevyšlapali. Zatím!

V samotné Bělé stojí za povšimnutí hlavně Malý Karlův most – světců je na něm sice jen šest, je mladší než jeho pražský kolega a zbudovat ho nenechal samozřejmě Karel IV., ale hraběnka Anna Terezie Metternichová.

Nám bude průvodkyní Alena Konopová, knihovnice v Újezdě Svatého Kříže. Povypráví nám o tom, jak podle pověsti stavěli poustevníci místní kostel. Narazili na starý kříž a považujíce ho za boží znamení, poslali ho papežovi do Říma. A kříž sehraje svou roli ještě jednou. A jako pikanterii, vábničku, přidáváme, že tohle zastavení bude mít „lehce lechtivý“ podtext. Své sehraje léčivý kamen a spoře oděné ženy.

MapaBělá nad Radbuzou
videoBělá nad Radbuzou
...
video video

Bělá nad Radbuzou

Další stránky:« 4 5 6 7 8 »