Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Kotelní jámy

Kotelní jámy Krakonoš neboli Rýbrcoul patří ke Krkonoším odedávna. A tak není divu, že právě jeho jméno nese cesta, která vede z Horních Míseček na Dvoračky. Prochází krásnou divokou scenérii dvou ledovcových karů, které se nacházejí ve výšce až 1400 metrů nad mořem. Jedná se o Velké a Malé kotelní jámy na jihovýchodě svahu stejnojmenné hory Kotel. V roce 1952 se tato lokalita stala Státní přírodní rezervací a dnes leží v klidovém území, což znamená, že se jí můžete pochybovat pouze po značených cestách. Společně si dopřejeme malou túru a přidáme spoustu zajímavostí o místech, kterými půjdeme.

MapaKotelní jámy
videoKotelní jámy
...
video video

Kotelní jámy

Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště V Krkonoších je hned několik rašelinišť, které patří k nejvzácnějším přírodním lokalitám u nás. Jedno z nich najdete mezi Světlou a Černou horou, podle které taky dostalo své jméno. Má rozlohu 66 hektarů a jeho stáří se odhaduje na šest tisíc let. Přírodní rezervací bylo vyhlášeno ještě před vznikem Krkonošského národního parku. Provede nás jím tříkilometrová naučná stezka, která byla jednou z prvních tras svého druhu u nás. Těšit se můžete kupříkladu na výhled na Sněžku a z Hubertovy vyhlídky uvidíme takzvanou sněhovou mapu republiky, která každoročně roztaje až někdy v červenci.

MapaČernohorské rašeliniště
videoČernohorské rašeliniště
...
video video

Černohorské rašeliniště

Krkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám

Krkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám Místo, odkud se na pouť napříč naší zemí vydává Labe, bylo oblíbeným cílem výletníků už na konci 17. století. A poté, co v roce 1684 prameni požehnal sám královéhradecký biskup Jan z Talmberka, se začalo těšit i zájmu poutníků. Tenkrát sem ovšem všichni zájemci museli vyšlapat pěšky. Dnes turisty až k Vrbatově boudě do výšky 1400 metrů nad mořem doveze autobus. Od ní můžete po hřebenovce dojít až ke Sněžným jámám, v nichž se bílá peřina nezřídka udrží i v teplých dnech. Vydáme se k nim i my. A zastavíme se také u mohyly, která připomíná tragický příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.

MapaKrkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám
videoKrkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám
...
video video

Krkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám

Cesta česko-polského přátelství

Cesta česko-polského přátelství K nejkrásnějším trasám Krkonoš patří Cesta česko-polského přátelství. 28kilometrová turistická magistrála vedoucí podél státní hranice vznikla už v roce 1962. Jedním z míst, odkud se na ní můžete vydat, je bouda Špindlerovka, stojící v nadmořské výšce 1198 metrů. Ta bude výchozím bodem i pro nás. Vystoupáme například k Dívčím kamenům. Z dálky viditelné osm metrů vysoké skalky jsou oblíbeným cílem turistů. Nabízejí krásný výhled na Sněžku. Svůj název dostaly podle legendy, která říká, že v těchto místech zahynula mladá pastýřka. Nakoukneme i k polským sousedům. Z výšky si prohlédneme Černou jámu, kotel, který vyhloubil ledovec před víc než 10 tisíci lety.

MapaCesta česko-polského přátelství
videoCesta česko-polského přátelství
...
video video

Cesta česko-polského přátelství

Bernartice a Vraní hory

Bernartice a Vraní hory Vraní hory jsou takovou Popelkou mezi českými pohořími. Tvoří přirozenou hranici s Polskem na východě Krkonoš a patří do nejsevernější části Broumovské vrchoviny. Měří osm kilometrů a za svou strmost vděčí sopečné činnosti před 270 miliony lety. Jejich nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák, který se tyčí do výšky bezmála devíti set metrů nad mořem. Přesto, že jimi vedou turistické a cyklistické stezky, mnoho lidí v nich nepotkáte. My si je nejprve prohlédneme z rozhledny Elišky, která stojí uprostřed areálu pevnosti Stachelberg. A pak zamíříme údolím Sněžného potoka do čtyři kilometry vzdálených Bernartic. Hned na začátku obce najdeme nepřehlédnutelnou technickou památku – mohutný železniční viadukt.

MapaBernartice a Vraní hory
videoBernartice a Vraní hory
...
video video

Bernartice a Vraní hory

Další stránky:1 2 3 4 5 »