Reportáže v regionech
Skleněné figurky Blanky Musílkové
Věhlas českých sklářů šířil po celém světě nejen křišťál nebo vánoční ozdoby. Velké oblibě se těší i zvířátka či postavičky vytvořené z rozžhaveného křehkého materiálu. Vyrábět se u nás začaly ve třicátých letech minulého století v Železném Brodě. Dnes byste mistry, kteří se téhle práci věnují, spočítali takřka na prstech jedné ruky. Patří mezi ně i Blanka Musílková z Mirotic na Písecku. Kousky z její dílny putují do celého světa, ale začátky prý rozhodně nebyly lehké. Štěstí jí kupodivu nepřinesl kominíček, který měl být její první figurkou, ale až slon. Prozradí nám, jak to přesně bylo a ukáže, jak její figurky vznikají.
Skleněné figurky Blanky Musílkové
Řežabinec
Národní přírodní rezervace Řežabinec a řežabinecké tůně se nachází blízko obce Ražice v Jihočeském kraji. Rybník vznikl v bývalém korytu řeky Otavy v roce 1530 na popud pána hradu Zvíkov Kryštofa ze Švamberka. Význam rezervace tkví zejména v bohatém výskytu obojživelníků i rozmanité flóry. Lokalita je ale taky rájem ptáků, napočítat byste tu mohli víc než 160 druhů. Najdeme tady i největší kolonii racka chechtavého na území jižních Čech. Proto byla oblast v roce 2004 vyhlášena ptačí oblastí soustavy Natura 2000. Kolem rezervace vede tříkilometrová naučná stezka s informačními tabulemi a ve východní části je umístěna volně přístupná pozorovací věž. V bývalém špejcharu na železniční zastávce v Ražicích navíc vznikla expozice, která se věnuje oblasti Řežabince. Seznamuje se zdejšími rostlinami a živočichy. Najdete tam ale i železniční muzeum, které mapuje historii jednotlivých místních zastávek.
Řežabinec
Lipno
Lipno je s 50 kilometry čtverečními největší přehradní nádrží u nás. Nejspíš právě proto se jí říká české moře. Vznikla proto, aby ochránila obyvatele v oblasti před povodněmi a taky kvůli výrobě elektrické energie. A postupně se stala jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí u nás. K jižním sousedům to odsud máte, co by kamenem dohodil. A tak se podíváme i do obce Aigen – Schlägl, která je duchovním centrem regionu. Její chloubou je klášter premonstrátů, který loni oslavil osmisté výročí svého založení. Nahlédneme do kostela, krypty i knihovny. A nemineme ani klášterní pivovar, v němž se už stovky let vaří zlatavý mok z lokálních surovin. Zavítáme taky na unikátní Hornorakouskou Zemskou zahradní výstavu.
Lipno
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
Prachatická obchodní cesta
Zámek Blatná
Jedním z nejkrásnějších jihočeských zámků je Blatná. Hrdě se vypíná na ostrůvku uprostřed řeky Lomnice. První písemné zprávy o panském sídle v těchto místech pocházejí už z roku 1235 a je v nich zmiňována přestavba hradu jakým si Vyšemírem z družiny krále Václava I. Jméno dostal původně gotický hrad podle okolní krajiny. Blatná se totiž kdysi říkalo blátivé, močálové zemi. Dnes byste tady ovšem blata hledali marně. Půda byla vysušena a přeměněna v rybníky. V minulosti se na sídle vystřídala pěkná řádka majitelů. Ti poslední Hildprandtové ho získali zpět v restituci. Mimochodem zámek rádi využívali i filmaři. Natáčela se na něm například pohádka Šíleně smutná princezna nebo Bílá paní.
