Reportáže v regionech
Moldavská železnice
Krušnohorská železnice nebo taky Teplický Semmering – to je trať číslo 135 spojující Most s Moldavou v Krušných horách. Trať vybudovala Pražsko-duchcovská dráha. Společnost, jejímž cílem bylo umožnit vývoz uhlí do sousedního Saska.
Finanční a technické potíže stavbu pozastavily. Úsek Most-Hrob byl otevřen v roce 1877, Hrob – Moldava v Krušných horách o sedm let později. Přes hranice se začalo jezdit v roce 1885. Před 1. světovou válkou sloužila trať hlavně k přepravě uhlí, mezi válkami ji začali stále častěji využívat i turisti. Významně se zapsala i do dějin květnových bojů roku 1945.
Dnes je horská železnice nejen nostalgickou vzpomínkou, ale i technickým a přírodním unikátem. Výškový rozdíl mezi stanicemi Dubí a Moldava je skoro 400 metrů! Když nastupujete v Dubí, po sněhu není ani památky. Stačí ale přejet vyhlášený hrobský viadukt, který tu je už od roku 1883, projet dva unikátně vyztužené tunely a vyjedete v pravém zimním království! A do dějin tohoto železničního uzlu se zapsal i spisovatel Adolf Branald.
V říjnu 2008 se česká strana dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících 8 kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů Kč.
Moldavská železnice
Letohrad (Kyšperk)
Zveme vás na prohlídku města Kyšperk, i když byste tento název na současné mapě Česka hledali marně. V roce 1950 se totiž Kyšperk přejmenoval na dnešní Letohrad. Důvodů k návštěvě tohoto malebného městečka v podhůří Orlických hor je hned několik.
Letos totiž uplyne 700 let od první zmínky o městě a osídlení jeho území – poprvé se existence Kyšperka objevuje ve Zbraslavské kronice už roku 1308.
Představitelé Letohradu chtějí tuto událost jaksepatří oslavit, a tak se tu střídá jedna akce za druhou. V současné době tu například probíhá ojedinělá výstava nejstarších map našeho území.
Letohrad (Kyšperk)
Napoleonské pomníky
Nakléřovský průsmyk je taky označován jako brána do Čech. V dobách dávných právě tudy vcházeli poutníci nebo cestovatelé do české země. Ale nejen ti, kdo s dobrými úmysly přicházeli, právě tady vstupovali. Byl mezi nimi třeba i válečník a vojevůdce Napoleon. V roce 1813 vpadl do Čech s plánem dobýt Prahu. Šarvátka přerostla v ostrou bitvu s dvaceti tisíci obětmi. Vojska tu ale procházela vícekrát. Dodnes jejich neblahou činnost připomínají monumentální i menší pomníky. Vidět je můžete v Chlumci, obci v úpatí Krušných hor.
Napoleonské pomníky
Doupovské hory
Cílem naší další cesty budou Doupovské hory na Karlovarsku. Podle jedné z pověstí tam žili skřítci. Když se tam ale začali za prací přistěhovávat lidé, rozhodli se svá obydlí opustit. Něco tam po nich ale přece jen zbylo. Zvláštní otvory ve skále. Jmenuje se příznačně Skalka skřítků a leží asi 3 kilometry jihozápadně od obce Kyselka. Dutiny mají v průměru od několika centimetrů do jednoho a půl metru a jejich hloubka dosahuje až 5 metrů.