Reportáže v regionech
Vojenské muzeum
Díky nadšení členů Klubu vojenských historických vozidel v čele s Ivanem Herákem před pěti lety ožila kasárna ve Zdicích na Berounsku. Nastěhovala se do nich nejen vozidla, která sloužila ve válce, ale také různé součásti armádní výstroje a také zbraně. Při prohlídce si představíme unikátní válečné veterány, ale také vybavení, které sloužilo v armádě až do devadesátých let minulého století. Většinu vozidel museli pánové ze zmíněného klubu nejdřív pořádně opravit a dát do kupy. Zajímavostí je také sbírka kulometů a doslova raritou pak stanice družstva Stráže obrany státu z roku 1939.


Vojenské muzeum ve Zdicích
Wax museum
Už přes deset let se hrad Karlštejn těší vybrané společnosti významných osobností dávné i nedávné historie. Právě tak dlouho totiž existuje muzeum voskových figurín, které založil Zdeněk Kočík. Pro tenhle nápad se nadchl ještě mnohem dřív, ale nějakou dobu trvalo, než zjistil, jak ho realizovat a vytvořil tým autorů. A pak už se začali pod jednou střechou scházet takoví velikáni jako Karel IV., Rudolf II. K vidění ovšem nejsou jen slavné osobnosti, ale také třeba zmenšená podoba městečka z doby, kdy se Karlštejn stavěl nebo expozice představující různá středověká řemesla. A nebudeme jen okukovat. Necháme se také poučit, jak takové figuríny vznikají.


Voskové muzeum na Karlštejně
Koněpruské jeskyně
Bylo tady kdysi moře, dneska v těchto místech narazíte na jeskynní komplex, který je svým podzemním dvoukilometrovým systém chodeb nejdelším jeskynním komplexem u nás.
Jeho stáří je spočítáno na 400 milionů let, letos ale oslaví 50. výročí otevření se veřejnosti. A zalíbilo se tady krásným netopýrům. A nesmíme zapomenout, že právě tyhle jeskyně ukrývají ještě jeden unikát: jde o výzdobu v Proškově dómu starou víc než jeden a půl milionu let – Koněpruské růžice.
Uvidíte ale i nádherné krápníky, které daly vzniknout varhanům, mluvit budeme o stalaktitech – jen pozor, nedotýkat se. A podíváme se třeba i na krystalické jezírko s kouzelnou vodou. Svobodní pozřivší jeho tekutinu se prý do roka jisto jistě ožení; a ti ženatí se rozvedou. Takže zvažte: pít, či nepít.


Koněpruské jeskyně
Císařská koruna
Karlštejn – nejznámější a nejnavštěvovanější český hrad. A v něm kaple svatého Kříže – a právě pro ni na zakázku vyrobil šperkař Jiří Urban korunu Svaté říše římské.
Předběžně se počítá s tím, že koruna bude část roku na Karlštejně a část roku v krajském infocentru v pražské Husově ulici, kde se stane součástí budované expozice o středověkých středních Čechách. Koruna měla být podle původních plánů na Karlštejně vystavena trvale a divadelní atrapa tohoto klenotu jednou do roka přepravována z Prahy na hrad během dvoudenní akce Královský průvod.
Císařská koruna byla vyrobena pravděpodobně v roce 962 v Římě. V roce 1355 jí byl korunován Karel IV. Korunovační šperk, který váží 3,5 kilogramu, se skládá z osmi bohatě zdobených desek. Jsou na nich stovky perel, skoro každá jiná, některé přírodní, jiné umělé. Zdobí ji i granáty a smaragdy. Čtyři desky jsou se smaltovými motivy.
Nad korunou je ještě kříž, přední a zadní stranu spojuje oblouk. Celkově se skládá ze 14 000 kovových dílků. Originál koruny byl původně na Karlštejně. Nyní se nachází v klenotnici ve vídeňském Hofburgu, kam ho nechal v době husitských válek odvézt Zikmund Lucemburský. Po více než 650 letech se do posvátného místa českého národa vrací.


Císařská koruna
Hrad Karlštejn
A následovat bude trocha historie a jeden klenot, nejen historický. Legenda ho přisuzuje samotnému Karlu Velikému, který roku 800 obnovil na západě Římskou říši. Ve skutečnosti však nechal císařskou korunu vyrobit až Ota I.
Starobylý klenot, kterým byl 5. dubna 1355 Karel IV. v Římě z papežského pověření korunován za římského císaře, byl vytvořen za ottonské dynastie už v 10. století v Německu – jde o jedinečnou říšskou korunu.
Románský originál osmistěnné zlaté koruny váží 3,5 kg a je uložen ve vídeňské Klenotnici. Zdoben je emailovanými destičkami s vyobrazením starozákonních proroků a Ježíše Krista. Dnes se ví, že osazení drahými kameny symbolizuje nebeský Jeruzalém, spravedlnost Davidovu a moudrost Šalamounovu. Nad čelem je umístěn kříž.
Tato svátostina, tato koruna představovala nejen světskou moc a panovnickou legitimitu, ale i moc duchovní a sepětí panovníka s Kristem. Spolu se zlatým jablkem a kopím svatého Longina je nejcennějším klenotem z kolekce takzvaných říšských svátostin, které byly považovány za duchovní dědictví celého křesťanského světa. A pokračovat už bude výtvarník, autor její repliky a náš průvodce – Jiří Urban.

