Reportáže v regionech
Stezka Cínovec
Cínovec v Krušných horách býval dlouhá staletí významným místem. Už od středověku se tu těžil cín a i díky jeho bohatým nalezištím se stal Cínovec v 18. století městem. Samozřejmě hornickým. Tyhle časy už minuly, městečko se hodně vylidnilo a slavnou historii připomínalo jen několik stavení a celá řada štol. Před několika lety se ovšem lidé z místního občanského sdružení rozhodli vrátit do města i do okolí život. Pustili se do revitalizace rašelinišť, která patří k místním chloubám. Pamatují už dobu ledovou, ale minulé století jim hodně ublížilo. Snad nejvíc kyselé deště a následná snaha o záchranu, která vedla k jejich vysušení. Při procházce po naučné stezce, která vás kolem rašelinišť provede, se dozvíte spoustu zajímavostí z historie a současnosti. Nabídneme vám i výhled do kraje z vrcholu Komáří vížky.
Cínovec
Krušnohorská magistrála
Pokud patříte k milovníkům bílé stopy, máte ještě posledních pár příležitostí si užít. My vás tentokrát pozveme do Krušných hor. Po tamních hřebenech vede lyžařská magistrála, která je prý nejdelší u nás. Bezmála dvě stovky kilometrů, které po ní můžete najet, jsou vzdáleností vskutku úctyhodnou. Je nutné ovšem dodat, že pravidelně rolba projíždí jen část. My jsme se vypravili k Perninku a také do Abertam, městečka, které kdysi zachvátila cínová horečka a pak jsme si dopřáli malou odbočku k vrcholu Plešivec. Jak název napovídá, původně býval plešatý, tedy holý. To už dnes neplatí. Kromě zeleně zdobí jeho vrchol od roku 1895 rozhledna, která díky ochozu nabízí krásný panoramatický výhled do kraje.
Krušnohorská lyžařská magistrála
Pernink
Pernink v Krušných horách navštívíme na lyžích. I když není zrovna centrem lyžařského dění, užít si tu máme čeho. Lyže můžeme nazout hned po vystoupení z vláčku. Mimochodem jeho trať je druhou nejvýše položenou u nás. A za pozornost stojí i kamenný viadukt z konce 19. století. Pokud se chcete trochu porozhlédnout, doporučíme vám také kostel Nejsvětější Trojice z počátku 18. století. Ale zpátky k lyžím. V šedesátých letech, kdy nebyl přístupný Boží Dar, za zimními radovánkami vyráželi lidé z okolí právě do Perninku. Dnes je všem zájemcům k dispozici například přes kilometr dlouhý pečlivě udržovaný okruh. Kroužit se na něm dá nejen za bílého dne, ale i za umělého osvětlení.
Pernink
Horní Blatná
Horní Blatnou v Krušných horách povýšil už v roce 1548 císař Ferdinand I. na královské horní město. Nacházela se tu totiž bohatá naleziště cínu, které doplnily zdroje železné rudy, kobaltu a stříbra. Po celá staletí ze zdejšího kraje plynulo na královský dvůr velké bohatství a život místních se točil kolem těžby. Ta byla ukončena v 19. století, ale vzpomínek zbylo stále dost. Řadu jich objevíme v bývalém panském domě, kde je dnes umístěna jedna z expozic Karlovarského muzea. A jednu z nejstarších dochovaných věcí najdeme v kostele sv. Vavřince. Je jí cínová křtitelnice vyrobená z prvního tady vytěženého cínu. Vyrazíme také na jedenáctikilometrovou stezku, která slavnou historii oblasti připomíná.
Horní Blatná
Krušnohorské hračky
Manufaktura Sonji Vydrové je tou poslední dílnou, kde drží dlouholetou tradici hračkářů na Krušnohorsku. Louskáček a kuřáček jsou přitom těmi typickými výrobky krušnohorských řezbářů.
Původně vlastně činnost, která přinášela jen možnost jakéhosi přivýdělku během dlouhých zimních večerů na horách. Pak se ale koncem 19. století stal z téhle činnosti docela dobrý byznys a továrny na hračky začaly růst jak houby po dešti.
Naše reportáž se pokusí zmapovat životní cestu zakladatele jedné z manufaktur pana Antona Waltera – tradice v rodině zůstala, i když se Walterovi museli v roce 1945 – stejně tak jako jiní hračkáři – vystěhovat do Německa.
Sonja Vydrová nás svou továrničkou na hračky provede a ukáže nám třeba vodníka, hokejistu, havíře nebo havíře. Popovídá o pidimužících, které si nikdo nechce rozhněvat, nebo o hře, která proslula po světě: říká se jí tivoli.