Reportáže v regionech
Stezka česko-italského přátelství
Století od vypuknutí světové války číslo jedna jsme si letos připomněli už mockrát. Vzpomínkou na tohle období je i Naučná stezka česko-italského přátelství, kterou vybudovali ve středočeské obci Chyňava a několika okolních vesničkách. Co má společného se zmiňovaným časem bojů a útrap? Málo známou skutečností je, že během něj bylo do Čech a na Moravu přivezeno mnoho lidí ze severu Itálie. Blízko jejich domovů procházela fronta, a tak se museli bleskurychle sbalit, doma nechat rodinné poklady i dobytek a utéct. Vlaky je dovezly k nám, mimo jiné právě do Chyňavy, kde několik let žili v rodinách místních obyvatel. Jak jejich soužití vypadalo a jak to bylo s jejich vztahy po skončení války a návratů italských vysídlenců domů? O tom všem se dočteme na jednotlivých zastaveních stezky a navíc přidáme pár vzpomínek z obou stran.
Stezka česko-italského přátelství
Český kras
Český kras obdařila paní Příroda opravdu vrchovatě. K největším chloubám oblasti rozkládající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným lákavým turistickým cílem. My vás tentokrát zavedeme do národní přírodní rezervace Koda, jedné ze dvou, které tu byly vyhlášeny. Najdeme ji mezi obcemi Tetín, Tobolka a Srbsko. Zdejší krajinu si už na počátku 20. let minulého století zamilovali trampové. Odborníci tu objevili na pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je nejspíš ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch. Naší pozornosti by ovšem neměl uniknout ani Tetín a na ostrohu nad Berounkou pak zřícenina hradu, který vyrostl ve 13. století a sloužil jako rezidence přemyslovským levobočkům. Po vybudování Karlštejna ovšem upadl v zapomnění.
Český kras
Zámek Liteň
Zámek v Litni není běžně veřejnosti přístupný. Ale když se jeho brány otevřou, stojí za to zavítat. Šlechtické sídlo, jehož předchůdcem byla gotická tvrz, nejvíc proslavilo panstvo z rodu Daubků. Pánové to byli hospodářsky zdatní a taky osvícení. Do Litně přišli v polovině 19. století a postarali se o hospodářský rozmach. U zámku vybudovali pivovar a taky lihovar. Byli ovšem taky přívrženci obrozeneckého hnutí a mecenáši umění. Josef František Daubek byl dokonce jedním ze sedmi zakladatelů Národního divadla. A na jeho sídle kupříkladu vznikl Ženíškův návrh opony slavného divadla. A rovněž další významná díla, protože častými hosty tu byli i další umělci. V roce 1931 se do rodiny přivdala operní diva Jarmila Novotná. A právě její poctě se za pár dnů na zámku uskuteční velký koncert.
Zámek Liteň
Suchomasty
Na kole tentokrát prozkoumáme krajinu kolem Koněpruských jeskyní. Zastavíme se u vodní nádrže Suchomasty, která vznikla zatopením bývalého vápencového lomu. A pak otestujeme nově vyznačenou cyklostezku, která nás zavede mimo jiné k vyhledávané geologické lokalitě Klonk. Je jediným volně přístupným místem v Evropě, kde je patrné rozdělení prvohorních hornin mezi silurem a devonem. A nemineme samozřejmě ani obec Suchomasty. První zmínku o nich bychom v historických listinách našli už v 11. století. Bývaly panským statkem propůjčeným jak odměna za služby králi. Za co si ho zdejší pánové vysloužili a co bylo naopak jejich povinností, na to se samozřejmě místních zeptáme. A připomeneme si i to, že nedaleko stával už na počátku 17. století pivovar, který zlatavým mokem zásoboval i Prahu.
Suchomasty
Tetín
Podle legend dostala obec Tetín jméno po sestře kněžny Libuše. A my se budeme zajímat o to, co je na tom pravdy a kdy se vlastně Tetín poprvé objevil v historických dokumentech. Dozvíme se, že to bylo v roce 1088, kdy Vratislav II. daroval zdejší pozemky Vyšehradské kapitule. Řeč bude i o slovanském hradišti, které v těchto místech stávalo v 9. století. A naše putování bude bohaté na legendy. Jedna se bude týkat i vrchu Damil, který nabízí krásné výhledy na Tetín, ale taky na údolí řeky Berounky od Berouna až k Srbsku. Když už se budeme po Damilu procházet, povíme si něco o jeho minulosti, o těžbě vápence i malodráze, která byla vybudována na konci 19. století k jeho svážení. No a neutajíme vám ani poklad, který prý vrch ukrývá.