Reportáže v regionech
Žebrák a Točník
Dva hrady stojící v těsném sousedství nedaleko Prahy cestou směrem na Plzeň málokdo přehlédne. Starší z nich je Žebrák, který vyrostl už ve 13. století zásluhou Zajíců z Valdeka. Zanedlouho se stal majetkem českých panovníků. Jan Lucemburský i Karel IV. si místo oblíbili a nocovali tu cestou do Norimberku. Jenže Otci vlasti pak právě tady zemřel prvorozený syn, a tak na sídlo zanevřel. Často na něm ovšem později pobýval Václav IV., který taky v těsné blízkosti nechal vybudovat Točník. Ten se do dnešních časů dochoval v mnohem lepší podobě. Za to, že se Žebrák proměnil ve zříceninu, prý ovšem nemůže působení času, ale spíš královský poklad zakopaný někde v jeho prostorách po smrti Václava IV. Další majitelé hradu se ho totiž snažili najít, a tak pobořili celý palác.
Žebrák a Točník
Karlštejn
K místům neodmyslitelně spjatým s Karlem IV. patří Karlštejn. I na něm si tedy logicky připomínají letošní kulaté výročí narození Otce vlasti. A vydáme se tam taky my. Zavítáme do míst, v nichž panovník pobýval a rovněž rozjímal. K nejkrásnějším prostorám hradu patří kaple sv. Kříže, do níž uložil říšské korunovační klenoty a posléze i Svatováclavskou korunou. Sám vladař k ní choval takovou úctu, že do ní vstupoval bos. A souvisí s ní i legenda o zákazu vstupu žen na Karlštejn. Ve skutečnosti Karel IV. tak striktní nebyl. Pozoruhodná je rovněž jeho soukromá modlitebna nesoucí jméno svaté Kateřiny. V ní zřejmě nacházel soukromí a klid. A čeká nás taky místní poklad. Obsahuje skoro čtyři stovky různých předmětů, které připomínají největšího Čecha a časy, kdy se sláva hradu dotýkala hvězd.
Karlštejn
Hudlice
O vesničce Hudlice jste možná nikdy neslyšeli. Takových, jako je ona, byste na okraji křivoklátských lesů našli celou řadu. Ale přesto bychom tuhle jednu vaší pozornosti doporučovali. V červenci roku 1773 se totiž v rodině zdejšího ševce narodilo šesté dítko, které dostalo jméno Josef Jakub. A když dodáme, že zmiňovaný král verpánku se jmenoval Jungmann, pak už asi víte, že jsme vás zavedli do rodiště slavného národního buditele. Ale víte, že měl v mládí s rodným jazykem sám velké problémy? Po studiích na německých školách, která mu rodiče dopřáli, zapomněl spoustu českých slov a velmi těžko je při mluvě hledal. Zavítáme i do míst, kde se jako mladý cítil doslova blaze a prohlédneme si navíc další zajímavosti v okolí Hudlic.
Hudlice
Sklárna
Umění zručných sklářů budeme obdivovat v malé sklárně v Nenačovicích. Je splněným snem pana Julia Sarove. Řemeslo bylo v jejich rodině tradicí a ani v jeho případě jablko nepadlo daleko od stromu. Když pak zatoužil po tom být svým vlastním pánem, založil si malou huť nedaleko Prahy. Roky budovali a současně vyráběli. Julius pracoval na mnohých unikátních zakázkách už v dobách předchozího režimu. Pod jeho rukama se například zrodila slavná skleněná koule, kterou známe z pohádkového seriálu Arabela. Nahlédneme do výroby, kam není zapovězen vstup ani zájemcům z řad laiků. Dokonce si všichni můžou otestovat své vlohy pro práci se sklem. Bude nás zajímat, jaké suroviny tu používají a kde všude bychom mohli narazit na výtvory zdejších mistrů.
Sklárna
Údolí ticha
Jarního sluníčka si užijeme při procházce po naučné stezce Údolí ticha, která nás provede křivoklátskými lesy kolem Zdic. Naprostý klid tu ruší jen bublání Pařezového potoka a zpěv ptáků. Zastavíme se ve vesničce Kublov, v níž se narodil hudební skladatel Josef Leopold Zvonař. Jméno přítele Bedřicha Smetany vám možná nic neříká, ale jeho skladba Čechy krásné, Čechy mé… doslova zlidověla. V nedalekých Hudlicích zase přišel na svět Josef Jungmann. Nad jeho rodnou vsí se tyčí skála, která podle ní dostala jméno. Uvnitř se vytvořily pseudokrasové jeskyně, k nejdelší z nich se váže zajímavá pověst. A minout nesmíme ani Vraní skálu, která nabízí krásné výhledy do okolí. A vyšlápneme si i na vrchol Velíz, který má dlouhou historii.