Reportáže v regionech
Ze Železné Rudy k Velkému Javoru
Na česko-německé hranici najdeme dvě oblíbená turistická a lyžařská střediska, která jsou si podobná jako vejce vejci. Jen se v každém z nich mluví jinou řečí. Železná Ruda vznikla v první polovině 16. století na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska při nalezištích pod zemí ukrytého bohatství. Právě podle něj dostala jméno. Její význam posílila koncem 19. věku železniční trať z Plzně k západním sousedům a taky tunel na Špičáku, který byl v době vzniku se svými 1747 metry nejdelší v celém Rakousko-Uhersku. Na druhé straně kdysi ostře střežené hranice pak najdeme obec Bayerisch Einsenstein, kterou se společně projdeme. A vyšlápneme taky na nejvyšší vrchol pohoří – Velký Javor.
Ze Železné Rudy k Velkému Javoru
Horní Planá
Městečko Horní Planá najdete blízko Lipenské přehrady, a tak bývá hlavně v létě oblíbeným cílem turistů. Volně se ovšem v tomto území může jezdit něco málo přes 30 let. Do roku 1989 byla Horní Planá na konci světa, těsně u železné opony. Lidé se v těchto končinách nemohli pohybovat bez propustky a prověření a na nádražích kontrolovala doklady pomocná stráž Veřejné bezpečnosti. Abyste se toho o městečku dozvěděli co nejvíc, je vhodné vydat se na procházku po značené poznávací stezce, která vás seznámí se zajímavostmi a nabídne úžasné výhledy. Je pojmenována po Adalbertu Stifterovi. Byl to malíř, spisovatel a pedagog, který zachytil ve svém díle krásu staré Šumavy. Připomeneme si ho samozřejmě i my.
Horní Planá
Ovesní baroni
Víte, kdo to byli ovesní baroni? V Pošumaví se tak říkalo drobné šlechtě, statkářům i měšťanům, kteří nebyli zrovna bohatí, přesto chtěli dát najevo, že se jim daří lépe než jejich sousedům. Stavěli si proto u svých hospodářství malé zámečky, které je měly reprezentovat. Často se věnovali pěstování ovsa, který dodávali armádě. A právě tak vznikla jejich trochu ironická přezdívka. Skromná sídla, která si vybudovali, přežila dodnes, i když většinou ne v příliš dobrém stavu. Najdeme je v okolí Petrovic a Hartmanic na Klatovsku a k některým vedou i naučné stezky. První zastávka nás čeká v Chamuticích.
Ovesní baroni
Plešné jezero na Šumavě
Národní park Šumava je s rozlohou 680 km² největším u nás. Společně s Bavorským lesem na německé straně hranice pak vytváří jednu z nejrozsáhlejších souvisle zalesněných ploch ve střední části starého kontitnentu, někdy nazývanou Zeleným srdcem Evropy. K nejvzácnějším místním lokalitám patří horské smrčiny, pralesní porosty slatě, rašeliniště a ledovcová jezera. Nás čeká výšlap na jeden z pěti nejvyšších šumavských vrcholů Plechý. Užijeme si krásný výhled a zastavíme se také u Plešného jezera, které se rozprostírá na úpatí hory. Zavedeme vás i ke Kamennému moři a dozvíme se, kdy a jak vzniklo.
Plešné jezero na Šumavě
Historické album Šumavy
Na Šumavě zaniklo po druhé světové válce na sto obcí a osad. Jejich obyvatelé museli ze svých domovů odejít a opuštěná stavení zlikvidovala armáda. Proto, aby nemohla sloužit jako skrýš agentům ze Západu nebo naopak našim lidem, kteří by se rádi do kapitalistického světa dostali. Na toulkách krajem ale dodnes můžete narazit na rozvalené základy chalup, zarostlé cesty, které nikam nevedou, nebo kamenné zídky. Třicet už neexistujících vesnic připomíná projekt Historické album Šumavy. Na místech, kde stávaly, se díky dobovým fotografiím můžete přenést do časů, kdy v nich vládl čilý ruch.
